Proč mám ráda Menorcu? Protože mě vždycky překvapí. Protože to není ostrov přeplněný turisty a lehátky na plážích. A protože místní dbají na to, aby jejich ostrov zůstal jejich. Jak sami říkají: „Raději toho nebudeme tolik dovážet, nebude sem létat tolik letadel, nebudeme mít sezónu celý rok, ale udržíme klid a přírodu, což nám ostatně všichni závidí.“
Ne nadarmo si Katalánci vybírají Menorcu jako ostrov pro své dovolené plné klidu. To ovšem neznamená, že tu nemůžete zažít pořádný adrenalin. Ale je tak trochu jiného druhu. V září 2023 jsem nastoupila na přímý let z Prahy na Menorcu a za necelé tři hodiny jsem stála na letišti v Maó (Mahon). Jela jsem na pozvání jógového centra v Llucasaldentu; Menorca je totiž vyhlášeným ostrovem jógových setkání. Nejsem žádná fundovaná jogínka, ale můj dojem byl naprosto famózní – skoro bych na tomto místě měla skončit článek, protože pro vyjádření mého nadšení nemám slov. Kdybych si měla vybrat, jak relaxovat, meditovat a cvičit jógu pod vedením zkušených cvičitelů, nebylo by to určitě v žádné tělocvičně bez oken. Nýbrž pod morušemi, ovívána příjemným mořským vánkem, který se nese až sem, a to i přesto, že bývalý statek Llucasaldent Gran se nachází uprostřed ostrova. Takže žádné ranní koupání v moři, ale „pouze“ přímo z pokoje do bazénu.
V menorském stylu
Když jsem dorazila na místo cestou mezi lány olivovníků a vinných keřů, na první pohled mi to přišlo jako nevýrazné stavení. Až po prohlídce, kterou mi udělali majitelé domu, jsem pochopila, jak těžké je uchovat ducha staré stavby a zároveň ji zmodernizovat. Celý statek je postaven v menorském stylu, což představuje jednopatrové, různě propojené a bíle natřené domky, přeměněné na apartmány. Na některých z nich najdete vedle oken schody končící v půlce stěny. Na co, ptám se, a odpověď je jednoduchá. Schody používali naši předci, aby mohli nasednout na osla nebo na koně. Uvnitř domu je pak jen chladivá dlažba, koberce z rákosu, dřevo a bílé zdi. Ta elegantní jednoduchost je až dojímavá.
Nad skrytým komplexem apartmánů prochází ulička, jejíž jednu stěnu tvoří klasické menorské kamenné zídky, obepínající kopec s kaktusy. Uvnitř se skrývá vinný sklep, vychlazený i přes parné slunce na teplotu dobrého bílého vína. Směs tradice a novodobého stylu se projevuje i v bazénu, kde se tradiční koryta, která byla pečlivě obnovena, starají o to, aby se voda přelévala z jednoho do druhého, dokud nespadne do nekonečného bazénu s přetékající vodou.
Ohledně menorských kamenných zídek je třeba říct, že jejich obdobu najdeme i na ostatních Baleárských ostrovech. Kámen měl však v minulosti na Menorce ještě jiný význam než jenom jako stavební materiál. V době, kdy byl ostrov napadán Římany, bránili se místní pomocí praků a kamenů. Baleárští prakovníci byli proslulí. Říká se, že od dětství byli zvyklí zacházet s prakem. Jejich matky jim dávaly jídlo na strom a oni ho museli přesnou ranou z praku srazit, aby mohli ochutnat. Celá Menorca je rozčleněna zídkami z kamenů, které do sebe zapadají, aniž by je spojoval nějaký prvek. Takzvaná suchá zeď chrání úrodu před tramontanou, studeným slaným severním větrem, který je schopen spálit rostliny.
Nejširší nabídku průvodců a map Španělska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Kolik kilometrů suché zdi najdete na Menorce?
Na Menorce je prý na 11 tisíc kilometrů suchých zdí. Některé z nich jsou ukryty mezi trávou a keři. Kdybychom je prý seřadili do přímky, vyšli z menorského města Ciutadella a směřovali na jihozápad, došli bychom do Santiaga de Chile. Postavit takové množství suchých zdí by dnes stálo přibližně 778 milionů eur. Zaměstnání stavitel venkovských zídek, tzv. paredador, vyžaduje zručnost při opracování kamene, aby vždy zapadl do příslušného otvoru. A tato profese existuje dodnes.
Suché zdi na Menorce mají některé zvláštní detaily, jako jsou saltadores, schůdky v zídce, které ji umožňují pohodlně přelézt. Nebo pasadores, malé otvory ve spodní části zdi, kterými mohou procházet menší zvířata, či dutiny ve stěně, do kterých se ukládá krmivo pro zvířata. A často jsou horní kameny natřeny bílou barvou, prý proti slunci.
Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ. |
Zpátky do snu
Po snídani složené pouze z domácích produktů, které si zde vypěstují, následuje projížďka na kole. Žádné horské sjezdy, ale pěkně v klidu borovicovými háji, které vypadají, že nikde nekončí, dokud nenarazíte na kamennou zídku. Ke statku patří i kus okolní zvlněné krajiny se sedmi kilometry vlastních lesních cest s vyhlídkami na nejvyšší horu ostrova Monte Toro a altánky na odpočinek nebo večerní piknik. A kdyby se přece jen srdci zastesklo po moři, pláže a zátoky s nádhernou krystalicky čistou vodou jsou nablízku v San Bou.
Vrcholem mého pobytu byly lekce jógy. Nikdy jsem neoplývala zvláštní ohebností, ale pod propletenými listy moruší jako by tělo poslouchalo, protahovalo se a meditovalo bez jakéhokoliv úsilí. A v tichém rozjímání jsem tiše složila hold ostrovu, který se nehoní za čísly, jako je počet přenocování nebo snědených sendvičů.
Jak se dostat na Menorcu? V sezóně přímé lety Smart Wings, jinak s přestupem v Barceloně nebo ve Vídni.
Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña a Ibiza Travel. Více informací naleznete na https://www.spain.info/en/ a https://ibiza.travel