Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
Češi spotřebují hektolitry vody z nejsušších částí světa
9. 7. 2012
Marie Hokrová
Za den do sebe dostaneme a nakoupíme přes 3000 litrů vody. Taková je naše průměrná „vodní stopa“. Část z tohoto množství může pocházet z nejsušších míst planety, kde životadárná tekutina chybí místním.
Spolu s jedním šálkem kávy pomyslně pijeme i 130 litrů vody. Právě tolik bylo potřeba na vyprodukování takového množství kávových zrnek. Tabulka čokolády? To je 2000 litrů vody. Obléct si džíny je jako spotřebovat 11000 litrů vody, z níž velká část bude špinavá a odteče bez vyčištění do řeky. Tuto vodu my sami ale nevidíme. Říká se jí virtuální voda. Je to množství životadárné tekutiny, které padlo na výrobu určitého produktu. Na příkladu džínů je to všechna voda, která byla potřeba k zavlažování žíznivé bavlny, na ředění chemických postřiků, na ošetření plantáží i na máchání, bělení a barvení. Běžné džíny se musejí máčet v lázni s barvou až patnáctkrát.
V současné době má mnoho států světa problémy s nedostatkem vody pro své obyvatele. Asi 800 milionů lidí v rozvojových zemích nemá přístup k pitné vodě. 2,7 miliardy lidí žije v oblastech, které každoročně postihne závažný nedostatek vody. Situace se bude zhoršovat. OECD předpokládá, že v roce 2030 bude 47 % populace planety žít v oblastech s obtížným přístupem k této životodárné tekutině.
Dalším projektem, který se snaží upozornit na nedostatek pitné vody ve světě, je běh Davida Chrištofa z Prahy do Londýna. Český běžec startoval 18.6. a za pět týdnů proběhne Českou republiku, Německo, Nizozemsko, Belgii, Francii, a Anglii. Do britské metropole dorazí před začátkem olympiády. Denně urazí 30 až 44 km a své věci tlačí v kočárku před sebou. Všechny příspěvky jdou přímo nadaci Blue Planet Network, neziskové organizaci, která po celém světě financuje projekty zajišťující nezávadnou pitnou vodu. Přístup k pitné vodě nemá na světě přes miliarda lidí.
Dovoz z Keni do EU
Nejvíce sladké vody, celých 70 %, se spotřebovává v zemědělství. Přesto se i v suchých oblastech pěstují rostliny, které jsou náročné na zavlažování a neslouží jako potrava pro místní obyvatele, ale pro export. Káva, bavlna, palmový olej, ořechy, tropické ovoce nebo řezané květiny. Všechny tyto plodiny pro nás zajišťují rozvojové země. Ze zahraničí pochází i krmivo pro hospodářská zvířata chovaná na maso – sója – nejčastěji pěstovaná v Jižní Americe.
Nejširší nabídku průvodců a map Keni (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Všechny evropské země jsou proto čistými dovozci virtuální vody. To znamená, že zajištění produkce výrobků a potravin pro Evropu je závislé na čerpání vodních zdrojů v cizích zemích. Potraviny, které si běžně kupujeme, vyrostly na druhé straně planety – a tam je místní také zalévali a chemicky ošetřovali. My nakupujeme a spotřebováváme, ale neobnovitelné zdroje, jako je podzemní voda, se odčerpávají jinde. Stejně tak jinde zůstávají znečištěné řeky a půdy chemikáliemi použitými na ošetření daných plodin. Mnoho problémů týkajících se nedostatku vody a jejího znečištění ve světě je tedy důsledkem našich nákupů.
Problém nastává, když se na vodu náročné plodiny na vývoz pěstují v přirozeně suchých oblastech. Například řezaná květina, kterou si můžeme po celý rok zakoupit u českého stánku, spotřebovala a znečistila litry vody nejpravděpodobněji v Keni. Odsud se dováží nejvíc řezaných květin pro Evropskou unii. Sever země přitom trpí častými suchy i hladomory. Jezero Naivasha, kolem kterého je nejvíce květinových farem, vyschlo kvůli tomu za posledních 15 let o čtvrtinu. Pokud se čerpání vody na zalévání růží nezastaví, podle odhadů jezero vyschne za několik desítek let úplně. Už dnes mají někteří místní drobní zemědělci zákaz zavlažování svých polí, aby zbyl dostatek vody pro exportní květiny. Masajové nemají kde napojit dobytek. Vodní toky vedou potrubím přímo na květinové plantáže.
Bavlna z Indie a Uzbekistánu
Nejnáročnější rostlinou na vodu je bavlna. I proto je vodní stopa oblečení vysoká. Na jediné tričko padlo kolem 2700 litrů vody. Naprostá většina vody, která byla potřeba pro výrobu bavlněných šatů a dalších produktů pro státy Evropské unie, pochází z oblastí mimo Evropu. Produkce bílých chomáčů pro evropský trh má nejcitelnější dopad na Indii a Uzbekistán. Právě tam i kvůli zavlažování bavlníkových plantáží vysychá Aralské jezero.
Zásoby sladké vody na Zemi se ztenčují. Podzemní voda, která není obnovitelná, nenávratně mizí. Podle New Scientist se v Indii touto vodou ze studní zavlažují dvě třetiny všech polí. V některých oblastech hladina podzemní vody klesá o 6 metrů ročně, takže farmáři musí vrtat stále hlubší studny. Vodu, která se v podzemí hromadila tisíce let, vyčerpají během pár desetiletí. A to třeba právě na bavlnu pro naše oblečení.
