Bláznivé město Las Vegas

Údolím Smrti (Death Valley) projíždíme při každé naší cestě napříč americkým jihozápadem. Směrem dál na východ do vnitrozemí nás neustále obklopuje vyprahlá Mohavská poušť. Vedlejší silnice jsou místy horkem rozpukané, plné děr nebo bez asfaltu. Okrově šedivou prašnou zem zdobí jen řídké keříky Creosote Bush. Horizont lemují okrově, hnědošedě až černě zbarvené zaoblené kopce. Sem tam nevlídnou krajinu oživí vedrem a sluncem bičovaná osada.

Po přibližně sto kilometrech vyčerpávající cesty napříč nekonečnou pouští zahne dlouhatánská rovná silnice doleva. Přehoupne se přes kopec a najednou se před námi objeví město. Uprostřed pusté, vyprahlé a spálené pouště téměř bez života nám pod nohama leží Las Vegas. Je už pozdě večer. Pouliční světla a pestré reklamy svítí do tmy. Chvátajících aut na silnici přibývá, hluk stále zesiluje, až nakonec uprostřed města přechází ve směsici řvoucích motorů, pronikavé hudby a živého pouličního života.

Město kypící životem

Zpočátku se mi do Las Vegas nechce. Nechápu, co tady my, milovníci přírody, vůbec hledáme. Nakonec si přece jen objednáváme hotel – prozatím jen na jednu noc. Celí špinaví od prachu, upocení vedrem a utahaní několikadenním putováním napříč pustinou se těšíme na rovnou postel a hlavně pořádnou sprchu. Už z příjezdu do města je nám ovšem jasné, že z odpočinku nic nebude. Provonění hotelovým mýdlem vyrážíme totiž do hlučných ulic zalitých blikajícími barevnými neóny. Když už jsme tady, tak se přece  musíme na ono bláznivé pouštní město podívat.

Jsme hodně vyhladovělí, a tak se těšíme na syté teplé jídlo. Že bychom vůbec nic nenašli, se nemusíme obávat. Restaurace jsou otevřené pozdě do noci a na nejednom rohu se dá i po půlnoci koupit něco k snědku. Za cinkotu kovových mincí procházíme jedním kasinem za druhým. Las Vegas doslova kypí životem, atrakcemi a zábavou. Chodíme po širokém bulváru „s pusou otevřenou“ – zvědavě a dychtivě nahlížíme do zasklených butiků. Snažíme se městem jakoby nasáknout a snad ho časem i pochopit.

Proto se také zajímáme o historii vzniku Las Vegas – první osídlování tady na samém jihu pusto pusté Nevady nastalo již v roce 1854. Skupina Mormonů však osídlené místo po třech letech opět opustila. O několik let později byla ve stejných místech postavena tvrz (Fort Baker), která se stala významnou mezizastávkou pro všechny projíždějící povozy. Byla dokonce i důležitým železničním uzlem. Železniční společnost, která území po nějaké době odkoupila, ho pak v roce 1905 se ziskem rozprodala spekulantům a investorům. Následně pak bylo založeno město Las Vegas. V roce 1909 mělo již šest hotelů a jedenáct salónů.

Historie Disneylandu pro dospělé

Skutečný zájem o Las Vegas začal až se stavbou přehrady Hoover Damm v roce 1931. Téhož roku byly v Nevadě oficiálně povoleny hazardní hry. Jelikož jinde povoleny nebyly, začalo se město velmi rychle rozrůstat a bohatnout. Město patřilo více investorům, a proto se zde také vedlo mnohem více krvavých válek mezi jednotlivými klany a majiteli kasin, hotelů, restaurací, barů a jiných slušných i pochybných podniků – vždyť šlo (a vlastně stále ještě jde) o velké peníze. Sin city (město neřesti) – tak se kdysi říkalo městu Las Vegas.

