Souostroví San Blás a indiáni Kuna Yala

Panama je turisty doposud opomíjený úzký pruh země, spojující jako pomyslný most Ameriku Centrální s Amerikou Jižní. Díky unikátní poloze byla odjakživa místem míšení rozličných kultur a do dnešních dnů se na jejím území zachovalo celkem sedm svébytných indiánských kmenů. Nejpočetnějším kmenem jsou Guajimové, kterých žije v dnešní Panamě více 120 000 tisíc.

Divoké kmeny

Nejdivočejšími kmeny jsou bezesporu indiáni Čo-ko a Wounaan, obývající těžko přístupné oblasti panenských pralesů na hranicích s Kolumbií. Nejnápadnější, ale také nejuzavřenější indiánskou komunitou na území Panamy jsou ale indiáni kmene Kuna Yala. Kunové, jak se tito indiáni nazývají, dokázali po staletí odolávat veškerým nájezdům a dnes představuje autonomní oblast Comarca de Kuna Yala nejnezávislejší indiánské území v celé Střední Americe.

Autonomní oblast Comarca de Kuna Yala pokrývá úzký pruh karibského pobřeží a přilehlé souostroví San Blás. Celé území se táhne v délce více než 200 km jihovýchodním směrem od zálivu San Blás až ke kolumbijské hranici. Kunové spravují tuto oblast s minimálními zásahy centrální vlády, uplatňují vlastní zákony, dodnes používají vlastní jazyk a úzkostlivě střeží kmenové zvyklosti a svébytnou kulturu.

Hospodářství je založeno z velké části na vzájemném výměnném obchodu mezi jednotlivými rodinami. Na ostrovech se sklízejí kokosové ořechy, moře je plné ryb. Plantáže na pobřeží zásobují obyvatele zeleninou a tropickým ovocem. Přilehlé pralesy poskytují dostatek stavebního i vzácného dřeva. Kunové rovněž objevili i kouzlo cestovního ruchu. Ačkoliv turistická infrastruktura není zatím příliš rozvinutá, představují například rukodělné výrobky kunských žen nejproslulejší panamské artesanie.

Ostrov jedné rodiny

V celém souostroví San Blás se nachází okolo 400 ostrovů různých velikostí od miniaturních neobydlených ostrůvků až po jakési ostrovní vesnice. Převážná část staveb je postavena stále ještě v původním stylu z rohoží z palmového listí. Některé ostrovy jsou zastavěny téměř do posledního kousku země, ale mnohé z nich obývá pouze jedna jediná rodina. Ta se navíc během roku střídá v pravidelných cyklech s příbuznými a tak tráví část roku odpočinkem v poklidném Karibiku a po zbytek roku pracují na plantážích na pobřeží.

Jediným dopravním prostředkem, umožňujícím spojení mezi jednotlivými ostrovy i přilehlou pevninou, jsou unikátní dřevěné mořské kanoe. K výrobě ručně dlabaných kánoí používají Kunové mohutné kmeny stromů Sapi, které rostou v pralesích na pobřeží. Menší rybářské kanoe nazývají ve svém nářečí binu uwala, o něco málo větším dopravním kanoím říkají turga uwala. Svým majitelům slouží v průměru až patnáct let. Jízdu na kánoích zvládají nejen muži, ale i ženy a dospívající děti.

Za bezvětří poklidně pádlují nebo se v mělkých vodách odrážejí pomocí dlouhého bidla ode dna. Pokud se zdvihne mírný větřík, napnou jednoduché plachty a v tichosti plachtí napříč oceánem. V tom okamžiku se celý obzor zaplní jinak pouhým okem sotva postřehnutelnými kanoemi. Poklidnou idylu zatím téměř bez výjimky neruší hlučné lodní motory ani větší plavidla. Kunové vám své kánoe i rádi zapůjčí. Cestování na těchto plavidlech odlehlým karibským souostrovím je pak zcela nevšedním zážitkem.

Ženy v mole

Přesto, že muži se zde oblékají výhradně západní způsobem do trika nebo košile a krátkých kalhot, ženy úzkostlivě dodržují staleté zvyklosti. Kromě barevných korálků ovinutých do poloviny lýtek i předloktí a černé linky malované na obličej od čela ke špičce nosu jsou nejnápadnější součástí jejich tradičního kroje krátká blůzka opatřená na břiše a na zádech nepřehlédnutelnou výšivkou – mola. Právě molas se staly tím nejvyhlášenějším panamským suvenýrem. Jejich výroba vyžaduje značnou zručnost a dostatek času. Proto snad nehrozí přenesení jejich výroby do turistických manufaktur a příjmy z nich tak zůstávají převážně u jejich výrobců.

Uvědomění vlastní svébytnosti, životního stylu neovlivněného doposud tolik rozpínavou civilizací a touha po udržení tradičních hodnot a způsobu obživy na San Blás je v dnešním  kosmopolitním světě zcela unikátní. Kunové usilují o udržení svého území a kmenové celistvosti úspěšně již od výprav Kryštofa Kolumba, a proto jim přejme nezlomnou vůli v této snaze nejen v daleké budoucnosti, ale i v právě probíhajícím 21. století.

Autorka článku Petr Novotný pracuje jako průvodce CK Adventura.