Planeta je pořád stejně velká, zatímco lidí je čím dál více. Ti bohatí a bohatnoucí také čím dál více spotřebovávají. Bavlněné šaty z Pákistánu či květina z Keni nám udělají na pár chvil radost. V jiné části světa ale odčerpaly tekutinu, která chybí místním na pití a zavlažování potravin, bez kterých nepřežijí.
Projekt byl podpořen zprostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
Vodu nelze spotřebovat. Je jí na světě přesně tolik jako před miliónem let. A jestli je jí v Indii nebo v Africe nedostatek, měli by se nad tím místní zamyslet a přestat se množit jako kobylky.
Marie Hokrová
Vody je na celé planete stále stejně. Lidí je na světě čím dál více, tudíž na jednoho obyvatele připadá stále méně vody. Dále záleží na tom, kde je voda uložena. Pokud se čerpá podzemní voda rychleji, než přibývá, což se děje např ve velké části Indie,tak reálně dostupné vody skutečně ubývá. Dále, pokud se voda z jezer čerpá na zavlažování rychleji, než v něm přibývá, jezera vyschnou (to se děje např s jezerem Naivasha v Keni). V mnoha světových velkoměstech klesá hladina podzemní vody řádově o metry za rok. Takže opravdu místní lidé mají čím dál těžší vodu sehnat.
Problémem, na který článek upozorňuje, je to, že v mnoha oblastech, kde je vody omezené množství, se využívá na zavlažování plodin na export (např. květiny v Keni), místo,aby se využila na zavlažování plodin na jídlo pro místní obyvatele. Mohla by se tak zmírnit paradoxní situace,kdy se např. z Keni vyvážejí do Evropy růže, zatímco z Evropy se dováží potravinová pomoc.
Marie Hokrová:
V tom případě by s tím tedy Keňané měli něco dělat. Nebo za to zase můžou zlí běloši?
Marie Hokrová
„Keňané“ nejsou homogenní skupinou, která toto může ovlivnit. Naprostá většina obyčejných chudých Keňanů nemůže nijak ovlivnit to, zda nadnárdní firma se rozhodně v Keni u jezera Naivasha pěstovat květiny. To povoluje místní keňský politik, který z toho má zisk a kterému je zároveň jedno, že jeho chudí spoluobčané nemají čím zavlažit svá políčka. Dokonce jsou i vydané zákazy pro místní zavlažovat svá pole či napájet dobytek.
My z ČR těžko můžeme zapůsobit na keňského zkorumpvaného politika. Lépe už můžeme dát vědět svému květináři, který odebírá květiny od dané nadnárodní firmy,že si květiny koupím, jen jsou-li z Evropy. Nejjednodušší pro českého spotřebitele je dát při koupi přednost českým květinám (nyní v létě zde rostou), zalévaným u nás v ČR, kde problém s nedostatkem vody nemáme.
Marie Hokrová:
… a když nebude poptávka po růžích, najdou si nadnárodní firmy a zkorumpovaní afričtí politici něco jiného a Keňané budou zase tam, kde byli.
Problém je v tom, že Afričané vyhnali zlé bělochy, kteří uměli hospodařit, a sami si vládnout nedokážou.
David G
Zjevně někteří čtenáři mají svou pravdu a všechny neziskové aktivity hází do jednoho pytle a vidí je jen zjednodušenou optikou.
Ale třeba se přeci jen zamyslí nad tímto zjednodušujícím shrnutím situace:
Pěstitel růží korumpuje keňského politika, aby mohl využívat omezený zdroj vody v Keni.
Demokracie a vláda práva v Keni je omezená.
Pěstitele růží může v jeho konání ovlivnit tlak spotřebitelů: tím, že se sníží poptávka a tím, že se o jeho chování bude mluvit.
Proto může mít tato akce smysl.
Připadá mi to celkem jednoduché.
Je úplně jedno, jestli je pěstitel bílý nebo černý nebo Ind. I kdyby to byl místní keňský pěstitel, tak by tato akce měla smysl.
Je to úplně stejná akce jako protestovat proti postavení továrny, která silně znečišťuje ovzduší a její stavba je povolena jen díky korupci. Rozdíl je v tom, že my v Česku protestujeme proti bezpráví, které se děje v Keni. Na tom nevidím nic špatného. Nikdo nikoho k protestu nenutí. Nakonec i když se něco podobného děje v Česku, tak to spoustě lidí je jedno.
Někomu to ale jedno není, ať už se to děje kdekoliv.
David G:
Protestujte, když vám to dělá dobře. Nedělejte si ale iluze, že tím někomu pomůžete.
Opravdu si myslíte, že když se nebudou prodávat květiny, zlá nadnárodní společnost se nad sebou zamyslí, nechá tam svoje pozemky a odejde? Nikoliv, bude na nich pěstovat něco jiného.
Totéž platí o zkorumpovaných politicích.
Pořáděk si doma musí udělat sami Afričané. Jenomže to zatím, kromě několika vzácných a krátkodobých výjimek, nikde nedokázali.
rs
„Svět hledá lidi, kteří něco umějí udělat, a ne ty,
kteří umějí vysvětlit proč to neudělali.“
(Romain Rolland)
To je zásadní omyl!Na mnoha místech České republiky,klésá dlouhodobě hladina podzemní vody.Některé vesnice,již byly nucené začít se shánět po jiných možnostech zásobování vodou.A stále čactěji i u nás vysychají i řeky.Některé dříve vydatné potoky ve středních čechách téměř úplně zanikly.Příroda je komplexní organismus a je pošetilé si myslet,že co se děje jinde na planetě,se nás netýká!
Albion
Myslím, že pointa není v tom, že by se voda spotřebovala a zmizela. Jde o to, že poptávka těch bohatších, což jsme i my, způsobuje, že se například ve zmíněné Keni pěstují růže, které vyžadují spoustu vody na zavlažování. A té je potom nedostatek pro místní zemědělce.
