Spousta otázek mi probíhala hlavou, když jsem seděla se svým tehdy přítelem v letadle a poprvé letěla do Afriky. Tak jako asi každý, jsem hledala informace na internetu, které mě informovaly o tom, že jsou na cestách miny, na ulicích krvavé rvačky, na letišti mě okamžitě okradou a zcela určitě se nakazím nějakou nebezpečnou nemocí. Přesto jsem v roce 2016 seděla na palubě letadla směr Luanda, s vidinou nového života, plná energie, očekávání a ideálů.
Ondřej Havelka se svou ženou Míšou procestoval téměř celý černý kontinent. Jaké to bylo na návštěvě u kmene Himbů?
Namibie je úžasná země. Při rozloze větší než tři Velké Británie ji obývá jen o málo víc než 2 miliony lidí. Nízká zalidněnost je první z odlišností, kterou Středoevropan postřehne. Nekonají se dopravní zácpy, cesty jsou liduprázdné. To je překvapení! A vzápětí ho vystřídají další a další. Namibie jich skrývá mnoho.
Po klasickém maratónu před odjezdem jsem si až v Londýně na letišti začal uvědomovat že letím do Afriky, která pro mě vždy zosobňovala magický,neznámý kontinentem o jehož fungovaní jsem měl pouze mlhavé představy.