Za posledních dvacet let se však město výrazně změnilo. Ti starší si možná někdy povzdechnou – Las Vegas už není to, co kdysi bývalo! Mnohem častěji se mu v dnešní době říká city of entertainment (město zábavy), nebo chcete-li – Disneyland pro dospělé. Otevření hotelu Mirage v roce 1989, to je začátek snahy investorů přilákat kromě bohatých, také i lidi ze středních vrstev. Zatímco v Evropě nepustí běžně do kasina nezletilého nebo i nevhodně oblečeného člověka, v Las Vegas se po ulici ale i v kasinech producíruje kdekdo – třeba i maminky tlačící své „rozjásané i ubrečené“ kočárky. Co má člověk na sobě je téměř jedno – akceptují se kvalitně střižené obleky, elegantní šaty i obyčejná trička a kraťasy.

Hráči nikdy nespí

Kasina samozřejmě ze všeho nejvíce lákají k hracímu pultu – k ruletě, kartám, kostkám nebo automatům. Las Vegas navštíví neskutečných třicet devět milionů turistů ročně. Jen tak pro srovnání – celou Českou republiku navštíví šest a půl milionů turistů.

Cílem všech těchto lákadel je vytáhnout z člověka co nejvíc peněz. Jenom kasina mají obrat asi čtyři a půl miliardy dolarů za rok! Nepopírám, necháváme se také zlákat cinkáním kovových mincí a usedáme u jednoho pestrobarevného blikajícího automatu. Kolem chodí namalované servírky v krátkých sukýnkách (v kratších to snad ani nejde) a nabízí všem hráčům zdarma nealkoholické i alkoholické nápoje. Nás si moc nevšímají – asi nehrajeme s dostatečným nasazením. Stačí pár prohraných dolarů a je nám jasné, že žádný odvoz pytlů peněz se odtud moc často nekoná.

Vydáváme se tedy dál napříč pulzujícím Las Vegas, kde se na ulici poněkud okatě nabízí dámské služby – v podobě nemravných novin, letáků a rozdávaných vizitek. Chodíme do úmoru – nohy už bolí a ještě stále není tomuto městu konec. Las Vegas pulzuje skutečně celých dvacet čtyři hodin denně. Ještě ani neusne a už zase vstává. Blikající barevná světla se zhasínají, provoz na silnici nanovo zesiluje a otevírají se obchody. V restauracích, jídelnách i stáncích se zase chystá jídlo – na snídani, na svačinu, na oběd, na večer a pro pozdní jedlíky.

Las Vegas v rekordech

• Před vchodem do hotelu Luxor stojí ohromná socha sfingy. Laserový paprsek, který míří do nebe ze špičky černé skleněné pyramidy, je vidět již ze vzdálenosti 400 kilometrů. Je ho dokonce možné rozeznat i z vesmíru prostým okem.
• 359 metrů vysoká Stratosphere Tower je nejvyšší vyhlídkovou věží v USA a zároveň nejvyšší stavbou na západ od Missisippi River. Její horská dráha se nachází 284 metrů nad zemí a je nejvýše postavenou dráhou na světě.
• Ve Fremont Street se každý večer koná největší videoprojekce na světě, na zastřešení, ve výšce 30 metrů, na ploše 16.000 m² posázené 20 miliony LED-žárovek.
• Venetian včetně dostavěné části Palazzo nabízí k přenocování přes 7000 pokojů. Je v současné době největším hotelovým komplexem na světě.
• Přes 1000 herních stolů, desetitisíce automatů se snaží obrat hráče o jeho peníze. Průměrně utratí každý návštěvník kasina za svůj pobyt 450,- dolarů. U nás to mohlo být tak 20-50 dolarů za všech devět návštěv.
• 21. března 2001 vložil jeden dvaceti pětiletý inženýr z Los Angeles 100 dolarů do automatu. Z kasina Excalibur odešel po chvíli s 39 miliony dolarů. Suma 39.713.982, 25 dolarů je vůbec nejvyšší výhra, která byla na automatech kdy dosažená.

Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Jak nadchnout gemblera?

Později zjišťujeme, že během let 2006 až 2007 jsou uzavřeny a pak zbořeny i ohromné hotely a kasina, jako jsou Westward Ho, Stardust a New Frontier. Na jejich místě by měl do roku 2010 vyrůst moderní a velmi luxusní komplex Echelon Palace. Na místě Boardwalk zdobeného kdysi hlavou velkého rozesmátého šaška bude stát neméně luxusní Projekt CityCenter.