Albion:
Nojo, ale s tím musí něco dělat Keňané. Nechápu, proč to autorka vykládá Čechům. Ti přece nerozhodují, co a jak se v Keni pěstuju.
Pavla Začalová
Naopak, spotřebitelé (včetně Čechů) rozhodují, co se kde bude pěstovat. To je zcela základní zákon v ekonomii – nabídka a poptávka. To, že se spotřebitelé odvrátí od jistých výrobků (například chemicky kontaminovaných z konkrétní země) a naopak poptávají jiné výrobky, má podstatný vliv na to, co s odkud se bude vyvážet/dovážet, to snad není třeba dále rozvádět. Viz například levné potraviny z Polska. Poptávka po nich zvýšila v minulých letech vývoz z Polska do ČR. Podobně je to s poptávkou po potravinách a výrobcích, které kromě jakostní kvality (chuť, obal atd.) mají i „etickou“ kvalitu – certifikaci jako Fairtrade, bio atd. Spotřebitel – pokud má volbu – by ji měl svobodně a INFORMOVANĚ využít. Jinak mu zbyde bezmocně nadávat, popírat problém, mýt si ruce, a pro jistotu ještě pro lepší pocit hodit všechnu vinu na ty, kteří nemají takovou moc (peněz, mezinárodního vlivu…) jako my.
Marie Hokrová
Vlastníci těch farem nejsou Keňané. Jsou to zahraniční firmy. To,že se to pěstuje v Keni, je proto, že to ty firmy vyjde levněji, než jinde (levná pracovní síla, teplé klima). A zároveň místní politici, kteří z toho mají získ jim to umožňují, na úkor svých spoluobčanů. Chudí Keňané s tím zatím nemohou nic moc dělat.
Také nejde házet do jednoho pytle „Keňa“, „Keňané“, protože takováto jedna homogenní skupina se stejným zájmem neexistuje. Na jednu stranu je tu keňský politik, který má z farem zisk a je mu jedno, že chudí občané nemají, čím zavlažit svoje políčka a napojit dobytek. Na druhou stranu jsou tu obyčejní lidé, kteří zatím mají málo možností s tím něco dělat. Občas dochází ke stávkám za lepší pracovní podmínky na farmách. Existují i místní iniciativy, které upozorňují na problém vysychání jezera. Jejich hlas je ale zatím slabý.
My jakožto informovaní spotřebitelé můžeme ovlivnit svým nákupem to, odkud si květinu koupím a odkud ne nebo zda vůbec. Máme tedy mnohem větší a jednodušší možnost ovlivnit to, zda se k nám budou dovážet květiny z Keni, než místní drobný zemědělc, kterému za projev odporu hrozí vězení i horší následky.
Kdyby spotřebitelé nekupovali dovezené květiny z oblastí, kde je nedostatek vody, firmy by se museli této změněné poptávce přizpůsobit, jinak by od nich nikdo nic nekoupil…Tyto věci se již mění, české květiny jsou nyní v sezoně k dostání např. na některých farmářských trzích apod.
Marie Hokrová:
… a když nebudou vydělávat květiny, začnou tam pěstovat něco jiného, a voda zase nebude.
Problém je v tom že Afričané si nedovedou sami vládnout a vyhnali zlé bělochy, kteří uměli hospodařit. Spousta afrických zemí vzkvétala a o hladomoru tam neslyšeli, dokud tam vládli běloši.
honza
Spíš vidím problém v tom, že se exportuje každá kravina, která se může vypěstovat nebo vyrobit i v zemí, do které se dováží..
A nehledě na to, že nikdo nenutí Keňu, aby k nám produkty dovážela, když nemají co pít její obyvatelé… To je pravděpodobně díky rozhodnutí zkorumpovaných politiků.. A sám sebe mám vinit, že třeba piju kávu, která spotřebovala určité množství vody? Kravina…..
Marie Hokrová
honza:
Pěstování květin se přesunulo do Afriky (nejen), protože to vyjde a levněji (levná pracovní síla, teplo po celý rok). Zemi se hodí příjmy z exportu. Jenže tyto příjmy získává vlastník květinových farem, kterým jsou zahraniční firmy (vlastněné nejčastěji v Nizozemsku a Indii) a samozřejmě místní politická elita. Místním politikům jde o vlastní zisk a nikoli o to, aby místní lidé měli vodu pro svůj dobytek a zavlažení svých polí. Místní drobní zemědělci mají často dokonce zákaz svá pole zavlažovat, aby byl dostatek vody na květinové farmy. Situace s vodou zde není udržitelná.
Marie Hokrová:
Ano, miláčku, ale článek je napsán tak, jako by zlí Evropané chudáky Keňany k něčemu nutili. Tohle je problém, který si musí vyřešit Keňa. Já klidně budu pít kávu z Kolumbie.
Jiří Kalát
Marie Hokrová:
Jenom taková poznámka. Proč například čeští zemědělci nepěstují květiny u nás? No důvodů je několik, ale jedím z ich je i to, že na ně nejsou žádné dotace, narozdíl o různých plodin, které se potom používají do biopaliv a bioelektráren, které by měly býti ekolilogické či ekologičtější, no nebo pornajímají, opět výhodně kvůli dotacím, své pole na fotovoltaiky, které zase vyrábí elektřinu, takže oni sami ekologové a toje jejich neustálé šíření poplašých zpráv o tom, ža za padesát let budeme všichni už mrtví, což mimochodem tvdí už někdy od šedesátých let, mají ne celé situaci dost velký podíl, nikoliv jenom adnárodní firmy a zlí běloši….
