Ostrov původně obývali Aravakové, které postupně vytlačili Karibové.[cut] Roku 1502 k ostrovu připlul Kryštof Kolumbus. Od roku 1605 se tu usazovali angličtí osadníci, ale od poloviny 17. století ovládli Sv. Lucii Francouzi.
Po napoleonských válkách však připadl ostrov Británii, a od roku 1814-1967 byl britskou kolonií. V letech 1958-1962 se Sv. Lucie stala součástí Západoindické federace a v letech 1967-1979 autonomním státem přidruženým k Británii. Roku 1979 byla vyhlášena nezávislost ostrova v rámci Commonwealthu. V čele konstituční monarchie stojí generální guvernér zastupující britskou královnu. Vojenské síly Sv. Lucie se účastnily americké invaze na Grenadu v roce 1983. Od roku 1988 se Svatá Lucie snaží posílit spolupráci se třemi karibskými ostrovními státy: Dominikou, Grenadou a Svatým Vincencem. Zároveň prosazuje myšlenku vytvoření jednoho východokaribského státu. [/cut]
Oficiálními jazyky jsou angličtina a místní lidé mluví velmi rozšířenou kreolštinou (Patois), jazyk založený zejména na francouzštině.
Asi polovina příjmů země plyne z cestovního ruchu, životní úroveň je zde dobrá. Hlavním náboženstvím je katolictví (79%).
Národnostní složení: černoši (90%), mulati (5,5%), Indové (3,2%), běloši méně než 1%
Návštěvník by si neměl nechat ujít karneval s typickou místní calypso hudbou, tancem a maškarním průvodem, který se koná v létě, 3. týden v červenci.
Sv. Lucie se honosí nejvyšším poměrem laureátů Nobelovy ceny na obyvatele. Sir Arthur Lewis získal Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1979, a Derek Walcott přijal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1992.
Velkou událostí zde je každoroční tradiční jazzový festival – většinou prvních 10 dní v květnu.
Pro jachtaře je samozřejmě událostí roku ARC (Atlantic Rally for Cruisers), závod přes Atlantik, startující v Las Palmas na Grand Canarii a končící na Sv. Lucii, který se koná každý rok v listopadu.
