Xi’an (Si-an)

Kraj by osídlen již v neolitu (rekonstruovaná vesnice Banpo (Pan-pcho)), odtud pocházely kmeny Zhou (Čou), které rozvrátily v 11. století př.n.l. dynastii Shang (Šang) a na dlouhá staletí se staly dominantní silou tehdejšího čínského světa. Nedaleko dnešního Xi’anu se též nacházelo hlavní město dynastie Qin (Čchin) – Xianyang (Sian-jang).

Politickým centrem Číny bylo toto místo i v době vlády dynastie Sui (Suej) a Tang (Tchang) (7.–10. století), kdy bylo pod jménem Chang’an (Čchang-an) – Dlouhý klid jedním z největších měst světa. Historikové odhadují, že mělo až 2 miliony obyvatel. Město obklopovaly hradby z východu na západ v délce 10 km a z jihu na sever v délce 8 km. Hradby byly vysoké 5,5 m a v základech široké 5 m. Uvnitř se nacházelo císařské město a vládní areál obklopený dalšími hradbami. Město bylo východiskem hedvábné cesty a obrovským tržištěm, kde se setkávali obchodníci z východní Číny, Střední Asie, z Indie i vzdálenějších zemí. Spolu s nimi se zde střetávaly a vzájemně na sebe působily různé kultury a náboženské systémy. Město začalo upadat spolu s upadající tangskou dynastií a po jejím pádu ztratilo svůj hospodářský a politický význam.

Xi’an je díky své bohaté historii město nabité památkami. Nepřehlédnutelné jsou monumentální 14 km dlouhé a 15 m vysoké xi’anské hradby. Centrem starého města, obehnaného hradbami, je Zvonová věž postavená koncem 14. století. Nedaleko se nachází Věž bubnu, kolem které se rozkládá muslimská čtvrť s pitoreskními bazary a uličkami. Uprostřed muslimské čtvrti se ukrývá jedna z nejstarších mešit v Číně – Velká mešita, jejíž architektura je významně poznamenána čínským vlivem, který se vypořádal i s typickým muslimským minaretem.

Za návštěvu stojí Muzeum provincie Shaanxi, k němuž v těsné blízkosti přiléhá velké množství krámků umělců a starožitníků. Největší zajímavostí muzea je 2300 kamenných stél, mnohdy až 2000 let starých, díky kterým se muzeu také říká Les stél. Vynechat by se neměl ani mystický taoistický klášter Osmi nesmrtelných nebo pagody Malé a Velké divoké husy z 8. a 9. století, z období největšího rozmachu hedvábné cesty, v jejichž základech byly uloženy významné buddhistické spisy dovezené z Indie.

Pro své historické památky doprovázené neopakovatelnou atmosférou muslimských tržišť a bazarů je Xi’an jednou z turisticky nejatraktivnějších lokalit. Ke zcela největší atrakci města však patří nedaleká tzv. Terakotová armáda.

Co určitě při prohlídce Xian nevynechat?

Zvonice (Zhóng Lóu, 7:30-19, 15Y) je velká stavba v samotném centru Xianu. Na místě původní z 14. století ji vystavěli v r.1739.
Bubnová věž (Gu Lóu, 8-19, 12Y) je o něco menší, stojící na začátku muslimské čtvrti. Ulička vedoucí odtud na sever, Beiyuanmen, je hezkou opravenou třídou s výrobci a prodejnami tradičních hudebních nástrojů aj.
Městské hradby (Chéngqiáng, 8-22, 10Y) chrání město dodnes ze čtyř stran v délce 14km. Bránu na každé světové straně hlídají tři věže. Velké věže jsou také v každém rohu. Hradby jsou 12m vysoké a 12-14m široké na vrcholku a 15-18m u paty. Většina hradeb je dodnes zachovaná a/nebo rekonstruovaná, ale na některých místech je už nenajdete. Na hradby můžete např. u vlakového nádraží nebo u Jižní brány.
Velká pagoda divoké husy (Dayan Ta, Yanta Lu, 8:30-19, 15Y) byla postavena v roce 652 jako schránka na cenné buddistické spisy, které mnich Süan-cang přinesl z Indie. Tehdy měla jen pět pater, ale byla mnohdy od té doby přestavována až do dnešní výšky 64m. Za 5Y můžete vyjít nahoru a – dovolí-li to smog- obdivovat odtud Xian. Pagoda je 5km J od centra, z vlakového nádraží tam jezdíval autobus č. 41 nebo 610.
Malá pagoda divoké husy (Xiaoyan Ta, Youyi Xilu, 8:30-17:45, 10Y) má „jen“ 43m. Byla postavena už v letech 707-709. její vršek spadl při zemětřesení v 16.stol. Jejich 15 stupňů se odspodu nahoru postupně zužuje. Od vlakového nádraží autobus č.3.

