Zbyněk Štolovský

„Afriku, temnou zemi našich snů, Černý světadíl, jak bývá také nazývána, je dnes možné projet autem, přeletět letadlem, objet lodí a konečně i vlakem. Při takovém cestování sice Afriku poznáte, a dokonce si o ní uděláte určitý obraz, ten ale mnohdy zkreslený – více či méně, záleží na cestovateli. Není to úplně jeho vina, zkreslený nebo zjednodušený obraz je dán rychlostí cestování, zběžným pozorováním přírody i domorodců.

Já jsem dal přednost tomu, abych raději poznal sice jen část Afriky, ale pokud je to vůbec možné, tak dobře.“

Francouzská západní Afrika

Jako kdyby pohyboval štětcem po plátně, tak popsal Afriku ve své knížce Zbyněk Štolovský. Na samém počátku jeho cesty byla schůzka v kavárně v Nitranské ulici na Královských Vinohradech v Praze, kde se malíř z rodiny známého výrobce barev setkal s  L. M. Pařízkem.

Společně se rozhodli odjet za poznáním tehdejší Francouzské západní Afriky. Krátce nato, v červnu 1947, již vystupoval z lodi v hlavním senegalském přístavu Dakaru. Usadil se ve městě Saint Louis, ležícím v ústí řeky Senegal. Odtud podnikal krátké výlety do okolí i delší výpravy do francouzských kolonií v oblasti Sahelu.

Jen mohutná řeka, která dala jméno celé zemi, jej dělila od Mauretánie. Tam se vydal v roce 1948, aby poznal a zachytil kolorit země, kde se stýkají kultury černé Afriky s kulturou arabskou. Přesídlil do malijského Bamaka (1949), které se stalo východištěm jeho cesty po řece Nigeru do nitra Mali (tehdy Francouzského Súdánu), kde se zastavil na křižovatce karavanních cest v Timbuktu (1951) a navštívil města Gao, Hombori a Moipi.

Na podzim 1951 se vydal do hlavního města tehdejší kolonie Niger Niamey. Pobýval zde až do prosince 1953 a poznal města Filinqué, Zinder i Agadés. Při cestě do Iferouanu a zpět do Agadésu poznal pohoří Air (červen–listopad 1952). Na přelomu let 1953/54 zamířil k Beninskému zálivu. Cílem jeho putování bylo Dahomé (dnešní Benin) – do jeho hlavního města Cotonou (přes Natitingou a Abomey) dorazil v červnu 1954.

Poslední cesta do Argentiny

S podlomeným zdravím, jemuž pobyt v tropech neprospival, očekával více než rok vízum, potřebné k vystěhování do Argentiny. Teprve v lednu 1956 vyplul do Dakaru a odtud přes Atlantik do Buenos Aires, kde zakrátko zemřel.

Výsledkem Štolovského afrického pobytu jsou především obrazy a kresby v jeho náčrtníku. Zachytil v nich krásu africké přírody i typy obyvatel afrického kontinentu. Jsou svědectvím o životě obyvatel bývalých afrických kolonií. Vystavoval je např. v Saint Louis (1948), Dakaru (1949), Niamey (1953), Bamaku (1954) a Cotonou (1954). Malíř Štolovský byl i dobrým vypravěčem, o čemž svědčí jeho cestopisné postřehy, které vyšly v edici Olgy a Josefa Kandertových.

• Štolovský Z.: Malířovy toulky západní Afrikou. Praha 1989

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri