Poslední část zápisků z deníku lékaře MUDr. Rastislava Maďara z jeho humanitární mise v Malawi. Už po třetí se vydal léčit místní nemocné a bojovat s dětskou podvýživou.
10. července 2014
Vedle svých povinností v ordinacích se snažíme zvládat i další aktivity a projekty, na prvním místě však myslíme vždy na pacienty. Dnes ráno jsme kromě tradičního doplnění zásob léků a sušených mlék pro podvyživené kojence, nakoupili i deky pro děti z chudých rodin. Večerní, noční i ranní chlad je velmi nepříjemný a bez patřičné ochrany vede k nemocem. Antibiotické suspenze a sirupy proti horečce a kašli u dětí proto patří k nejčastěji dokupovaným lékům. Deky tedy nejen brání zbytečným nemocem, ale šetří peníze na léky. Chudých rodin bez jediné deky na mnoho dětí je však pořád ještě dost.
Kromě léků rozdáváme i různé školní potřeby, zejména propisky a sešity. V základní škole ve Fanuelu jsme žákům předali i dopisy a vlastnoručně vyrobené záložky do knih od dětí z Hronova. Originální osobní dopisy obsahovaly i jméno, věk a adresu autora. I když nejbližší pošta je daleko a místní děti na mezinárodní známku na dopis nemají, věříme, že přes učitele Amose a našeho místního koordinátora Aarona se nám podaří založit a udržet jejich vzájemnou komunikaci.
Rotary klub
Dnes dělala Jiřinka rozhovor s nejvyšším náčelníkem distriktu Mchinji, který nás poctil svou návštěvou v ordinaci, pro Český rozhlas. Bylo úsměvné, jak upřímně a spontánně vyjadřoval radost z naší pomoci jeho lidem, dokonce říkal, že by si hned od nadšení zatančil.
Čeká nás opět po roce setkání s Rotary klubem v Lilongwe, se kterým se snažíme pod taktovkou Rotary klubu Ostrava International i katovických Rotariánů o získání tzv. Global Grantu na mobilní kliniku. Ta by měla objíždět venkovské oblasti a zajíždět přímo do nejchudších vesnic. Snad tato spolupráce dospěje do úspěšného konce a posune naše možnosti pomáhat těm nejchudším zase výš na další úroveň.
I když na první pohled může vypadat Malawi jako idilická země, skrývá mnohá nebezpečí. Jedním z nich jsou třeba i hyeny, které se nebojí zaútočit ani na lidi. |
11. července 2014
Konec dalšího týdne se nese ve znamení ordinování, některé léky vyčleňujeme bokem a zanecháme je na místě ve Fanuelu, kde je bude, tak jako vloni, postupně vydávat zástupce ředitele školy pro pacienty, které jsme nastavili na dlouhodobou léčbu, např. astmatu nebo epilepsie. Vyčleníme i léky na horečku, bolest, vitamíny, obvazy, náplasti, pro základní školu máme celou lékárničku. Všechny další zásoby odložíme dočasně pod zámek a po dokončení stavby kliniky je převezeme do ní.
Postup stavebních prací ještě před odjezdem zkontrolujeme. Už teď klinika pomáhá tím, že stavební firma, která vyhrála naše výběrové řízení, zaměstnává i místní pomocné dělníky, hlídače, nosiče vody a další obyvatele Fanuelu a okolních vesnic. Při každé návštěvě staveniště je nám předkládán stavební deník. Tempo prací je až překvapivě vysoké a to například míchačku nahrazuje manuální práce. Každý týden stavba doslova roste před očima. Vzhledem k tomu, že základová deska je kvůli sezóně dešťů dost vysoká, ujišťovali jsme se, že nebude opomenutý bezbariérový přístup.
Malawijská zákoutí
Při dnešním přejezdu částí Malawi jsme mohli vychutnávat nádhernou scenérii této krásné, ale chudé země. Na úpatí hor vesničky z hliněných domů se slaměnou střechou, jednoduché kostelíky a školy v podobném stylu, děti s míčem z plastových pytlíků… Klikatá silnice vedla až do výšky téměř 1500 m.n.m. a zastavili jsme se i na hranici s Mosambikem. Hned první dům za hraničním kamenem je ještě i dnes zdevastovaný po mosambické občanské válce a to už od ní uplynula dlouhá řada let. Válka v Mosambiku značně vyčerpala i sousední mírumilovné Malawi, které poskytlo útočiště více než miliónu uprchlíků. Někteří se navíc do své domovské země nikdy nevrátili, z hlediska mé osobní zkušenosti s oběma zeměmi se jim vůbec nedivím.
Naše cesta vedla i kolem Národního parku Malawi, prvního sladkovodního národního parku na světě. Věřili byste, že většina obyvatel Malawi ikonu jejich země – jezero s obrovským množstvím endemických druhů ryb nikdy na vlastní oči neviděla? Cestu k němu si jednoduše nemohou dovolit. Platí to i o dětech z Fanuelu a dokonce i o jejich učitelích. Odpoledne jsme se na chvilku zastavili v pralese u obrovského baobabu, u kterého kdysi stál i nejslavnější objevitel Afriky David Livingstone. Už v jeho době to musel být obrovský strom, je největším v celé zemi a dnes má přes 800 let. Nedaleko je i hřbitov misionářů, velká část z nich umírala na malárii a tato diagnóza je pro lidstvo hrozbou až do dnešní doby.