Jiří Kalát:
Jenomže proti tomu se protestuje hůř než proti ubližování ubohým černouškům, a kromě toho jet za peníze daňových poplatníků na dovolenou do Afriky je zajímavější než jet protestovat do Pelhřimova.
Višňák
Jak autorka článku přišla na to, že podzemní voda je neobnovitelná surovina ?
Kolektory podzemních vod se doplňují přirozeně ze srážek a to i v pouštích…
Marie Hokrová
Višňák:
Např. některých oblastech Indie hladina podzemní vody klesá o šest metrů ročně, takže farmáři musejí vrtat stále hlubší studny. Problém je v tom, že vodu, která se v podzemí hromadila tisíce let, vyčerpají během pár desetiletí. Mnoho světových velkoměst, například Mexico City, navíc podzemní vodu používají i k zásobování obyvatel. Hladina podzemní vody tak rychle klesá, aniž by byla ve stejné míře doplňována z přírodních zdrojů. Problémy nejsou jen v rozvojových zemích,ale třeba i v USA. Uvádí se nap., že cca 10 % zemědělské půdy je tam zavlažováno ze zdrojů podzemní vody. Značná část zásobníků podzemní vody má vodu jen na 30 až 100 let.
Višňák
Marie Hokrová:
Blábolíte, tisíce let se voda v kolektorech kumuluje v hodně aridních oblastech, to že indičtí zemědělci s vodou jednak neumí hospodařit a druhak zastavují infiltrační oblasti je jejich problém, za který ale určitě můžou ti zlí běloši.
Že je vody v kolektoru na 30 nebo 100 let se prosím zjistí jak ? Chci to vědět konkrétně s citacemi a ne neurčitě mlhavá tvrzení jako „uvádí se“ nebo „v některých oblastech“
Marie Hokrová
Višňák:
Hlavní použité zdroje pro článek: informace o vodní stopě z University of Twente: Mekonnen a Hoekstra: The green, blue and grey water footprint of crops and derived crop products (2011), The water footprint of food, internetový zdroj o vodní stopě všech plodin na http://www.waterfootprint.org, Shah: Groundwater: a global assessment of scale and significance (2007), reporty OSN – UN World water development report (2012), Living planet report (2012)…
V češtině už vychází o tomto tématu více článků: rozhovor s geologem Václavem Cílkem, kde mluví právě i o zásobách podzemní vody v některých oblastech USA na 30 – 100 let. (článek zde http://www.rozvojovka.cz/clanky/903-za-obcanskymi-valkami-stoji-i-boje-o-vodu.htm). Podobné názory a závěry odborných studií sdílí i předseda představenstva největší potravinářské firmy na světě – Nestle, který v rozhovoru „Světu hrozí nedostatek vody“ např. říká: „Už nynější spotřeba vody převyšuje míru, již ještě lze přirozeně znovu doplnit. Hrozí proto i nedostatek potravin.“ nebo:
„Spotřeba vody je neudržitelná. Vodu lze doplnit třeba i zužitkováním takzvané fosilní vody, která vznikla před stovkami tisíc let, ale ani takové doplnění nebude dostatečné. Do roku 2030 tedy nastane vážný nedostatek vody, jak uzavírají odborné studie. Nebude se nám dostávat přibližně čtyřicet procent potřebné vody.“ (http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5330/svetu-hrozi-nedostatek-vody-peter-brabeck-letmathe.html )
BTW: Několik dní po tomto článku na Hedvábné stezce vyšel dosti podobný článek na aktuálně.cz (článek „Žádný trik. Denně do sebe dostanete 3000 litrů vody“).
Višňák:
Autorka o tématu samozřejmě ví prd, jenom je jí jasné, že za všechno můžou zlí běloši. Typická ekoteroristka žijící z daní těch zlých Evropanů, kterým nemůže přijít na jméno.
Bk
Zajimave – jak je mozne, ze se ti chudaci cernousci, kteri bez vody nepreziji, jak uvadi autorka, tak sakra rychle mnozi?
Renáta
Já až žasnu, nad zdejšími příspěvky. Téměř nikdo se nad tím, co se v článku píše, nezamyslel hlouběji, z jiného pohledu ?? Každý jen kritizuje Keňany. Kam jsme to dopracovali my ?
Měla jsem tu čest navštívit kousek Afriky. Nerada se vracím domů, protože když vidím, co mě tady v Evropě čeká, je mi zle. Žijeme snobský hektický spotřební život, vyhazujeme jídlo, zboží se vyrábí tak, aby vydrželo 2 roky a pak vyhodit a koupit nové. Nevážíme si ničeho, neumíme šetřit, zejména mladá generace.
Správně – je to určeno poptávkou a nabídkou. Kdyby nyní v Evropě byla poptávka po růžích nulová, asi by společnosti přestaly či omezily pěstování. Samozřejmě, je to utopie. Ale kde jinde začít, že ano. Nás pár lidí tady, co to čte, to asi nezmění, ale o čem se mluví veřejně, často …… Ono pěstování růží a spotřeba vody není jen jeden problém, těch je samozřejmě víc.
Renáta:
I já jsem zažila Afriku – Dánové tam postavili mlékárnu, zaučili personál a dodali stádo dojnic speciálně vyšlechtěných pro tropy. Dva měsíce po odjezdu Dánů byly krávy snědené a mlékárna zarostlá džunglí. Kéž by jim to vydrželo aspoň ty 2 roky, z které proklínáte hnusné konzumní Evropany!
Renáta
ANN:
I my proklínání hnusni Evropané jsme byli před nějakou dobou na stromech, ne ? A pokud to tak půjde dál, budeme tam znovu, pokud si je nevykácíme.
