Wutaishan leží na jih od Pekingu a je charakterizován jako jedna ze svatých hor, i když slovo „hora“ tady není zcela na místě. Jde vlastně o rozlehlé údolí, kolem kterého se zvedá pět vrcholků dosahujících výšky kolem 3000 m nad mořem. Odtud také pochází název pohoří, které lze do češtiny přeložit jako pohoří Pěti teras.
V údolí se nachází množství buddhistických klášterů. První byl postaven dokonce již v době dynastie Qin (Čchin), tedy ve 3. století př.n.l. Tento klášter se do dnešní doby nezachoval, zachovaly se ale některé kláštery pocházející z doby největší slávy Wutaishanu, z doby dynastie Tang (Tchang), tj. ze 6.–10. století.
Kromě buddhistických klášterů mahájánového typu zde najdeme i tibetský klášter pocházející rovněž z doby dynastie Tang. Iniciátorem jeho stavby byl nejvyšší lama, který požádal tangského císaře, aby mu dovolil na svém území vybudovat klášter. Díky tomu, že byl dostatečně vzdálen od velkých center, nebyl Wutaishan zasažen kulturní revolucí.
Nejširší nabídku průvodců a map Číny (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
V současné době se tiché údolí Wutaishan mění v turistické centrum a kláštery v jeho středu postupně ztrácejí svůj meditativní charakter. Ale ti, kdož chtějí nahlédnout do života mnichů žijících dosud tradičně prostým životem s minimálními potřebami civilizace a v maximálním kontaktu s přírodou, mají stále ještě možnost zavítat do některého z malých klášterů ukrytých v lesích dál od centra údolí.
Největší klášter se jmenuje Tayuansi (Tcha-juen-s’; si = klášter) a svůj název nese podle 35m vysoké Velké bíle stúpy, jež klášteru dominuje. K dalším velkým klášterům náleží Xiantongsi (Sien-tchung-s’), pocházející z doby Ming, který se skládá ze 400 místností. Další atrakcí je 26 m vysoký Buddha či dřevěný lotos, který se otáčí v klášteře Longquansi (Lung-čchüan-s’) nebo 500 lohanů v klášteře Shuxiangsi (Šu-siang-s’).
