Cestopisy a reportáže

Co se skrývá za tajemnou mešitou v útrobách mrtvého města, o které se přísně píše: „za mešitu nechoďte!?“ Ani na karabašské ambasádě v Jerevanu se nedočkáte velké podpory. Tam vám totiž řeknou, že do Agdamu vůbec nesmíte.

Loni na podzim roku 2008 jsem seděla v práci a rozhodovala se, jestli mám za 3 dny odjet do Arménie sama. Původní partner selhal, i když letenky už byly  nakoupené. Rozhodla jsem se, že prostě jedu – bylo to jedno z nejlepších „pro“ v životě. Následující den se našel spolucestující, objevila jsem, že se zasekáme v Rize (prostě spoj zrušili a druhý jel až za 2 dny) a třetí den už jsme seděli v autě směr Vídeň. Přespali, abychom se ráno mohli dohadovat o změně cestujícího, i když už jsem měla potvrzeno, že to jde.

Mniši vám uvaří výtečné jídlo a provedou vás temnými zákoutími, kam normálně poutníkova noha nevkročí. Kousek dále začíná divukrásná rokle s jezírky a starým, opuštěným klášterem. Nechte se zlákat ke krátkému výletu z Jerevanu.

Musím přiznat, že jeden z důvodů, proč nakonec padla volba jet právě do Arménie, je skutečnost, že o ní existuje na internetu i v knihách relativně málo informací. Lákalo nás jet na místo, které není pečlivě popsáno v mnoha cestopisech, a to, že má Arménie své kouzlo, jsme se nakonec přesvědčili jak při důkladnějším průzkumu, tak i při cestě samotné. Arménie láká nejen svojí rozmanitou přírodou a nedotčeností, ale hlavně pohostinností místních obyvatel, kteří jsou připraveni vás kdykoli pozvat přes svůj práh.

Zašlá sláva arménského Jermuku neskrývá jen minerální prameny a dříve velmi navštěvované lázně, ale také nádhernou přírodu. Vydejte se s námi na procházku do horských roklí, v nichž najdeme vodopády i rozpadlé kláštery.

Boli ste niekedy v Absurdistane? Nie? Ani ste nemohli, lebo taký štát neexistuje. Aspoň na mape nie. Ale ja som sa v Absurdistane ocitla, keď som nič netušiac chcela – zhýčkaná Schengenským priestorom – cestovať do susednej krajiny a to z Arménska do Iránu.

Zastíněná svými sousedy, se smutnou historií za zády a s nejistou budoucností před sebou, Arménie i přesto otevírá svojí velkorysou náruč cestovatelům.

Na světě nenajdeme moc zemí, v nichž by národní identita byla tolik svázána s náboženstvím tak jako v Arménii. Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za státní náboženství. Stalo se tak již roku 301 našeho letopočtu, o něco dříve než v Gruzii a římské říši. Arméni a Gruzínci byli obklopeni samými muslimy, a tak není divu, že křesťanská víra se pro ně měla mimořádný význam.