Cestopisy a reportáže

Někdy vás život zavane do míst a do situací, o kterých jste netušili, že zrovna vás by mohly potkat. Mne osud zavál na jih Ekvádoru na farmu a postavil mne do zcela nových situací, o kterých jsem do té doby neměl ponětí.

V Ekvádoru jsem strávil skoro šest nádherných týdnů, a abych svůj pobyt stylově zakončil, rozhodl jsem se pro trochu netradiční cestu do sousedního Peru. Z ekvádorského města Coca ležící v Amazonské nížině jsem se vydal po řece Río Napo. Cílem byl peruánský přístav Iquitos ležící na březích Amazonky vzdálený 1140 říčních kilometrů.

Schválně jsem parafrázoval název slavné knihy Ernesta Hamingwaye „Smrt odpoledne“ popisující španělskou koridu. Není zábava jako zábava. Jedna je krutá až sadistická podívaná a druhá je legrační bez prolité krve. Zatímco španělská korida by se směle dala přirovnat ke krutým gladiátorským hrám ve starověkém Římě tak latinoamerická Taurína k neškodnému wrestlingu.

Svojí velikostí patří Ekvádor v porovnání s ostatními jihoamerickými státy mezi trpaslíky. Rozmanitostí své přírody však jen stěží hledá na celém světě konkurenta. Posuďte sami!

Dostat se do hlavního města Ekvádoru Quita dnes již není žádný problém. Ceny letenek díky levné ropě klesají, zkušených cestovatelů s touhou vidět odlehlé destinace stále přibývá. I pro samotné piloty je cesta do Quita již o něčem jiném než dříve. „Konec hrůzostrašných přistání“ hlásaly novinové titulky na počátku roku 2013, kdy bylo otevřeno nové mezinárodní letiště Mariscal Sucre.

Zapomeňte na chvíli na horské velikány Cotopaxi nebo Chimborazo, které jsou pro mnohé cestovatele a milovníky výstupů na vrcholy hlavním důvodem návštěvy Ekvádoru. Tato jihoamerická země je tak neuvěřitelně pestrou paletou přírodních prostředí, že byste se pouhým běháním po vysokých kopcích o mnohé ochudili.

A také termály, tržnice, turisté. Kde najdete vše na jednom místě? V Ekvádorském Baños de Agua Santa. V malém, ale rozhodně ne ospalém městečku ve východní části země. Leží na úpatí ekvádorských And ve výšce 1 800 metrů nad mořem a zároveň už je pro mnohé vstupním místem pro výlety do Amazonského pralesa.

Vítejte v zemi, kde pod zaledněnými sopkami žije tolik Indiánů, že si připadáte jako na folklorním festivalu. V zemi, kde autobusy kamkoli jedou, jedou okamžitě, a přestupy jsou otázkou minut. „Siga, siga, siga!“ tedy „pohněte sebou“ zní stále od řidiče. Vítejte v Ekvádoru, neutichajícím mraveništi autobusů.