Velká mešita (Daqingzhen Si, Huajue Xiang, 8-20:30, 12Y) je opravdu jedna z největších v Číně. Můžete se podívat na nádvoří a do zahrad, ale vnitřní prostory jsou určeny jen muslimům. Stavba je ze 17. století. Muslimská čtvrt poblíž Velké mešity je zajímavým místem, plným úzkých uliček, obchůdků a lidí.
Muzeum historie Shaanxi (Shaanxi Lishi Bówuguan, Xiozhai Donglu, 8:30-17:30, 30Y, studenti polovinu) je jedno z nejlepších v Číně. Oblast, kterou dnes pokrývá provincie Shaanxi je jednou z kolébek čínské civilizace (a z velké části tedy i lidstva vůbec) a tak je co ukazovat. Od doby kamenné až po poslední čínské císařské dynastie. Většina popisků je dokonce v angličtině.
Les stél (Forest of Steles Museum, Beilín Bówuguan, Shuyuanmen, 8-18, 30Y) je muzeum v bývalém konfuciánském chrámu. Jak z názvu vyplývá hlavními exponáty je 2300 kamenných stél, až 2 000 let starých, pokrytých historicky cennými nápisy. Mnoho stél má popisky v angličtině.
Chrám osmi nesmrtelných (Baxian An, Yongle Lu, 8-17, 5Y) je největší taoistický chrám v Xianu.

Nejširší nabídku průvodců a map Číny (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Okolí Xianu

Hlavní zajímavost Xianu leží v jeho okolí. Můžete je navštívit nejsnáze v rámci jednodenního výletu organizovaného zdejší cestovní kanceláří. Ty během jednoho dne obvykle pokryjí místa buď západně nebo východně od města.

Výlet na východ je mnohem oblíbenější, protože zahrnuje dvě nejlepší místa: Armádu terakotových bojovníků a neolitickou vesnici Banpo. Výlet (9-17h) zajišťovaný CITS včetně oběda a vstupného stojí 280Y. Xian Tourist Information Services Centre dělá každý den 1-2 výlety za 50Y s 10 zastávkami (bez oběda a vstupného). Na vlakovém nádraží si můžete koupit ještě o něco levnější výlet určený pro čínské turisty, ale nepočítejte s informacemi v angličtině a dostatkem času k prohlídce během zastávek.

Armáda terakotových bojovníků (65Y, 8:30-17:30) je jedna z největších zajímavostí Číny. Její objev místním rolníkem přo hloubení studny v roce 1976 patří mezi nejvýznamnější historické události 20. století. Dodnes bylo odkryto 8099 soch z pálené hlíny (terakoty) vyhotovených v životní velikosti před více než 2200 lety! Zobrazují vojáky seřazené do bojových formací – od lukostřelců přes kopiníky až po několik válečných vozů. Vojáci třímali přes 10 000 skutečných zbraní, které se díky zvláštní povrchové úpravě zachovaly v bojeschopném stavu dodnes, ale nejsou vystavovány. Rysy a postavení bojovníků se liší, vypadají každý individuálně. Sochy byly původně nabarveny a vyrobeny podle nejlepších žijících vojáků své doby. Celá armáda stojí mezi hrobkou císaře Qin Shihuánga (viz dále) a jeho potenciálními nepřáteli ma východě. Věřilo se, že toto vojsko bude mít císař k dispozici i po smrti. Je možné, že kromě dosud odhalených tří prostor s terakotovými bojovníky (největší má rozměr 210x60m a výšku 5-7m), jsou v okolí hrobky Qin Shihuánga ještě další. Sochy byly nalezeny v rozbitém stavu a rekonstrukční práce mají být dokončeny asi za 50 let.

Qín Shihuáng (vlastním jménem Ying Zheng, 260-210 př.n.l.) je velmi významná osoba čínské historie. „Qín Shihuáng“ znamená „první císař dynastie Qín“. Na trůn nastoupil ve 12 letech v roce 246 př.n.l. a během 25 následujících let porazil všechny své soupeře a sjednotil zemi. Mezi jeho další činy patří také sjednocení a uspořádání čínského písma, vah, měr a peněz a zahájení výstavby Velké čínské zdi. Po jeho smrti v roce 210 př.n.l. vládl čtyři roky jeho syn, brzy svržený zakladateli dynastie Han, která tak od Qín Shihuánga převzala již sjednocenou Čínu. Podle legend a dobových záznamů byla hrobka plná zlatých a stříbrných soch, potoků rtuti a stropů z perel. Stavitelé (jak bývalo v dávných dobách asi globální zvyklostí) byli do ní zaživa zazděni, aby nevyzradili tajemství stavby. Spolu s císařem byly pohřbeny také všechny bezdětné ženy jeho dvora. Magnetické scany ukázaly, že v hrobce se ukrývá velké množství mincí. Kdy bude čínskými vědci odkryta zatím není známo.