Renáta:
Skutečně fundovaný, věcný a fakty podložený argument. Nic jiného bych od ekonanynky nečekala.
Petr
Renáta:
Super, přestaňme kupovat kytky z Afriky ale pak mě neotravujte s citovým vydíráním jak ti chudáčci černoušci nemají co do huby a chcípají hlady. Že je 50 let postkoloniální éry Afriky tak zoufalých asi už není vina těch zlých bělochů, ale toho že ti roztomilí černoušci sice po sobe docela rádi střílejí kalašnikovy popřípadě se navzájem porcují mačetami, ale už tuze moc neradi pracují.
Milý anonyme, náš vševědoucí odborník na vše, toho času sedící v Praze na hradě, by z tebe měl radost. Jakýkoli aspoň trochu uvažující člověk už mnohem méně…
Byl,ale nemám čas ani chuť ztrácet čas touto „diskuzí“, to je podle tvého stylu dost zbytečné..
Ve zkratce se dá říct, že jiné civilizace než ty naše (ať už jde o africké „černoušky“, domorodé kmeny v Asii nebo indiány) žili podle svých pravidel a zásad ve svém světě tak, že v v rámci těchto měřítek/pravidel byly úspěšní (= přežili) a určitě i šťastní (už slyším: úspěšní? a jaký měli HDP?). Ve chvíli, kdy jim byl vnucen úplně jiný styl života (ekonomiky, chování a všeho), vlastní pouze západoevropské civilizaci, je jasné, že to s nimi často jde z kopce. Takže je jasné, že oni sami se svou mentalitou neudrží pořádek v něčem, co pro ně podle nepochopitelného systému vybudovali třeba Britové. A někteří jiní (Čína třeba…) se přizpůsobili dobře a za chvíli bude vše po jejich.
Honza:
Po svém žili, jestli šťastně, toť otázka. Nejde ani o HDP jako třeba o kojeneckou úmrtnost, existenci otroctví, mezikmenové války atd.
Každá civilizace může žít po svém jen do té doby, než se setká s nějakou vyspělejší. Přežije jenom ten, kdo je silnější nebo se tomu silnějšímu přizpůsobí.
Mimochodem, Afričany dávno před příchodem Evropanů dominovali a do otroctví prodávali Arabové. Ti to ostatně dělají dodnes.
Ano, silnější civilizace vítězí. Ale vyspělost civilizace můžeme posuzovat nejen (jako před tisíci lety) silou vojska, peněz a moci k tomu, porobit si co nejvíce otroků a ukrást co nejvíce surovin, ale třeba podle schopností přemýšlet nad svými činy a jejich důsledky, tolerancí k ostatním kulturám aj. Ale to už je pravda další level, na který se někteří ve svém uvažování nedostanou…
Honza:
Keňané nad svými činy a jejich důsledky pro sebe a další generace zjevně schopni přemýšlet nejsou.
Martin
„Za den do sebe dostaneme a nakoupíme přes 3000 litrů vody.“ „V současné době má mnoho států světa problémy s nedostatkem vody pro své obyvatele. Asi 800 milionů lidí v rozvojových zemích nemá přístup k pitné vodě.“
…
Proto nic neopužívejte, nepijte vodu, neobékejte se – zachráníte tím černouška!
Vodu nelze spotřebovat. Je jí na světě přesně tolik jako před miliónem let. A jestli je jí v Indii nebo v Africe nedostatek, měli by se nad tím místní zamyslet a přestat se množit jako kobylky.
Vody je na celé planete stále stejně. Lidí je na světě čím dál více, tudíž na jednoho obyvatele připadá stále méně vody. Dále záleží na tom, kde je voda uložena. Pokud se čerpá podzemní voda rychleji, než přibývá, což se děje např ve velké části Indie,tak reálně dostupné vody skutečně ubývá. Dále, pokud se voda z jezer čerpá na zavlažování rychleji, než v něm přibývá, jezera vyschnou (to se děje např s jezerem Naivasha v Keni). V mnoha světových velkoměstech klesá hladina podzemní vody řádově o metry za rok. Takže opravdu místní lidé mají čím dál těžší vodu sehnat.
Problémem, na který článek upozorňuje, je to, že v mnoha oblastech, kde je vody omezené množství, se využívá na zavlažování plodin na export (např. květiny v Keni), místo,aby se využila na zavlažování plodin na jídlo pro místní obyvatele. Mohla by se tak zmírnit paradoxní situace,kdy se např. z Keni vyvážejí do Evropy růže, zatímco z Evropy se dováží potravinová pomoc.
V tom případě by s tím tedy Keňané měli něco dělat. Nebo za to zase můžou zlí běloši?
„Keňané“ nejsou homogenní skupinou, která toto může ovlivnit. Naprostá většina obyčejných chudých Keňanů nemůže nijak ovlivnit to, zda nadnárdní firma se rozhodně v Keni u jezera Naivasha pěstovat květiny. To povoluje místní keňský politik, který z toho má zisk a kterému je zároveň jedno, že jeho chudí spoluobčané nemají čím zavlažit svá políčka. Dokonce jsou i vydané zákazy pro místní zavlažovat svá pole či napájet dobytek.
My z ČR těžko můžeme zapůsobit na keňského zkorumpvaného politika. Lépe už můžeme dát vědět svému květináři, který odebírá květiny od dané nadnárodní firmy,že si květiny koupím, jen jsou-li z Evropy. Nejjednodušší pro českého spotřebitele je dát při koupi přednost českým květinám (nyní v létě zde rostou), zalévaným u nás v ČR, kde problém s nedostatkem vody nemáme.
… a když nebude poptávka po růžích, najdou si nadnárodní firmy a zkorumpovaní afričtí politici něco jiného a Keňané budou zase tam, kde byli.
