Tanzánie

Tonda má už od mládí objevitelského ducha. Více jak polovinu svého života pobývá v Austrálii, má za sebou několik horských výstupů a lyžařských sjezdů. Dobrodružství mu není cizí, a proto se také před 6 lety rozhodl ke koupi obytného vozu, se kterým má velké plány. Po 3 a půl letech cestování Austrálií poslal auto do Jižní Afriky. V jihovýchodní a jižní části Afriky už navštívil 14 zemí a ujel více než 45 000 kilometrů.  

Zanzibar se mění. Tropický ráj nedaleko východoafrického pobřeží přečkal pandemii v relativně slušné kondici. Do velké míry díky mírným restrikcím, které dokázaly udržet při životě cestovní ruch, klíčové odvětví pro celou ekonomiku ostrova, respektive ostrovů. Zanzibar je totiž souostroví, přičemž jeho největší a turisty nejvyhledávanější součást se oficiálně nazývá Unguja.

Kodrcáme se po prašné cestě a každý menší výmol mě probudí z příjemného klimbání. V terénním autě, které většinou brázdí národní parky, už jsme urazili přes 400 kilometrů ze severu Tanzanie do jejího středu. Teď nás čeká něco výjimečného.

Tropické souostroví ležící v Indickém oceánu asi 40 km od pobřeží Tanzánie, čítá více než 50 ostrovů, z nichž největší jsou Pemba a světově proslulý Zanzibar neboli Unguja.

Na Kilimandžáro, i když není výstup technicky obtížný, dnes nemůže vyrazit každý jak se mu zachce, jako třeba svého času Hanzelka se Zikmundem. Podobně jako na slovenském Gerlachu se i z Kilimandžára stal dobře fungující byznys, kde mají všichni povinnost najmout si horského vůdce s tanzanskou licencí. Všichni. Já, Hanzelka i se Zikmundem nebo třeba Radek Jaroš.

Člověk může mít pocit, že v dnešní korona virem zamořené době je cestování do jakékoliv země, naprostým nesmyslem. Je to samozřejmé, když na nás ze všech stran útočí média, s tím že se svět řítí do záhuby. Já jsem se i přesto zhruba před čtvrt rokem, kdy pandemie ztrácela u nás na síle, rozhodla vycestovat do mé oblíbené Afriky.