Cestopisy a reportáže

Někdy se o něm mluví jako o Che Guevarovi nové éry. Z vojenského velitele a mluvčího zapatistů, který si říká subcomandante Marcos, se stal idol, jenž se dostal na trička levicové mládeže podobně jako argentinský revolucionář. Muž s pronikavýma očima, neodmyslitelnou fajfkou v ústech a pohotovým jazykem je ztělesněním indiánského povstání, ač má bílou kůži.

Co zbylo z povstání mexických indiánů, kteří se stali vzorem pro levicové skupiny na celém světě.

Reportáž z teplých, levných a bezpečných krajů v Mexiku, kam se stěhují důchodci z USA. Žijí jich tam statisíce.

Mé dvouměsíční putování po střední Americe jsem se rozhodl zakončit v hlavním městě Mexika, v Mexico City. Po přepadení v Nikaragui mi už nezbývalo mnoho peněz a tak jsem místo cestovaní po jihomexickém státě Chiapas vyrazil navštívit mou kamarádku Noru do jednoho z největších měst světa.

Čas se táhne. Po zakoupení zpáteční jízdenky bílý muž na hlavním terminálu v Mexico City nepřítomně a nezúčastněně civí v neurčito. Pohledem čas od času unaveně zkontroluje zavazadlo. Dozvuky probdělé noční jízdy chladným autobusem.

Počátkem tohoto roku začala další z expedic českých speleopotápěčů do zaplavených jeskyní mexického Yucatánu. Skupina Speleoaquanaut přijela s úmyslem zmapovat složitý, částečně objevený systém chodeb cenotu Tux Kupaxa.

Mou duši naplňuje klid a mír. Jakoby se zde čas zastavil. Žádné mobilní telefony, žádné vymývání mozků sdělovacími prostředky. Jen já, pár Indiánů a džungle. Čistá přírodní energie osady ztracené v pralese. A my tu budeme učit domorodce angličtině.

Mexická chřipka se rozběhla světem rychlostí internetového zpravodajství. Nejaktuálnější zpráva zní, že v Mexiku prošlo nákazou celkem 23 000 lidí. Jaké bylo Mexiko, když byla prasečí chřipka v mediálním zárodku? A máme se bát?