Kompletní průvodce Vietnamem: za rýží, kávou a historií

Protáhlá silueta Vietnamu, do jehož rozlohy by se Česká republika vešla hned čtyřikrát, dává poměrně jasný návod na to, jak celou zemi poznat. Většina turistů začíná buď na severu v hlavním městě Hanoj a cestu směřuje s několika odbočkami na jih, nebo naopak v Ho Či Minově městě (bývalém Saigonu) a míří na sever. Ideálním dopravním prostředkem je vlak, pokud však nemáte na cestu alespoň měsíc, zvažte letecké přesuny. Mimochodem, právě na 30 dní lze on-line zařídit jednovstupová turistická víza.

Další možnou variantou je zvolit jako výchozí bod jedno ze zmíněných měst a zaměřit se spíše na intenzivní poznávání zajímavostí v jejich okolí. V případě Hanoje jsou to především hory tyčící se až do 3000 metrů nad mořem a slavná zátoka Ha Long, oblast Ho Či Minova města zase láká na deltu Mekongu či slavné tunely Cu Chi.

TIP: Ve Vietnamu najdete 12 mezinárodních letišť a stejné množství letišť vnitrostátních. Nejrychlejší let přes Moskvu trvá okolo 14 hodin. Levnější bývají lety do Ho Či Minova města, doporučuji ale letět spíš do Hanoje, jejíž okolí je zajímavější.

SEVERNÍ VIETNAM

Tepající stará Hanoj

Více než třímilionová Hanoj je nejen hlavním městem země, ale také kulturním a hospodářským centrem Vietnamu. Zdaleka nejlákavější částí je kupecká Stará čtvrť – pulzující část města žijící si tak trochu vlastním životem. Usměvavé babičky prodávají šťavnatou zeleninu všeho druhu, mladé páry zapíjejí smažené dobroty vietnamským čepovaným pivem Bia Hoi a všude voní tradiční polévka Pho. Nádherné, značně zanedbané fasády starých domů přímo dýchají dávnými časy a ulice dodnes nesou názvy podle zboží, které se na nich odjakživa prodávalo. Právě tady najdete Vietnam tak, jak jste si jej vysnili.

Jako hlavní orientační bod slouží jezero Hoan Kiem s malým ostrůvkem, na němž stojí nádherný chrám Ngoc Son zrcadlící se na poklidné hladině. Přístupný je jen po úzkém červeném mostě pro pěší. Na dně jezera prý dodnes žije kouzelná želva, která už v 15. století pomohla tehdejšímu císaři vyhnat ze země Číňany. Nedaleko červeného mostu najdete Vodní loutkové divadlo, kde můžete každý večer za zpěvu tradičních písní obdivovat neskutečné umění vietnamských loutkoherců. Důmyslný vodící systém loutek je totiž pod hladinou, a postavičky proto vypadají, jako by tančily na vodě.

Ve značném kontrastu ke Staré čtvrti je další Hanojská perlička – Ho Či Minův komplex. V megalomanském mauzoleu vystůjte frontu na nahlédnutí do místnosti, kde je za sklem uloženo nabalzamované tělo velkého vietnamského vůdce, nebo si prohlédněte palác a muzeum kompletně zasvěcené bývalému prezidentu.

Poklidná zátoka Ha Long

Přes 2000 skalnatých vápencových ostrůvků vystupujících z blankytně modré klidné hladiny moře ukrývá malé plážičky, jeskyně plné krápníků i lodičky proplétající se tímto dechberoucím mořským labyrintem. Ne nadarmo je zátoka Ha Long na severu Vietnamu od roku 2014 na seznamu UNESCO a mezi sedmi novodobými přírodními divy světa.

Vstupní branou do této přírodní pohádky je, bohužel, nepopsatelně ošklivé Ha Long city (2,5 hodiny cesty z Hanoje), o němž se často prohlašuje, že „jestli je zátoka Ha Long ráj na zemi, tak Ha Long city je peklo“. Nicméně se zde není potřeba zdržovat, stačí se hned nalodit na některou z výletních lodí. Většina z nich je hezky zdobená a s tradičními plachtami. Provezou vás po všech zajímavostech, v ceně výletů je zpravidla také stravování i přespání na lodi, což je rozhodně nejlepší varianta. Na některých ostrovech najdete sice poměrně hezké hotelové komplexy, ale tu správnou atmosféru poznáte jen při pozorování západu slunce na poklidně se pohupující lodi zakotvené přímo mezi skalnatými věžemi. Výlety se nabízí různě dlouhé, ale méně než dva dny tu rozhodně nezůstávejte.