Problém je v tom, že Afričané vyhnali zlé bělochy, kteří uměli hospodařit, a sami si vládnout nedokážou.
Zjevně někteří čtenáři mají svou pravdu a všechny neziskové aktivity hází do jednoho pytle a vidí je jen zjednodušenou optikou.
Ale třeba se přeci jen zamyslí nad tímto zjednodušujícím shrnutím situace:
Pěstitel růží korumpuje keňského politika, aby mohl využívat omezený zdroj vody v Keni.
Demokracie a vláda práva v Keni je omezená.
Pěstitele růží může v jeho konání ovlivnit tlak spotřebitelů: tím, že se sníží poptávka a tím, že se o jeho chování bude mluvit.
Proto může mít tato akce smysl.
Připadá mi to celkem jednoduché.
Je úplně jedno, jestli je pěstitel bílý nebo černý nebo Ind. I kdyby to byl místní keňský pěstitel, tak by tato akce měla smysl.
Je to úplně stejná akce jako protestovat proti postavení továrny, která silně znečišťuje ovzduší a její stavba je povolena jen díky korupci. Rozdíl je v tom, že my v Česku protestujeme proti bezpráví, které se děje v Keni. Na tom nevidím nic špatného. Nikdo nikoho k protestu nenutí. Nakonec i když se něco podobného děje v Česku, tak to spoustě lidí je jedno.
Někomu to ale jedno není, ať už se to děje kdekoliv.
Protestujte, když vám to dělá dobře. Nedělejte si ale iluze, že tím někomu pomůžete.
Opravdu si myslíte, že když se nebudou prodávat květiny, zlá nadnárodní společnost se nad sebou zamyslí, nechá tam svoje pozemky a odejde? Nikoliv, bude na nich pěstovat něco jiného.
Totéž platí o zkorumpovaných politicích.
Pořáděk si doma musí udělat sami Afričané. Jenomže to zatím, kromě několika vzácných a krátkodobých výjimek, nikde nedokázali.
„Svět hledá lidi, kteří něco umějí udělat, a ne ty,
kteří umějí vysvětlit proč to neudělali.“
(Romain Rolland)
Více zde: http://www.masaze-semily.cz/
To je zásadní omyl!Na mnoha místech České republiky,klésá dlouhodobě hladina podzemní vody.Některé vesnice,již byly nucené začít se shánět po jiných možnostech zásobování vodou.A stále čactěji i u nás vysychají i řeky.Některé dříve vydatné potoky ve středních čechách téměř úplně zanikly.Příroda je komplexní organismus a je pošetilé si myslet,že co se děje jinde na planetě,se nás netýká!
Myslím, že pointa není v tom, že by se voda spotřebovala a zmizela. Jde o to, že poptávka těch bohatších, což jsme i my, způsobuje, že se například ve zmíněné Keni pěstují růže, které vyžadují spoustu vody na zavlažování. A té je potom nedostatek pro místní zemědělce.
Nojo, ale s tím musí něco dělat Keňané. Nechápu, proč to autorka vykládá Čechům. Ti přece nerozhodují, co a jak se v Keni pěstuju.
Naopak, spotřebitelé (včetně Čechů) rozhodují, co se kde bude pěstovat. To je zcela základní zákon v ekonomii – nabídka a poptávka. To, že se spotřebitelé odvrátí od jistých výrobků (například chemicky kontaminovaných z konkrétní země) a naopak poptávají jiné výrobky, má podstatný vliv na to, co s odkud se bude vyvážet/dovážet, to snad není třeba dále rozvádět. Viz například levné potraviny z Polska. Poptávka po nich zvýšila v minulých letech vývoz z Polska do ČR. Podobně je to s poptávkou po potravinách a výrobcích, které kromě jakostní kvality (chuť, obal atd.) mají i „etickou“ kvalitu – certifikaci jako Fairtrade, bio atd. Spotřebitel – pokud má volbu – by ji měl svobodně a INFORMOVANĚ využít. Jinak mu zbyde bezmocně nadávat, popírat problém, mýt si ruce, a pro jistotu ještě pro lepší pocit hodit všechnu vinu na ty, kteří nemají takovou moc (peněz, mezinárodního vlivu…) jako my.
Vlastníci těch farem nejsou Keňané. Jsou to zahraniční firmy. To,že se to pěstuje v Keni, je proto, že to ty firmy vyjde levněji, než jinde (levná pracovní síla, teplé klima). A zároveň místní politici, kteří z toho mají získ jim to umožňují, na úkor svých spoluobčanů. Chudí Keňané s tím zatím nemohou nic moc dělat.
Také nejde házet do jednoho pytle „Keňa“, „Keňané“, protože takováto jedna homogenní skupina se stejným zájmem neexistuje. Na jednu stranu je tu keňský politik, který má z farem zisk a je mu jedno, že chudí občané nemají, čím zavlažit svoje políčka a napojit dobytek. Na druhou stranu jsou tu obyčejní lidé, kteří zatím mají málo možností s tím něco dělat. Občas dochází ke stávkám za lepší pracovní podmínky na farmách. Existují i místní iniciativy, které upozorňují na problém vysychání jezera. Jejich hlas je ale zatím slabý.
My jakožto informovaní spotřebitelé můžeme ovlivnit svým nákupem to, odkud si květinu koupím a odkud ne nebo zda vůbec. Máme tedy mnohem větší a jednodušší možnost ovlivnit to, zda se k nám budou dovážet květiny z Keni, než místní drobný zemědělc, kterému za projev odporu hrozí vězení i horší následky.
