Kdo z nadšených cestovatelů a milovníků přírody by nechtěl aspoň jednou v životě pozorovat tučňáky v jejich přirozeném prostředí? Známe je ze zoo, z televize, ale vidět tyto roztomilé nelétavé ptáky, avšak o to lepší plavce, v přírodě, je úžasný a nezapomenutelný zážitek.
Má to ale háček, je třeba za nimi cestovat na jižní polokouli, což je náročné na čas i finance. Mezi destinace vhodné k výletu za tučňáky patří i Patagonie, která je sama o sobě fantastickou oblastí divoké a člověkem dosud málo dotčené přírody.
Početné a velmi dobře dostupné hnízdní kolonie tučňáků se nacházejí například nedaleko rušného města Punta Arenas na břehu Magalhãesova průlivu, odkud vyplouvají i ledoborce směřující do Antarktidy. Najatým autem nebo výletním autobusem je možné dostat se k proslulé a často navštěvované rezervaci Seno Otway, kam každoročně připlouvá hnízdit téměř pět tisíc kusů tučňáka Magellanova.
Tučňáci Magellanovi
Lodním trajektem se případně dostaneme k ještě početnější kolonii na ostrově Isla Magdalena, kde hnízdí pravidelně dokonce více než sto tisíc kusů téhož druhu. Tučňáci Magellanovi, někdy též nazývaní tučňáci oslí podle jejich hýkavých zvuků, sem připlouvají rok co rok v září až říjnu, aby se zde na pobřeží setkali se svými partnery a do podzemních hnízd na pobřežních pláních nakladli po dvou vejcích.
V zahřívání vajec stejně jako v péči o vylíhlá mláďata se obě pohlaví vzorně střídají. Vždy jeden z rodičů zůstává u hnízda a druhý se vydává do moře na lov ryb. Ideální období pro návštěvu těchto lokalit je od prosince do února, kdy jsou již mladí tučňáci na světě, rostou, opouštějí hnízda, začínají se zbavovat prachového peří a později už také podnikají první výpravy do vod oceánu. V březnu potom jak mladí tak i staří ptáci svoji pozemní hnízdní kolonii na příštích šest měsíců opouštějí.
Nejširší nabídku průvodců a map Argentiny (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Malí zvědavci
V obou zmíněných rezervacích najdeme pečlivě udržované návštěvnické stezky i s informačními panely, pozorovacími věžemi a přístřešky. Od tučňáků a jejich hnízd, která jsou mnohdy opravdu na dosah ruky, nás odděluje jen obyčejná zábrana z lana. Otázkou zůstává, jestli je taková blízkost návštěvníků neruší, ovšem pravdou je, že mnozí z nich jsou sami velmi zvědaví a přikolébají se až k nám.
Z bezprostřední blízkosti můžeme pozorovat a fotografovat život těchto milých tvorů. Dospělí tučňáci na sebe hýkají a mávají přitom křídly, honí se navzájem a pak opakovaně sklánějí hlavy k sobě, jakoby se ukláněli. Mladí ptáci vytvářejí hromadné školky, ve kterých se cítí bezpečněji, než se rodiče vrátí z lovu v moři. Kolonii tučňáků je nejlépe navštívit buď brzy ráno, než se část z nich vydá na lov do moře, anebo potom pozdě odpoledne, když se od moře s úlovky vracejí.
Do obou zdejších rezervací je možné vydat se individuálně anebo formou výletu organizovaného některou z mnoha místních cestovních agentur. Nezapomeňte si s sebou teplé oblečení, často tu fouká silný studený vítr. Cestou za tučňáky, která z většiny vede neobydlenou krajinou rovinaté travnaté pampy, je možné při troše štěstí zahlédnout i další nelétavé ptáky, pštrosy nandu, ale i také lamy a kondory.