Pro dobrodružnější povahy doporučujeme zvolit kajak (k půjčení například na velkém ostrově Cat Ba) a prozkoumávání ostrůvků pomocí vlastních sil. Oblast si oblíbili také sportovní lezci, kteří se zde věnují deep water solo (DWS), tedy nejištěnému lezení nad dostatečně hlubokou vodou. Když dojdou síly, hrozí akorát příjemná koupel.

Rýžovými políčky obklopená Sapa

K Vietnamu neodmyslitelně patří vysoké hory plné terasovitých rýžových políček, dřevěných domečků a usměvavých lidí z více než 50 různých etnických menšin. Za všechny zmiňme alespoň Hmong, Dao a Tay. Kmeny se dají rozlišit podle prvků tradičních oděvů. Horské městečko Sapa ležící nedaleko čínských hranic v posledních letech vlivem silné obliby turistů ztratilo mnoho ze svého původního kouzla, ale jako snadný a z Hanoje dobře dostupný výchozí bod poslouží stále.

Všeobecně platí, že čím více se ze Sapy vzdálíte, tím méně potkáte turistů a zažijete tradičnější život ve vesnicích. Nejlepší volbou je půjčit si skútr a vydat se do vzdálených údolí a vesnic po vlastní ose. Spousta agentur přímo ve městě nabízí organizované výlety s přespáním, ale kvalita je nevalná a tzv. homestay (přenocování u místních) si snadno domluvíte sami. Pokud si chcete celou oblast prohlédnout z výšky, vydejte se lanovkou na nejvyšší horu Vietnamu – Fansipan (3143 m).

Šťavnatá zeleň rýžových políček ostře kontrastuje s černými a barevně vyšívanými oděvy žen. Příkré svahy padající k hladinám řek jsou protkány malými prázdnými silničkami, které jsou obklopeny hustou zelení. Opakem je pak neskutečně čilý ruch na nedělním marketu ve městečku Bac Ha, vzdáleném 80 kilometrů severovýchodně od Sapy, který rozhodně navštivte.

Neméně zajímavá, ale daleko méně navštěvovaná je oblast na sever od města Ha Giang, které slouží jako výchozí bod pro prozkoumání okolí. Krajina je velice kopcovitá a členitá a nejlépe se dá objevovat na zapůjčené motorce nebo kole. Oblast je osídlená několika místními kmeny, které staví vesnice na nepřístupných místech. Mnoho místních obyvatel v pestře zbarvených oblecích potkáte ale i na cestách.

JIŽNÍ VIETNAM

Moderní svět Ho Či Minova města

Saigon, jak zní původní název města, každého cizince ohromí zejména počtem skútrů, před nimiž se musí mít na pozoru prakticky každou minutu. Město je na první pohled modernější, mnohem hektičtější a hlavně plné nejrůznějších tradičních vývařoven i poboček velkých stravovacích řetězců. Hlavní základnou je pro většinu turistů moderní District 1 nabízející nepřeberné množství ubytování, stravování i obchůdků se suvenýry. Bohužel tu také číhá spousta turistických pastí a místní z přítomnosti cizinců chtějí za každou cenu vytěžit. Poměrně autentický je naopak District 3, kde jsou lidé mnohem příjemnější a uličky plné vonících dobrot mají téměř rodinnou atmosféru.

Ti, kteří se chtějí dozvědět více o Vietnamské válce, by rozhodně neměli minout War Remnants Museum s velmi šokující a drsnou expozicí vojenské techniky a zejména příběhů dokreslených fotkami. I když vám muzeum možná nedá spát, pamatujte, že je jeho obsah také dosti zpolitizován.

Jelikož byl Saigon hlavním městem Jižního Vietnamu, najdete zde také sídlo jihovietnamského prezidenta – Palác Norodom. Pokud máte málo času, klidně jej ale vynechte a zamiřte raději do čínské čtvrti Cholon s mnoha tradičními čínskými chrámy či do některé z mnoha městských pagod. Úžasně zdobená je pagoda Phuoc An Hoi Quan, poněkud pohádkově zase působí Chrám nefritového císaře.

Okolí Saigonu: Cu Chi, Mekong a ostrov Phu Quoc

Jak složitá byla situace za Vietnamské války, ukazují tunely Cu Chi, které jsou snadno dostupné při jednodenním výletu. I když leží systém 250 kilometrů podzemních chodeb hluboko v tehdejším Jižním Vietnamu, skoro na dohled od Saigonu – hlavní americké základny, zdržovali se v nich partyzáni stojící na straně Ho Či Mina. Soustava tunelů má tři patra, nechybí v nich nemocnice, kuchyně ani ložnice. Beze zbraní i dostatečného množství potravin se navíc jejich obyvatelé dokázali Američanům bránit po celu dobu války i přes plošné využití chemikálií.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Tady najdeš ty nejlepší články o cestování: nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ. Kup si předplatné (289,- za rok) a získej spoustu dalších výhod!

