Zanzibar není jen plážový ráj, ale i křižovatka civilizací

Před začátkem šíření koronaviru rostlo hospodářství této poloautonomní oblasti Tanzanie o sedm procent i více ročně. Právě v roce 2020 také vyšel z místních voleb nový prezident Hussein Mwinyi. Syn někdejšího prezidenta celé Tanzanie byl sice kandidátem strany CCM, která je hegemonem tanzanské politiky od vzniku republiky. Je ale také o skoro dvě dekády mladší než jeho předchůdce a od nástupu do úřadu projevuje jasnou chuť k reformám. Od začátku jeho mandátu otevřel místní protikorupční úřad na tři stovky případů. Mwinyi rovněž mluví o ženských právech. Konkrétním krokem v této oblasti je například eliminace možnosti propuštění na kauci u sexuálně podmíněných násilných činů. 

„Svěží“ lídr zavedl funkci prvního ministra rybolovu a „modré ekonomiky“. Velkou příležitostí v této oblasti je na mělkém zanzibarském pobřeží sběr a zpracování mořských řas, pro něž je ale v poslední době výzvou rostoucí teplota oceánu v důsledku klimatických změn. Z pověření regionální vlády nedávno zahájil činnost Zanzibarský víceúčelový terminál (ZMT) s velkou korporací v zády. Její investice mají modernizovat přístav Malindi a vytvořit pro něj logistické zázemí dále od pobřeží. 

Futuristické vize i rostoucí ceny

Hussein Mwinyi rovněž hodně sází na turismus a sport, respektive na jejich kombinaci. Jedním z dokladů je loňský boxerský turnaj. Osm zápasů na stadionu Mao ce Tunga ukončilo skoro šedesátileté období, během něhož byl tento sport na ostrově oficiálně zakázaný. Zatím spíše z říše snů jsou projekty, jakým je stavba „dřevěného mrakodrapu“ Burj Zanzibar nebo mostu spojujícího hlavní ostrov s pevninou. Na papíře už ale tyto projekty existují… 

Pro turisty zůstává Zanzibar lákavý i díky minimálnímu výskytu malárie, který je prokazatelně nejnižší v širokém regionu východní a centrální Afriky. „Ceny základního zboží pro domorodce v posledních letech vylétly do nebes. Na druhou stranu turistů je tady dnes více než před covidem. A od příchodu nového prezidenta se zase hodně staví,“ shrnul současnou situaci z lokální perspektivy můj kamarád Ausi Hamza, výtvarný umělec, kterého jsme se ženou poznali během našeho čtvrtletního pobytu na Zanzibaru na přelomu let 2015 a 16. 

Na Zanzibaru můžete strávit měsíce (bez přehánění) jen ve stínu palem na plážích, které lemují mělčiny Indického oceánu s až kýčovitě azurovým odleskem vodní hladiny. Ani ve skromnějších hotelích či rodinných penzionech se přitom nemusíte obávat fádní africké stravy. Naopak, zanzibarská kuchyně nabízí vynikající fúze jihoasijských zeleninových omáček s plody moře a další dobroty. Přesto bych i lenivějším povahám doporučil, aby se pokusily tuto historicky pozoruhodnou domovinu milionu obyvatel trochu prozkoumat a poznat více „v souvislostech“. 

Unguja křížem krážem

Celé dny bych mohl jen tak bloumat úzkými uličkami Stone Town, staré části zanzibarské metropole, v níž se prolínají vlivy Arábie, Indie, Persie, Evropy i Afriky. Zdejší atmosféra, včetně vůní a zápachů, je opravdu jedinečná. Evokuje přímořská městečka ve Středomoří či na Blízkém východě, ale je to jiné, těžko popsatelné. Každopádně na jih od Sahary jde o něco zcela jedinečného. UNESCO zařadilo Stone Town na přelomu milénia mezi místa světového kulturního dědictví. Od té doby zanzibarské úřady čelí ze strany globální organizace výhradám. V minulosti třeba kvůli výstavbě velkolepého hotelu Hyatt. Při loňském setkání s delegáty UNESCO místní představitelé ujišťovali, že chátrající domy šetrně opravují a činí další kroky – mimo jiné se prý pokoušejí o nějaké regulace automobilové dopravy. 