Organizace International Humanity se snaží vytvořit lepší v Malawi lepší podmínky pro život. Staví ve vesnici Fanuel nemocnici, podporují místní rodiny v zemědělství i chovu zvířat. Snaží se také umožnit dětem snažší cestu ke vzdělání. Jak se můžete zapojit a pomoci i vy, se dozvíte na jejich webových stránkách. |
15. července 2014
Na konci každé mise přichází čas na rekapitulaci. Pomohli jsme společně stovkám bezbranných a nemocných lidí, které lze bez váhání označit za nejchudší na naší planetě. Osobně jsme navštívili místa, kde nikdy před námi nebyl bílý člověk. Místním lidem jsme poskytli konkrétní pomoc, vždy však udržitelným způsobem, který musí dál udržovat vlastní prací. Dali jsme jim současně pocit naděje, který je pro život velmi důležitý. Pocit, že v tom nejsou sami a pokud by došlo k nejhoršímu, mají se na koho obrátit. Pocit, že se najde někdo, kdo je a jejich děti nenechá umřít. Jejich každodenní život je neskutečná dřina; i děti, které nejsou podvyživené, trpí neustále hladem a často i žízní, v nedůstojném oblečení s dírami i na intimních místech.
Z řad našich pacientů a při pochůzkách vesnicemi jsme identifikovali dalších 115 velmi chudých rodin, které od nás potřebují rychlou pomoc, aby na to děti nedoplatili životem. Dostanou dvě kila sóji, většinu z toho na zasazení, příští rok jí mohou sklidit až 50 kg. Dále dostanou deku a moskytiéru, podvýživa výrazně oslabuje imunitu – a malárie nebo bakteriální infekce by mohla vést ke špatnému konci. Čtvrtou položkou bude cassava (maniok) – je to jistota pro případ slabé sezóny dešťů. Vyroste i v nekvalitní suché půdě a zajistí tak, aby rozmar počasí nevedl k vyhladovění celé rodiny.
Naše pomoc nekončí
Další projekty do budoucna jsou spojené s podporou studia talentovaných dětí na střední škole, čímž bude postaráno o jejich budoucnost – v průměru na to stačí 250 Kč měsíčně. Budeme potřebovat podporu pro fungování Česko-slovenského zdravotního centra, od kterého si místní slibují tak moc. Chceme podporovat vzdělávání a čtení zřízením knihovny, pomoci s rekonstrukcí několika tříd místní základní školy a učebními pomůckami. Několik nově založených kozích minifarem a základ nového stáda krav by měly poskytnout tak potřebné bílkoviny stovkám dětí, v první řadě těm s nejvyšším stupněm malnutrice.
Mimochodem, místní škola od nás obdržela vloni kukuřici k zasetí a letos sklidili, i díky práci studentů, 50 pytlů kukuřice a mohou začít poskytovat dětem jídlo na celý semestr z vlastních zdrojů. Příští rok si již pokryjí celý školní rok. Rodiče to motivuje k posílání dětí do školy, pro děti to má edukativní charakter a navíc nebudou mít jen jedno jídlo denně až pozdě odpoledne. Učení jde bez hladu líp. Letos jim poskytneme k zasetí i balíčky sóji a zeleniny.
Jak celá mise doktora Maďara v Afriky si můžete přečíst v První části deníku z humanitární mise v Malawi. Na své zážitky z vesnice Fanuel vzpomíná i v Druhé části deníku z humanitární mise v Malawi. |
Na vzdělání není nikdy pozdě
Pro dospělé bychom rádi organizovali odpolední kurzy (workshopy) manuálních zručností – šití na stroji, pletení košů atd. Dát jim šanci, jak si zlepšit vlastní prací život i jinak než farmařením, tedy kopáním jednoduchou motyčkou do suché a poměrně nekvalitní půdy a být vystavený každoročnímu riziku rozmarů počasí s možnými fatálními následky.
K pomoci mnoha lidem stačí málo, např. podporou jednoho studenta se pomůže celé jeho stávající i budoucí rodině – už nikdy žádnou další pomoc nebude díky vzdělání potřebovat a naopak přinese to, co se naučil, zpět do své vesnice. Trvalý příkaz na účet podle svých možností, vůbec nemusí být na velkou částku, pomůže vyřešit mnoho problémů. Nemusím určitě opakovat, že pro pomoc chudým použijeme každou darovanou korunu.
MUDr. Rastislav Maďarje předsedou n.o. International Humanity a odborným garantem center Očkování a cestovní medicíny Avenier. Jako lékař absolvoval několik zahraničních humanitárních misí v rozvojových krajinách, včetně oblastí zasaženými tsunami. Je aktivním cestovatelem, navštívil 90 zemí světa na všech kontinentech kromě Antarktidy.