Cestopisy a reportáže

Mayská kultura fascinuje dobrodruhy již po staletí. Nejdříve to bylo kvůli zlatu a posléze i řadě tajemství, která skrývají její stavby i mnoho dalších aspektů života tehdejších obyvatel, stejně jako to, proč vlastně tato civilizace zanikla a kam se všichni ti lidé poděli. Nejprve ale budeme muset zaplatit…

V roce 1697 v peténském pralese končí více než 350 let trvající boje mezi indiány a Španěly. Nedostupné místo chránilo poslední rebelující a kruté domorodce před jejich ještě krutějšími nepřáteli. Poslední ohnisko odporu padlo a bílí dobyvatelé si oddechli. Střední Amerika byla konečně jejich. Tohoto cíle by však nedosáhli bez pomoci indiánů…

Respekt, klid a velkolepost vyzařující z mayských památek na Yucatánu ostře kontrastuje s pulzujícími turistickými letovisky. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že místo už přišlo o svoji autenticitu, ale stačí pár dní a poznáte, že mayská historie dýchající zde z každého kamene se nedá jen tak smazat.

Byla to dlouhá a náročná práce. Čtyři roky pozvolného odkrývání zeminy, kamení i částí stavby trvalo archeologickému týmu najít to, pro co si přišel. Když v roce 1952 sestupoval mexický archeolog Alberto Ruiz do nitra ruin Chrámu nápisů v Palenque, byl jistě nervózní. Ovšem našel to, co očekával.

Uplynul již rok a půl, co jsem se vrátil z odlehlých koutů poloostrova Yucatán. V Mexiku jsem prožil celkem tři měsíce. V malém ejidu (komunitně spravovaná osada) Valentín Gómez Farías, v mexickém státě Campeche, kde jsem působil jako dobrovolník pro spolek United Vision dva měsíce. Během následujícího měsíce jsem navštívil mexické státy Campeche, Quintana Roo, Yucatan i Chiapas. Čtvrt roku je krátká doba, přesto neustále zjišťuji, že ta místa putují se mnou, přirostla ke mně (nebo já k nim?).

Při naší cestě do Mexika jsme si nemohli nechat ujít cestu k hoře, o které jsme se učili ve škole. O hoře, která svým krkolomným názvem nemá daleko k jazykolamu. Vzpomínal jsem také na známou písničku Popocatepetl twist, na kterou jsme tancovali na plesech…

Nedaleko mexické města Oaxaca leží tajuplné pohřebiště dávné zapotécké kultury. Dnes je častým výletním místem turistů, kteří zamíří do centrálního Mexika, ale i místních obyvatel. Najdete zde přístupné hrobky panovníků i hřiště na míčovou hru Pelota.

Isla de Cozumel je častá mexická zastávka zaoceánských parníků, ale i důležité místo Mayů, kam dříve hlavně putovaly mayské ženy. Podstatně menší ostrůvek Isla de Mujeres je pravým opakem. Tento ostrůvek hlavně ocení biologové a milovnicí potápění, kvůli častým výskytům netradičních živočichů a žraloků.