Příjezd a odjezd:
Letadlem se nejčastěji dostanete do Jerevanu. Občané ČR, stejně jako občané ostatních členských zemí EU, mohou od 10. ledna 2013 vstoupit na území Arménie a pobývat tam 180 dní během období jednoho roku bez víz.
Doprava v zemi:
Autobusy a mašrutky
Nejlepší způsob jak cestovat je autobusem a maršrutkami (minibusy) – jsou levné, jezdí všude, celkem pravidelně, problém bývá zjistit odkud bus odjíždí; často se stává, že odvoz nabídnou místní. Nejlepší jsou maršutky. Jezdí všude a rychle, autobusy jsou mnohem pomalejší. Cena za jeden lístek autobusem nebo minibusem zaplatíte přibližně 5 korun.
Velmi dobře funguje autostop a doslova si vás Arméni budou sami odchytávat u cesty a všude převážet.
Auto z autopůjčovny
Velké americké půjčovny (Hertz, Avis, Alamo, Budget) nejsou na jerevanském letišti Zvartnots přítomny, je tam ale německý Sixt. Kancelář je přímo v příletové hale, má nepřetržitý provoz a pracovníci mluví dobrou angličtinou. Vzhledem k velikosti parkovací plochy vyhrazené firmě je potřeba včasná rezervace.
Silnice a řidiči
Silnice jsou ve velmi špatném stavu. Díry a vyfrézované úseky jsou velmi časté a nejsou označené, takže pokud se na lepším úseku rozjedete přes 90 km za hodinu, bývá brzdění před vysoustruženým schodem (ve snaze neurazit kolo) celkem dramatické. Řidiči se dírám běžně vyhýbají do protisměru, takže potkat za zatáčkou auto, které jede proti vám ve vašem odstavném pruhu, není nemožné. Při předjíždění se troubí, aby předjížděný řidič věděl, že se příští díře nesmí vyhýbat vlevo. Neustálé kličkování mezi dírami nutí řidiče stoprocentně se věnovat silnici, což je po nějaké době otravné. Omezuje to možnost sledovat okolí a člověk si připadá, jako kdyby účelem jeho návštěvy Arménie bylo zajezdit si čtyřkolkou terénem.
Řidiči jsou temperamentní a soutěživí. Za hodinu vás předjede tolik moskvičů, volh a žigulíků jako v Česku za celý život. Uvidíte řidiče, který řeže levotočivou zatáčku celým autem v protisměru, ačkoliv by ji danou rychlostí mohl v pohodě projet ve svém pruhu, stejně jako řidiče, který si do pravotočivé zatáčky z neznámých důvodů kompletně nadjede zcela do protisměru. Pokud se ti dva potkají ve stejné zatáčce, je vše v pohodě, minou se vpravo. Na hlavních tazích jsou časté hlídky policie, třeba i každých 10 km. Na vedlejších silnicích jsme policii neviděli.
Příliš vhodná není jízda v noci. I když místní vědí, kde se mají vyhnout dírám, a je tedy možné držet se auta před vámi, stejně je jízda riskantní a nepříjemná. Většina aut svítí dálkovými světly, asi aby měli řidiči šanci zahlédnout díry, což spolu s absencí označování odboček, vodících čar na silnicích i patníků, dělá jízdu velmi nepříjemnou a riskantní, přinejmenším pro auto.
S ohledem na kvalitu silnic a příjezdových cest ke klášterům lze doporučit auto s pohonem 4×4. Pohon 4×4 je naprostou nezbytností hlavně pro cestu zpět z Karabachu údolím řeky Terter (cesta ke klášteru Dadivank, od Drmbonu po průsmyk Sotk).
