Obrovské množství nádherných antických památek, starých měst a koloniální architektury, zelená a svěží příroda, vodopády a lesy severního Alžírska, nekonečné písečné duny a skalní útvary hluboko na Sahaře, Berbeři i Tuarégové.
Cestovanie do Severnej Afriky nie je ničím výnimočným. Českí i slovenskí turisti majú svoje obľúbené destinácie v Egypte či Tunisku a v posledných rokoch stále viac ľudí navštevuje exotické Maroko.
Abdel el Hakim žije v České republice už 16 měsíců. Přestěhoval se z rodného Alžírska do Brna za svou českou ženou. Vyprávěl nám, proč na něj lidé v dopravních prostředcích někdy pohlížejí s nedůvěrou, které české zvyky by mohly zvýšit příliv alžírských turistů do Česka, kdyby o nich Alžířané věděli, i o tom, co si myslí o české mentalitě.
Do Alžírska ročně zamíří jen velmi málo cestovatelů, a to především do oblasti pohoří Hoggar a Tassili. Avšak ty největší klenoty této chudé země, která byla více než deset let zmítána občanskou válkou a terorismem, se nacházejí právě na severu.
Oslnivě bílé, to je přívlastek města Alžír. Místní mu také říkají Behža. Zřídka tady potkáte turisty, ale o to více stojí za to věnovat Behži alespoň jeden-dva dny a objevovat její krásy a zajímavosti.
Oslavujeme další noc, kdy nikdo nepřišel otravovat 🙂 Než se stačíme rozkoukat, uvařit snídani a sbalit věci, je zase těsně před polednem 🙁 Rozhodujeme se, co dál. Jestli hned vyrazit nebo počkat přes polední žár. Protože máme ještě týden času a do přístavu vzdušnou čarou 200km, rozhodujeme se zůstat. Honza jde fotit ještěrky a já, odtahujíc stan do stínu, léčit spavou nemoc 🙂 Z lesíka vyjíždíme ve tři hodiny.