Tipů, kam „zaplout“ z rušných uliček Stone Town, by šlo dát dohromady hodně. Jedinečné je třeba luxusní vetešnictví Curio, které vlastní rodina indického nebo perského původu a které je svým rozsahem naprosto „epické“. „Opravdová Alibabova jeskyně! Najdete tu starožitnosti z různých dob a koutů planety. Zapomeňte na obchod se suvenýry, tohle místo je pro lidi, kteří mají rádi staré kvalitní výrobky. Ceny jsou vysoké a majitel není ochotný ke smlouvání,“ dočtete se v jedné z recenzí na ikonický obchod, který zvenčí vypadá podstatně menší než uvnitř reálně je. 

Vřele doporučit bych mohl též jídelnu Lukman na východním okraji Stone Town. Má na svou kategorii vyšší ceny i tomu odpovídající kvalitu a je vyhledávaná hlavně cizinci. Na večerní posezení je ideální podnik Hemingway přímo u pláže s častou hudební produkcí (a podvečerními happy hours) nebo nedaleká Taperia ve španělském koloniálním stylu. 

Ostrov Unguja je prakticky dokonalá „placka“. Procestovat ho můžete taxíkem, veřejnými minibusy dala-dalanebo zapůjčeným autem, případně na motorce či bicyklu. Zejména ve druhém případě nezbývá než se modlit, že vše dobře dopade. Ve zbývajících je na místě zvýšená opatrnost. Nejúchvatnější pláže a hry barev mezi pískem, vodou a sluncem najdete na severu kolem vesnic Nungwi a Kendwa. Skvělá lokalita pro šnorchlování nad korálovými útesy je kolem ostrůvku Mnemba, kam se dostanete za chvíli lodičkou například z okolí rybářské vesnice Matemwe. Pěkný je i skupinový výlet lodí ze Stone Town na Prison Island, kde vás čeká mimo jiné želví rezervace. Nevynechal bych ani Jozani Forest, což je „vlhká“ oblast ve středu ostrova s mangrovy a kvalitní sítí dřevěných chodníků mezi nimi. Pokud se tam vydáte, nejspíš narazíte na opice s červenými zadnicemi, které vás budou zdravit ze stromů nad vámi.

Zajímavých míst má Zanzibar skutečně hodně. I při kratším pobytu bych se přitom pokusil alespoň na chvíli vystoupit z „turistického kolotoče“, jehož zdání „dobře promazaného stroje“ čas od času narušují události, jako byl v době našeho pobytu náhlý nedostatek hotovosti na ostrovech či náhlý výpadek v zásobování alkoholu začátkem letoška. Pozoruhodným zážitkem pro mě byly kupříkladu procházky mezi paneláky vybudovanými v socialistické éře díky podpoře východoněmeckých soudruhů anebo návštěvy lokálních pivnic (přičemž počet prodejních míst s alkoholem je na Zanzibaru omezený). Ostrovní zemička na dohled od tanzanského pobřeží může být pro vnějšího pozorovatele „kulturní laboratoří“ s jedinečnou směsí poměrně striktního islámu a subsaharské uvolněnosti. 

Chcete ochutnat východní Afriku? S autorem článku tam lze vyrazit v únoru! 

Nabízím své služby skupině (ideálně přátel) v počtu cca 4-10 osob, která by se chtěla v ÚNORU 2025 vypravit do TANZANIE a/nebo RWANDY na cca 10-16 dnů !!!

CO ZAJISTÍM?

• celkovou organizaci cesty/expedice šité na míru Vám (klientům) včetně zajištění vhodných letenek
• místní ubytování a dopravu za slušné ceny, s využitím osobních kontaktů v Tanzanii 
• průvodcovské služby
• v zásadě lze cestu plánovat ve 3 možných VARIANTÁCH dle Vašich preferencí: 

a) Rwanda s následným přeletem na Zanzibar

b) Tanzanie pevnina – menší národní park Mikumi s následným přeletem či přejezdem na Zanzibar (verze „economy“)

c) Tanzanie pevnina – velké národní parky severu s následným přeletem na Zanzibar 

JAKÉ MÁM ZKUŠENOSTI?

Do Afriky, zejména té jihovýchodní, jsem podnikl řadu cest v rámci mé někdejší profese zahraničního redaktora Českého rozhlasu a také kvůli antropologickému výzkumu – ten nás se současnou manželkou zdržel v Tanzanii a Rwandě na půl roku… Momentálně pracuji jako středoškolský učitel a externě přispívám do časopisů. 

Veškeré detaily a podmínky spolupráce lze dohodnout při společném osobním setkání na začátku ledna! V případě zájmu mne neváhejte kontaktovat na email ja********@he************.cz nebo na čísle +420 604 309 124 !!!