Vítr si pohrává s mými dlouhými rozpuštěnými vlasy. Na krosové motorce projíždíme beze spěchu po bělostné pláži. Její barva podtrhuje jedinečné zbarvení Růžové laguny.
Ten pocit, když sedíte v daleké zemi na sesličce u stánku s jídlem, pozorujete místní lidi a přes váš jazyk cítíte vůně a chutě dosud neznámého… cítíte všechna ta koření, bylinky a směs, která jinde na světě už tak dobře chutnat nebude! Některé země jsou na tom hůře se svým kulinářským uměním a některé naopak skvěle. Mezi tyto země rozhodně patří i středoamerické Mexiko, jehož kuchyně byla dokonce zařazena na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.
Existuje spousta knih a filmů, ve kterých se hrdina neohroženě prosekává hustým pralesem k ruinám bájného města. Vydejme se do obdobného dobrodružství osobně! Jedním z takových tajuplných míst, kde člověk musí prokázat odvahu a jistou zdatnost, je třídenní trek k pyramidám v El Zotz. V džungli ztracené mayské město je pojmenováno po tisíci netopýrech, kteří žijí ve zdejších jeskyních. Přesně při západu slunce všichni naráz vyletí a téměř zakryjí oblohu, aby pokračovali lovit potravu.
Rádi byste se vydali někam za teplem? Jednou ze zemí, kam můžete vycestovat, je Mexiko. Leden a únor jsou ty nejpříznivější měsíce k návštěvě, není důvod váhat. Uznejte sami…
A jsme tady… Konečně jsme po třech hodinách busem z Mexico City dorazili do nevelkého města San Miguel de Allende, které nám všichni naši známí vřele doporučovali. „Určitě si tam udělejte výlet, nebudete litovat,“ slyšeli jsme jak od evropských, tak i od mexických přátel. Rozhodli jsme se je poslechnout a – udělali jsme dobře…
Mexický stát Michoacán je podle amerického ministerstva zahraničí pro rok 2018 vyhlášen jako nebezpečný a americkým občanům se tam nedoporučuje cestovat.
Dnes si pod pojmem čokoláda představíte tabulku sladkého potěšení. Kakaové boby, základ čokolády, znali už Mayové. Aztékové je dokonce používali jako platidlo. Za jeden bob jste si mohli koupit například rajče, za deset králíka a za sto služby lehké ženy. Původní recept na kakao neměl se sladkou chutí nic společného.
Byla to hodně dlouhá cesta. 41 hodin v klimatizovaném mexickém autobuse. Stojíme na zaprášené zastávce na plácku u silnice a koukáme kolem sebe. Městečko Yepachic ležící na severu Mexika ve státě Chihuahua nebudí příliš důvěru a pohledy místních Indiánů také nejsou zrovna přátelské. Je horko, kolem spálená země, a já si nedokážu představit, kde je ta úrodná farma, kam míříme. Její majitelka nás tu měla čekat. Nikdo tu není.