Qín Shihuáng se zajímal o nesmrtelnost a vysílal učence nalézt lék nesmrtelnosti. Sám zemřel na jedné takové výpravě po požití nápoje, který mu měl prodloužit život, avšak obsahoval příliš mnoho rtuti. Celý dvůr se tehdy nacházel dva měsíce cesty od hlavního města a císařovu premiérovi Li Simu bylo jasné, že zpráva o úmrtí by vyvolala revoltu. Proto celé dva měsíce předstíral, že císař je naživu, chodil ho navštěvovat do stanu a radit se s ním. Qín Shihuángovo podivné chování za života naštěstí tuto lest umožnilo úspěšně provést. Před a za císařským vozem nechal Li Si vézt náklad ryb, aby nebylo cítit jeho rozkládající se tělo. I přes tyranský způsob vlády zůstává Qín Shihuáng dodnes nesmrtelnou postavou jako otec-sjednotitel Číny.

Organizované výlety kolem Xianu obvykle zahrnují také návštěvu některé z dalších nejméně 18 císařských hrobek, které jsou v okolí roztroušeny. Nejsou zde pochování jen císaři různých dynastií, ale i jejich generálové, ministři, manželky a oblíbené konkubíny. Hrobka druhého císaře dynastie Tang Taizonga (Zhao Tomb, Zhao Líng, zemřel 649) leží na svahu hory a zahrnuje ještě 167 menších hrobek. Patří k nejhezčím. Stejně tak mauzoleum jeho syna Gaozonga s jeho manželkou císařovnou Wu Zetian (Qián Tomb, Qián Líng). Wu Zetian byla konkubínou už Taizonga, pak si ji za panovnici vybral jeho syn. Když i on zemřel, svrhla jeho následovníka a vládla sama až do roku 705.

Horké prameny Huáqing (Huáqing Chí, 30Y, 7:30-19h) byly oblíbené čínskými císaři a jejich konkubínami. Voda dnes vede do veřejných lázní pro 400 lidí. Najdete zde také taoistický chrám Lí Shan a obranné věže z dynastie Han.

Neolitická vesnice Banpo (Banpo Bówuguan, 20Y, 8-18:30) je ukázkou, jak vypadala jedna z prvních civilizací na světě. Tzv. Yangsaho kultura rozkvétala v této oblasti zhruba v letech 4500-3700 př.n.l.. Vesnice z tehdejší doby byla objevena v roce 1953 a její část je dnes zastřešena. Najdete zde zbytky 45 obytných budov, přes 200 skladů, stejný počet hrobů a hrnčířské dílny. Vesnice byla obehnána 2m širokým i hlubokým příkopem.

Xiányáng je další do vaší sbírky čínských pětimilionových měst. V Městském muzeu (Xiányáng Shi Bówuguan, 20Y, 8-18h) je sbírka miniaturních terakotových bojovníků nalezených v hrobce z dynastie Han. Je jich přes 3 000 velikosti 0.5m.

V buddhistickém klášteře Dafó Si (8Y, 120km SZ od Xianu a 7km S od Binxianu) je mimo jiné socha Buddhy 30m vysoká a 34m široká.

Pagoda Famén Si z 3.století má 12 pater. V roce 1981 po velkých deštích se její západní strana zřítila, což vedlo k fantastickému nálezu více než 1 000 vzácných relikvií, zlatých a stříbrných předmětů, buddhistických textů a 27 000 mincí, které zde byly skryty od dynastie Tang, tedy přes 1200 let. Část nálezu je vystavena v muzeu, pagoda samotná byla zrestaurována, ale není přístupná.

V souvislosti s náhodnými nálezy ve Famén Si nebo třeba Armády terakotových bojovníků každého nutně musí napadnout: co všechno se ještě musí skrývat v okolí Xianu, které je plné dosud archeologicky neprobádaných míst?!

Jídlo a spaní

Levné možnosti, za 80-160Y a možná nějaká ta levnější dormitory: Rénmín Dasha Gongyu (Fenghe Lu 9, neplést s Rénmín Dasha), Shangdé Binguan (Shangde Lu 198), Ershíwuhao Sushe (Ganning Xilu).

Ze střední třídy je na dobrém místě Jiefang Fandian (Jiefang Lu 321, 200-300Y) a Lijing Jiudian (Xi Dajie 6, 400Y).

Hyatt, Sheraton a další luxusní hotelové řetězce v Xianu zakotvily už dávno.

Jídlo v mnoha ze stovek pouličních stánků a malých restaurací je muslimského stylu, často s jehněčím masem. Noční zábavní podniky různého charakteru najdete např. na Dong Dajie východně od Zvonice.

Do/ze Xianu

Letecky. Spojení do každého většího města v Číně. Kromě toho Hong Kong, Soul, Bangkok a několik japonských měst.

Autobus. Pro cestování po Hedvábné stezce nejsou autobusy v Xianu příliš vhodné. Do Pekingu musíte nejspíš přes Luoyáng (10h) nebo Zhengzhou. I západním směrem je pohodlnější vlak, ale nádraží je naproti vlakového, takže se sem můžete přijít vyptat.

Vlak. Peking (cca 16h, tvrdé lůžko 280Y). Lánzhou (13h, tvrdé lůžko 140Y). Přímé vlaky jezdí i do Liuyuánu (pro Dunhuáng) a Ürümqi.