Líně se pohupující úzké lodičky naložené všemožnou zeleninou, ospalé vesničky obklopené vodní hladinou i kanály ukryté v palmovém porostu. To všechno je součástí poklidného života v deltě Mekongu, která se dá rovněž příjemně objevovat z Ho Či Minova města. Buď se vydejte na krátký výlet lodí, nebo zůstaňte v deltě déle, pronajměte si domeček nad vodní hladinou a popíjejte do úmoru tradiční vietnamskou kávu s kondenzovaným mlékem ve variantě s ledem.

A ve výčtu jihovietnamských perliček rozhodně nesmí chybět panenský ostrov Phu Quoc, který už si sice také mezi turisty získal značnou oblibu, ale díky faktu, že 70 % jeho plochy pokrývá národní park, si stále uchovává přírodní charakter. Krásné bílé písečné pláže, tropický prales plný divokých vodopádů a skvělá kuchyně obsahující spoustu ryb a mořských plodů. To vše najdete na ostrově vzdáleném od Ho Či Minova města buď den autobusem a lodí, nebo hodinu letu letadlem. Mnozí tvrdí, že atmosféra tohoto ostrova je to nejkrásnější z celého Jižního Vietnamu. Za jeden z nejhezčích luxusních hotelů je považován Salinda resort s neskutečně fotogenickým bazénem. Pokud chcete něco méně okázalého, ale stylového, zkuste bungalovy Valley Sen. Jsou dále od moře, ale poklidné místo a bazén s lehátky přímo ve vodě to vynahradí.

CENTRÁLNÍ VIETNAM

Central Higlands

Jedna z méně objevených oblastí je vietnamská Centrální vysočina. Nejlépe je dostupná z Ho Či Minova města, nicméně se určitě nejedná o jednodenní výlet. Typickým výchozím místem je městečko Da Lat, které si získalo oblibu zejména mezi místními jako destinace vhodná pro dovolenou i svatební cestu. Právě proto má Da Lat trošku charakter zábavního parku, který západní turista příliš neocení.

Mnohem zajímavější je půjčit si motorku a vydat se hlouběji do tajů pěti vietnamských okresů, které vysočinu pokrývají – Lam Dong, Dak Lak, Dak Nong, Kon Tum, Gia Lai. Kromě skleníků s květinami se dají objevit čajové i kávové plantáže. Pokud se vám nechce na sever země, i tady potkáte spoustu etnických menšin žijících ještě poměrně tradičním způsobem života.

Hué a Hoi An: perly centrálního Vietnamu

Zavítáte-li i do centrální části Vietnamu, rozhodně byste neměli minout bývalé císařské město Hué a snový přímořský Hoi An, obě zapsané na seznamu UNESCO. Místa jsou od sebe vzdálená pouhých 130 kilometrů, přesto mají zcela odlišný charakter.

Hué mělo tu smůlu, že se po druhé světové válce ocitlo poměrně blízko 17. rovnoběžky, která určila hranice mezi Severním a Jižním Vietnamem. Z císařského sídla se tak v okamžiku stalo místo vojenských střetů, na něž doplatili nejen civilisté, ale také množství kulturních a historických památek. Město bylo v hrozném stavu, ale v posledních letech se spousta památek dočkala obnovy. Za návštěvu rozhodně stojí královská pevnost či pagoda Thien Mu.

Mnohem přívětivěji a malebněji působí Hoi An. Už od 16. století sloužil jako jeden z nejvýznamnějších jihoasijských přístavů, a proto sem zavítali obchodníci z celého světa, což se podepsalo na zdejší směsici architektonických stylů. Ulice dlážděné kamennými kostkami jsou obestavěné malými domky. Většina z nich je zděná, ale doplněná množstvím dřevěných prvků. Žluté omítky jsou flekaté od častých povodní a na dřevěných střechách se houpou svítící lampiony všech velikostí i barev. Většina cestiček končí na břehu řeky Thu Bon, která se vlní mezi pohádkovými staveními. Kotví v ní krásně zdobené lodě, některé s plovoucími restauracemi, jiné opravdu pojízdné. Nejpopulárnější jsou dnes domy dávných japonských a čínských obchodníků. Mnohé z nich jsou dodnes obydlené, většina ale slouží jako muzea či prodejny suvenýrů.