Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
Zanzibar – okouzlující ostrov v Indickém oceánu aneb setkání s pirátem
11. 3. 2019
Redakce
Milovníci koupání a slunění zde najdou nádherné písčité pláže, kde se nachází jen málo lidí. Pokud pláž patří k hotelu, přinesou vám z baru vychlazený drink skoro až do mořských vln…
Obdivovatelé podmořského světa po celou dovolenou na Zanzibaru vůbec nemusejí sundat šnorchl, stále totiž budou objevovat další a další úžasné živočichy v příjemně teplém moři… a natáčet si je na kameru.
Milovníci zvířat tady objeví možnost zaplavat si s obrovskými mořskými želvami, popřípadě mohou navštívit netradiční zoo Cheetah’s Rock, kde zvířata nejsou v klecích.
Hledači historických pamětihodností si na své přijdou zejména v hlavním městě (které se jmenuje stejně – Zanzibar) ve starodávné čtvrti Stone Town, kde se na ulici Kenyatta Road nachází dům, v němž se 5. září 1946 narodil Farrokh Bulsara – tak znělo totiž vlastní jméno Freddieho Mercuryho, slavného zpěváka a skladatele ze skupiny Queen.
Rodný dům Freddieho Mercuryho
Ostatně, tento dům zde dodnes stojí v téměř neporušené podobě, jen je v něm poměrně drahý hotel. Místní vás rádi dovedou nejenom k tomuto místu na Kenyatta Road, ale ukážou vám i jiné lokality spjaté s dětstvím slavného hudebníka – třeba další adresy, kde bydlel, popřípadě školu nebo chrám, do nichž chodil.
Nebuďte ale nedůvěřiví, je velmi pravděpodobné, že si vůbec nevymýšlejí, protože Bulsarovi se poměrně často stěhovali, a to až do té doby, dokud nemuseli v lednu 1964 opustit Zanzibar a přesídlit do Anglie.
V prosinci 1963 totiž předala Velká Británie ostrovu samostatnost, veškerá moc přešla do rukou původního místodržitele – ománskéhosultána. Ten ale vládl jen měsíc. Pak nastaly nepokoje, nespokojené davy sultána v lednu 1964 svrhly a všechny cizince nepřímo donutily odejít z ostrova. Bulsarovi měli dvě děti – chlapce Farrokha a holčičku Kashmiru, tak raději utíkali hned, jakmile zde začala jakási prapodivná socialistická revoluce.
Nejširší nabídku průvodců a map Tanzánie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Náš plán
Obyvatelé na Zanzibaru jsou velice vstřícní, usměvaví, přátelští. Snadno si zde najdete spřízněné duše. Majitel malinkého penzionu, ve kterém jsme bydleli ve Stone Townu, uměl obstojně anglicky a velice rád si k nám zejména při snídani přisedl a poskytl nám spoustu užitečných informací o celém ostrově. Jednou jsme se mu svěřili, že se chceme vydat k pláži Mangapwani a prohlédnout si podzemní korálovou jeskyni, která se v její blízkosti nachází. Podíval se na nás zaraženě a jen dodal, hlavně se včas a v pořádku vraťte zase sem.
Daniel Augusta žije v Tanzanii trvale od roku 2009, podniká, cestuje a snaží se pochopit místní kulturu. Během posledních několika let se zasloužil o představení tamního unikátního afrického uměleckého stylu Tinga Tinga v Čechách a o jeho šíření do celého světa.
Podivný muž
Jeskyni jsme si prohlédli, a protože v blízkosti se nachází nádherná pláž, na které zrovna nebyla ani noha, sedli jsme si tam a odpočívali. Pomalu se začalo smrákat, my jsme pozorovali nádherný západ slunce nad mořem, sedíme tiše, odpočíváme, když vtom se někdo po stále liduprázdné pláži z dálky blížil směrem k nám. Šel velice rychle, jako by mu měkký písek ani nevadil. Prohnal se nějakých dvacet metrů od nás a my jsme zpozorovali, že měl na sobě široký dlouhý plášť a vysoké boty, něco na způsob holínek. Podívali jsme se s přítelkyní po sobě. Zvláštní, je určitě kolem osmadvaceti stupňů a on tady skoro utíká, takhle navlečený! Zamávali jsme mu, ani se neohlédl.
Vyděšený majitel penzionu
Vrátili jsme se do penzionu až pozdě večer. Nazítří ráno se nás majitel ptal, jak jsme si užili Mangapwani a proč jsme dorazili až takhle pozdě. Odvyprávěli jsme mu, jak nás uchvátil na prázdné pláži západ slunce i to, jak jsme už téměř za tmy viděli podivně do dlouhého pláště navlečeného muže, který po liduprázdné pláži někam spěchal a na naše mávání nám ani neodpověděl.
„Cože?!“ opáčil skoro vyděšeně majitel penzionu a hned dodal: „Říkal jsem vám, že tam nemáte být do setmění…“
Nechápali jsme: „V čem je problém?“ ptáme se.
„Říká se, že se tam zjevuje Divoký Tony,“ povídá majitel. Díváme se na něj pozorně. Ne, nedělá si legraci. Mluví naprosto vážně. „Je to duch piráta, který tu před mnoha lety prý zahynul. Vypráví se o něm stará legenda a spousta místních na tuhle pláž za soumraku nechodí, bojí se ho.“ Vytřeštili jsme oči…
Zanzibar se vším všudy
„Údajně ještě nikomu nic neudělal, ale… je to návštěva z onoho světa. To je jisté,“ pokračuje už klidnější majitel. „Pár lidí tady má za to, že v té kaverně, v jeskyni Mangapwani, je prý ukrytý jeho poklad, který nakradl a naloupil právě Divoký Tony. Pravda je ta, že tam lidi dřív dost hledali, ale nikdo nic nenašel,” završil svůj proslov majitel a začal ze stolu sbírat nádobí od snídaně. Pak se zarazil a řekl: „Vlastně – je dobře, že jste ho zahlédli. Teď už znáte Zanzibar se vším všudy.”