Za zvířaty a diamanty do Krugerova parku

Johannesburg – město s největší kriminalitou

Vstupní branou do centra země je Johannesburg, nejlidnatější město v Jižní Africe. „Jo’burg“, jak Jihoafričané přezdívají této metropoli, sice patří mezi města s největší kriminalitou na světě, ale s trochou ostražitosti není jeho návštěva nerozumná. Jednou ze zajímavých čtvrtí, kterou můžete navštívit, je Soweto. Tady najdete jedinou ulici na světě, v níž bydleli dva držitelé Nobelovy ceny – Nelson Mandela a Desmond Tutu. Sídlí tu Museum Nelsona Mandely, nazývané „Mandela House“, kde bojovník za svobodu černochů žil v letech 1946– 1962.

Soweto vzniklo v době apartheidu jako černošské ghetto a dosud má pověst čtvrti plné kriminality. Není to ale tak zlé a v doprovodu místního průvodce tu budete v bezpečí. Nebo  můžete zamířit k jedné ze zdejších dominant, kterou tvoří dvě vyřazené elektrárenské chladící věže. Tady můžete zkusit bungee jump a poté se osvěžit a nasytit ve stylové hospůdce ležící přímo pod věžemi.

Milovníci nočního života by se určitě neměli volně procházet ulicemi Johannesburgu, o večerní zábavu ale nepřijdete, pokud zamíříte do některého z vyzkoušených hudebních barů, kde pravidelně vystupují místní umělci. Jedním z klubů, který lze doporučit, je třeba Orbit Jazz Club v centru města. Zdejší lidé mají rytmus a hudební geny v krvi, takže budete zahlceni bezpočtem vystoupení, bezprostředních improvizací nebo jamování.

Za největším diamantem světa

Po Jihoafrické republice můžete cestovat pronajatým autem, silnice jsou kvalitní, ale je potřeba být stále ostražitý a v okolí měst raději nezastavovat. Kousek za Pretorií leží diamantový důl Cullinan. V krajině zeje obrovská a hluboká jáma obklopená budovami a těžebními stroji. Tady byl v roce 1905 vytěžen vůbec největší diamant na světě, z něhož bylo vybroušeno 105 briliantů, největší z nich zdobí britské korunovační klenoty. Důl je možné si v doprovodu průvodce prohlédnout, seznámit se s jeho zajímavou historií, prolézt si podzemí a případně rozfofrovat peníze ve zdejším klenotnictví.

Na skok do Dračích hor

Je ale načase opustit betonovou džungli měst a zamířit do přírody. Pokračujeme na severovýchod k jedné z privátních rezervací zvěře. Kromě devatenácti národních parků najdeme v Jihoafrické republice desítky privátních rezervací, kde lze pozorovat velká africká zvířata. Výhodou těchto míst je komfortní ubytování uvnitř rezervace a omezený počet návštěvníků, daný kapacitou lodžíí. Při nedostatku času na pořádné safari jsou privátní rezervace výborným řešením, jak poznat africkou přírodu opravdu zblízka.

Kdo se vydá do Krugerova parku po vlastní ose, neměl by vynechat pár přírodně zajímavých lokalit v jeho těsné blízkosti. Prim hraje zejména vyhlídková trasa, zvaná příznačně „Panorama Route“, kterou najdete v severní části Dračích hor. Je to sice opravdu hodně turistická trasa, ale scenérie na ní jsou úchvatné. Zastavte se například na vyhlídce Three Rondavels nad kaňonem Blyde River, prohlédněte si obří hrnce Bourke’s Luck Potholes nebo vodopády Berlin Falls.

Nejširší nabídku průvodců a map Jihoafrické republiky (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

V Krugerově národním parku

Směřujeme k bráně parku Orpen, která je jednou z několika možností vstupu do Krugerova parku. Překvapující je špičková kvalita silnic, po nichž tady skoro nikdo nejezdí. Za městečkem Hazyview, se však silnice zužuje a kličkuje zástavbou dřevěných chatrčí a slumů. Po silnici chodí bosé děti s klacky v ruce a desítky stopařů vypovídají o „kvalitě“ veřejné dopravy i finanční situaci obyvatel. Poprvé se ve vyspělé Jihoafrické republice začínám cítit jako v chudých zemích na sever odtud. Vše se ale mění za bránou parku. Usměvavý strážce po předložení potvrzené rezervace kempů zvedá závoru a přeje šťastnou cestu.

Krugerův národní park je nejstarší a největší Jihoafrický park. Byl vyhlášen na konci devatenáctého století prezidentem Krugerem jako rezervace Sabie. Žijí zde gepardi, levharti, lvi, hyeny, nosorožci, pakoni, zebry, sloni, žirafy, mnoho druhů antilop, hroši, 507 druhů ptáků, 50 druhů ryb a 33 druhů obojživelníků. Park můžete navštívit celoročně, počasí je horké od listopadu do března, od května do srpna panuje jakési „zimní“ období s příjemnými denními teplotami okolo 25 °C.

Safari ve vlastním autě

Krugerův národní park vyniká svou rozlehlostí a bezkonkurenčním bohatstvím africké zvířeny, největší bonus ale spočívá v samostatnosti pohybu. Zatímco v mnoha jiných afrických parcích musíte najmout místního průvodce s džípem, tady jste relativně svobodní a vystačíte si s mapou a vlastním autem.

Většina návštěvníků se sune po šotolinové cestě předepsanou čtyřicítkou a čeká na svůj „úlovek“ v podobě hezké fotografie. Protože mimo kempy a několik málo vyhrazených vyhlídkových míst je zakázáno vystupovat z vozu, fotografuje se z auta skrze otevřená okýnka. Když máte před sebou zajímavý „objekt“ a posádka na opačné straně vozu chce také fotit, jednoduše otočíte auto. Zvířata jsou na vozy zvyklá a většinou je ignorují.

Uvnitř parku lze nocovat pouze v kempech vybavených prostými bungalovy. Tyhle kempy mají svoji atmosféru, jsou však většinou obsazené. Pokud si nezarezervujete ubytování předem, musíte na noc park opustit a ubytovat se v některém z hotelů postavených na okraji parku. V těsném okolí hranic parku najdete také několik luxusních safari lodžíí.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Lví hostina

Kdo chce vidět co nejvíce, měl by z kempu vyrazit za úsvitu, kdy jsou zvířata nejaktivnější. Polední žár lze většinou přežít u některého z přístřešků s piknikovými stoly a večer se zase naplno věnovat pozorování zvířat. Po několika dnech začnete být pomalu namlsaní a budete stavět už jen u opravdu zajímavých situací. Stáda impal vás nechají chladnými, stejně jako zebry, žirafy nebo paviáni sedící v příkopu u silnice.

Nakonec se i nám plní přání vidět lví rodinu, a to hned dvakrát. Jednou jsou však příliš daleko, podruhé kvůli vysoké trávě jen občas zahlédneme jejich hřbety. Tři samci hodují na kořisti, a tak spíše než fotoaparát by se tentokrát hodil diktafon, který by mohl zaznamenat hrozivé praskání lámaných kostí a občasné zamručení lvů.