Všechny současné hotely a kasina se snaží za každou cenu něčím upoutat a strhnout na sebe co nejvíc pozornosti. Na prvním místě svým rafinovaným až absurdním vzezřením. Luxor ve tvaru pyramidy přenese člověka do vzdáleného Egypta – do dávné doby faraónů. Mandalay Bay obklopují palmy, skleněná fasáda jeho vysoké budovy se leskne jako ryzí zlato. Hotel Excalibur se podobá pohádkovému hradu. New York, Paris a Monte Carlo miniaturizují slavná světoznámá velkoměsta. Ohromný komplex Venetian podává zase dokonalý obraz Benátek – včetně možné projížďky na skutečných gondolách.

Před hotelem Bellagio se za doprovodu líbezné hudby pravidelně odehrává fascinující vodní hra. Před Mirage burácí sopka, u Treasure Island dochází ke zběsilému souboji námořníků s piráty. Zajímavé jsou ještě orientálně laděný Aladin (dnes pod názvem Planet Hollywood), antický Caesar´s Palace, MGM, Tropicana, Circus Circus, Sahara, Stardust a Bally´s se svým barvami hrajícím vstupem. Z vysoké věže Stratosphere Tower má člověk pod sebou Las Vegas jako na dlani. A kasino Flamingo Hilton je růžově červenou blikající vzpomínkou na doby velkých gangsterů.

Co má společného Karel Gott a Elton John?

Hotely a kasina lákají zákazníky také relativně levným přenocováním. Jejich krásné tyrkysově modré bazény přitahují k pobytu hlavně v parných hodinách. Pořádají se různá malá i velká show a také koncerty. Cirque du Soleil láká svou neobvyklou uměleckou produkcí. Vystupovali a vystupují tady umělci se zvučnými jmény jako Elvis Presley, Frank Sinatra, Céline Dion, Johny Cash, Elton John, ilusionisté David Copperfield a další. I náš zpěvák Karel Gott byl pozván mezi tamní světovou „špičku“ a je právem hrdý na své vystupování v Las Vegas.

Las Vegas však přišlo o velkolepé představení Siegfried & Roy v hotelu Mirage se cvičenými bílými lvy a tygry. Třetího října 2003 napadl jeden z tygrů během představení tmavovlasého Roye a velmi těžce ho zranil na krku, protrhl krční tepnu. Během akutní operace prodělal krotitel několikrát mozkovou mrtvici i klinickou smrt. Roy přežil tento incident s dravými šelmami jen zázrakem.

Svatby na běžícím páse

Las Vegas má ubytovací kapacity až pro sto padesát tisíc lidí a další hotely stále přibývají. Město je zabezpečeno asi třiceti nemocnicemi. V přibližně padesáti kaplích vejde ve svazek manželský ročně přibližně osmdesát tisíc párů. Privátní kaple se budoucím novomanželům postará o celý obřad, o svatební oblečení, jakož i o svatební svědky. V Littel Chapel se dokonce kvůli sňatku nemusí vystupovat ani z auta. Rychlá svatba, rychlý rozvod – všechno je možné. Las Vegas je městem neuvěřitelných a nespočetných možností. Počet obyvatel rapidně roste. Přichází sem hlavně ti mladší hledající svoje štěstí.

Kdo v Las Vegas nikdy nebyl, dovede si asi jen těžko představit, co tento pojem skutečně znamená. Město tak podivné, tak sporné a plné kontrastů! Věčně pulzující Las Vegas je omamné jako droga – člověk ho může jen milovat, nebo nenávidět. Nás uchvátila právě jeho pestrost, nejen co se týče barev, ale i pestrobarevné pulzující dění na ulicích i uvnitř ohromných hotelů a kasin. A já se na konci této kapitoly za nás oba přiznávám, že jsme do dnešní doby byli v Las Vegas už celkem devětkrát. Las Vegas je totiž místo skutečně na všechno – dokonce i na Pána Boha.