Kdyby spotřebitelé nekupovali dovezené květiny z oblastí, kde je nedostatek vody, firmy by se museli této změněné poptávce přizpůsobit, jinak by od nich nikdo nic nekoupil…Tyto věci se již mění, české květiny jsou nyní v sezoně k dostání např. na některých farmářských trzích apod.
… a když nebudou vydělávat květiny, začnou tam pěstovat něco jiného, a voda zase nebude.
Problém je v tom že Afričané si nedovedou sami vládnout a vyhnali zlé bělochy, kteří uměli hospodařit. Spousta afrických zemí vzkvétala a o hladomoru tam neslyšeli, dokud tam vládli běloši.
Spíš vidím problém v tom, že se exportuje každá kravina, která se může vypěstovat nebo vyrobit i v zemí, do které se dováží..
A nehledě na to, že nikdo nenutí Keňu, aby k nám produkty dovážela, když nemají co pít její obyvatelé… To je pravděpodobně díky rozhodnutí zkorumpovaných politiků.. A sám sebe mám vinit, že třeba piju kávu, která spotřebovala určité množství vody? Kravina…..
Pěstování květin se přesunulo do Afriky (nejen), protože to vyjde a levněji (levná pracovní síla, teplo po celý rok). Zemi se hodí příjmy z exportu. Jenže tyto příjmy získává vlastník květinových farem, kterým jsou zahraniční firmy (vlastněné nejčastěji v Nizozemsku a Indii) a samozřejmě místní politická elita. Místním politikům jde o vlastní zisk a nikoli o to, aby místní lidé měli vodu pro svůj dobytek a zavlažení svých polí. Místní drobní zemědělci mají často dokonce zákaz svá pole zavlažovat, aby byl dostatek vody na květinové farmy. Situace s vodou zde není udržitelná.
Ano, miláčku, ale článek je napsán tak, jako by zlí Evropané chudáky Keňany k něčemu nutili. Tohle je problém, který si musí vyřešit Keňa. Já klidně budu pít kávu z Kolumbie.
Jenom taková poznámka. Proč například čeští zemědělci nepěstují květiny u nás? No důvodů je několik, ale jedím z ich je i to, že na ně nejsou žádné dotace, narozdíl o různých plodin, které se potom používají do biopaliv a bioelektráren, které by měly býti ekolilogické či ekologičtější, no nebo pornajímají, opět výhodně kvůli dotacím, své pole na fotovoltaiky, které zase vyrábí elektřinu, takže oni sami ekologové a toje jejich neustálé šíření poplašých zpráv o tom, ža za padesát let budeme všichni už mrtví, což mimochodem tvdí už někdy od šedesátých let, mají ne celé situaci dost velký podíl, nikoliv jenom adnárodní firmy a zlí běloši….
Jenomže proti tomu se protestuje hůř než proti ubližování ubohým černouškům, a kromě toho jet za peníze daňových poplatníků na dovolenou do Afriky je zajímavější než jet protestovat do Pelhřimova.
Jak autorka článku přišla na to, že podzemní voda je neobnovitelná surovina ?
Kolektory podzemních vod se doplňují přirozeně ze srážek a to i v pouštích…
Např. některých oblastech Indie hladina podzemní vody klesá o šest metrů ročně, takže farmáři musejí vrtat stále hlubší studny. Problém je v tom, že vodu, která se v podzemí hromadila tisíce let, vyčerpají během pár desetiletí. Mnoho světových velkoměst, například Mexico City, navíc podzemní vodu používají i k zásobování obyvatel. Hladina podzemní vody tak rychle klesá, aniž by byla ve stejné míře doplňována z přírodních zdrojů. Problémy nejsou jen v rozvojových zemích,ale třeba i v USA. Uvádí se nap., že cca 10 % zemědělské půdy je tam zavlažováno ze zdrojů podzemní vody. Značná část zásobníků podzemní vody má vodu jen na 30 až 100 let.
Blábolíte, tisíce let se voda v kolektorech kumuluje v hodně aridních oblastech, to že indičtí zemědělci s vodou jednak neumí hospodařit a druhak zastavují infiltrační oblasti je jejich problém, za který ale určitě můžou ti zlí běloši.
Že je vody v kolektoru na 30 nebo 100 let se prosím zjistí jak ? Chci to vědět konkrétně s citacemi a ne neurčitě mlhavá tvrzení jako „uvádí se“ nebo „v některých oblastech“
Hlavní použité zdroje pro článek: informace o vodní stopě z University of Twente: Mekonnen a Hoekstra: The green, blue and grey water footprint of crops and derived crop products (2011), The water footprint of food, internetový zdroj o vodní stopě všech plodin na http://www.waterfootprint.org, Shah: Groundwater: a global assessment of scale and significance (2007), reporty OSN – UN World water development report (2012), Living planet report (2012)…
V češtině už vychází o tomto tématu více článků: rozhovor s geologem Václavem Cílkem, kde mluví právě i o zásobách podzemní vody v některých oblastech USA na 30 – 100 let. (článek zde http://www.rozvojovka.cz/clanky/903-za-obcanskymi-valkami-stoji-i-boje-o-vodu.htm). Podobné názory a závěry odborných studií sdílí i předseda představenstva největší potravinářské firmy na světě – Nestle, který v rozhovoru „Světu hrozí nedostatek vody“ např. říká: „Už nynější spotřeba vody převyšuje míru, již ještě lze přirozeně znovu doplnit. Hrozí proto i nedostatek potravin.“ nebo:
„Spotřeba vody je neudržitelná. Vodu lze doplnit třeba i zužitkováním takzvané fosilní vody, která vznikla před stovkami tisíc let, ale ani takové doplnění nebude dostatečné. Do roku 2030 tedy nastane vážný nedostatek vody, jak uzavírají odborné studie. Nebude se nám dostávat přibližně čtyřicet procent potřebné vody.“ (http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5330/svetu-hrozi-nedostatek-vody-peter-brabeck-letmathe.html )
BTW: Několik dní po tomto článku na Hedvábné stezce vyšel dosti podobný článek na aktuálně.cz (článek „Žádný trik. Denně do sebe dostanete 3000 litrů vody“).
Autorka o tématu samozřejmě ví prd, jenom je jí jasné, že za všechno můžou zlí běloši. Typická ekoteroristka žijící z daní těch zlých Evropanů, kterým nemůže přijít na jméno.
Zajimave – jak je mozne, ze se ti chudaci cernousci, kteri bez vody nepreziji, jak uvadi autorka, tak sakra rychle mnozi?
Já až žasnu, nad zdejšími příspěvky. Téměř nikdo se nad tím, co se v článku píše, nezamyslel hlouběji, z jiného pohledu ?? Každý jen kritizuje Keňany. Kam jsme to dopracovali my ?
Měla jsem tu čest navštívit kousek Afriky. Nerada se vracím domů, protože když vidím, co mě tady v Evropě čeká, je mi zle. Žijeme snobský hektický spotřební život, vyhazujeme jídlo, zboží se vyrábí tak, aby vydrželo 2 roky a pak vyhodit a koupit nové. Nevážíme si ničeho, neumíme šetřit, zejména mladá generace.
Správně – je to určeno poptávkou a nabídkou. Kdyby nyní v Evropě byla poptávka po růžích nulová, asi by společnosti přestaly či omezily pěstování. Samozřejmě, je to utopie. Ale kde jinde začít, že ano. Nás pár lidí tady, co to čte, to asi nezmění, ale o čem se mluví veřejně, často …… Ono pěstování růží a spotřeba vody není jen jeden problém, těch je samozřejmě víc.
I já jsem zažila Afriku – Dánové tam postavili mlékárnu, zaučili personál a dodali stádo dojnic speciálně vyšlechtěných pro tropy. Dva měsíce po odjezdu Dánů byly krávy snědené a mlékárna zarostlá džunglí. Kéž by jim to vydrželo aspoň ty 2 roky, z které proklínáte hnusné konzumní Evropany!
ANN:
I my proklínání hnusni Evropané jsme byli před nějakou dobou na stromech, ne ? A pokud to tak půjde dál, budeme tam znovu, pokud si je nevykácíme.
Skutečně fundovaný, věcný a fakty podložený argument. Nic jiného bych od ekonanynky nečekala.
Super, přestaňme kupovat kytky z Afriky ale pak mě neotravujte s citovým vydíráním jak ti chudáčci černoušci nemají co do huby a chcípají hlady. Že je 50 let postkoloniální éry Afriky tak zoufalých asi už není vina těch zlých bělochů, ale toho že ti roztomilí černoušci sice po sobe docela rádi střílejí kalašnikovy popřípadě se navzájem porcují mačetami, ale už tuze moc neradi pracují.
Milý anonyme, náš vševědoucí odborník na vše, toho času sedící v Praze na hradě, by z tebe měl radost. Jakýkoli aspoň trochu uvažující člověk už mnohem méně…
Faktický argument by tam nebyl?
Byl,ale nemám čas ani chuť ztrácet čas touto „diskuzí“, to je podle tvého stylu dost zbytečné..
Ve zkratce se dá říct, že jiné civilizace než ty naše (ať už jde o africké „černoušky“, domorodé kmeny v Asii nebo indiány) žili podle svých pravidel a zásad ve svém světě tak, že v v rámci těchto měřítek/pravidel byly úspěšní (= přežili) a určitě i šťastní (už slyším: úspěšní? a jaký měli HDP?). Ve chvíli, kdy jim byl vnucen úplně jiný styl života (ekonomiky, chování a všeho), vlastní pouze západoevropské civilizaci, je jasné, že to s nimi často jde z kopce. Takže je jasné, že oni sami se svou mentalitou neudrží pořádek v něčem, co pro ně podle nepochopitelného systému vybudovali třeba Britové. A někteří jiní (Čína třeba…) se přizpůsobili dobře a za chvíli bude vše po jejich.
Po svém žili, jestli šťastně, toť otázka. Nejde ani o HDP jako třeba o kojeneckou úmrtnost, existenci otroctví, mezikmenové války atd.
Každá civilizace může žít po svém jen do té doby, než se setká s nějakou vyspělejší. Přežije jenom ten, kdo je silnější nebo se tomu silnějšímu přizpůsobí.
Mimochodem, Afričany dávno před příchodem Evropanů dominovali a do otroctví prodávali Arabové. Ti to ostatně dělají dodnes.
Ano, silnější civilizace vítězí. Ale vyspělost civilizace můžeme posuzovat nejen (jako před tisíci lety) silou vojska, peněz a moci k tomu, porobit si co nejvíce otroků a ukrást co nejvíce surovin, ale třeba podle schopností přemýšlet nad svými činy a jejich důsledky, tolerancí k ostatním kulturám aj. Ale to už je pravda další level, na který se někteří ve svém uvažování nedostanou…
Keňané nad svými činy a jejich důsledky pro sebe a další generace zjevně schopni přemýšlet nejsou.
„Za den do sebe dostaneme a nakoupíme přes 3000 litrů vody.“ „V současné době má mnoho států světa problémy s nedostatkem vody pro své obyvatele. Asi 800 milionů lidí v rozvojových zemích nemá přístup k pitné vodě.“
…
Proto nic neopužívejte, nepijte vodu, neobékejte se – zachráníte tím černouška!
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru