Wolin: navštivte první mořský park Polska

Park nejprve suchozemský, později mořský

Propagační zdroje v případě Wolyňského národního parku rády tvrdí, že se jedná o první polský mořský park. Je to sice pravda, nicméně jako takový nebyl založen. V jeho zakládací listině je vročen letopočet 1960 a cílem vyhlášení bylo chránit skalnaté pobřeží a zejména zdejší bukové lesy (lesnatost parku přesahuje 40 %). Teprve později, v roce 1996, se hranice parku rozšířily i do vzdálenosti 1 námořní míle od břehů, čímž se chráněné území skutečně stalo mořským parkem. Vzhledem k tomu, že je na samotném severu země, není divu, že jeho tvář formovaly doby ledové.

Měřitelné nej

Čtenáři prý miluji nejrůznější nej. Tipy na deset nejkrásnějších míst, nejfotogeničtějších lokalit a nejromantičtějších zákoutí. Proto se v médiích podezřele často vyskytují přihlouplé ankety tvářící se, že redakce zná všechna místa, lokality a zákoutí, z nichž odborným a znaleckým posudkem vybrala ona nej. Naštěstí jsou některá „nej“ měřitelná. Víte, které nej se nachází na Wolinu?  „Zatímco před 11 000 – 10 000 lety zformoval krajinu ostrova severský ledovec, dnes je viditelné spíše působení moře. Na pobřeží končí čelní moréna impozantním, 15 km dlouhým a 95 m vysokým útesem, (nejvyšším v Polsku), strmě se svažujícím do moře,“ píší autoři publikace Národní parky Evropy.

Jezera

Za návštěvu rozhodně stojí Tyrkysové jezero (Jezioro Turkusowe), jehož nadmořská výška převyšuje o 2,6 metrů nedaleké Baltského moře. Jezerní hladina zabírá plochu 6,7 ha a v nejhlubším místě se lze zanořit do 22 metrů (jiné zdroje píší o maximální hloubce 21,2 m). Někde se lze dočíst, že na místě dnešního jezera původně byly jámy, z nichž se dobývala křída pro potřeby nedaleké vápenky, jinde, že se jedná o přirozenou krytodepresi zalitou vodou. Informace se ale nemusí vylučovat, přírodní proláklina mohla být prohloubena těžbou, a teprve později do ní mohla zespodu prosáknout voda. Její barva je jasná už z názvu a původ tkví v odrazu slunečních paprsků od vápenatých sloučenin ve vodě rozpuštěných. Tyrkysové jezero není jediným jezerem ostrova. Poutník narazí i na klasická ledovcová jezera (Warnowskie, Rabiąż, Czajcz a Domyslowkie).

Málo slané moře

Obecně se moc neví, že název Baltského moře, které ostrov Wolin obklopuje,  je odvozen od gótského kmene Baltů a jeho současná podoba je převzata z latinského Mare Balticum. Ačkoli je Baltské moře co se slanosti týče poměrně „naředěné“, salinita dosahuje pouhé 1-3%, přesto mořský park na jeho březích musí mít slanomilnou floru. Jmenujeme alespoň rostlinu s chemicky znějícím názvem slanobýl draselný, nebo „zeměpisný“ název, jež nese pomořanka přímořská. Tu by mohly znát zejména dámy, neboť kvete barvou, kterou by chlap označil za fialovou, zatímco dámy jí říkají lila. Navíc jsou její semena součástí pleťových kondicionérů.

Rybáři

Park má ve znaku orla mořského. Možná tím chce nalákat milovníky aviafauny (vzít si s sebou na procházku dalekohled rozhodně není od věci), neboť díky své ostrovní poloze se v oblasti najdou jak ptáci mořských břehů (různé druhy racků a rybáků), tak dravci (např. zmíněný orel) nebo ptáci mokřadů, kam patří rákosníci, jespáci. K tomu lze zaznamenat množství drobných, leč krásných pěvců. Třeba lejska malého.

Vzhledem k tomu, že ostrov funguje jako odpočinková stanice pro množství stěhovaných ptáků, tak se celkový počet druhů, které je možno v průběhu roku zastihnout, vyšplhal na úctyhodných 230. V současné době správa parku realizuje záchranný program, jež má stabilizovat populaci výra velkého. V dubových porostech probíhají děsivě vyhlížející zápasy roháčů velkých a staré, vykotlané stromy zase vyhovují brouku s nehezkým jménem páchník hnědý. Tento nenápadný brouk z čeledi zlatohlávkovitých sice nemá zlatou hlavu, zato se stal jedním z jader ochranářského sporu, jenž se rozhořel v otázkách ochrany přírody na soutoku Dyje a Moravy.

Tady v severním Polsku je pod zákonnou ochranou a zdá se, že mu to prospívá. Samozřejmě si na své přijde milovník ryb – ať už rybář nebo gurmán, což často bývá jeden a tentýž člověk. Jezera se od sebe liší různou úživností, a tedy i různou rybí osádkou. Ze zdejších vod se udávají třicetikilogramové štiky, líni, candáti či vousatí sumci. Pokud uvidíte rybku se sytě červenými ploutvemi,  ukázal se vám perlín ostrobřichý. Rybí osádka čítá okolo třicítky druhů. Špatnou zprávou je, že vnitrozemská jezera jsou pro rybolov zapovězena. Přesto není potřeba hlasitě nadávat, neboť v rámci národního parku jsou vyčleněna místa pro mořský rybolov. Povolenky se dají získat na správě parku každé úterý v  době od 8. 00 – 14.00.

export_hs_gallery

Největší stromy v parku Buk lesní roste na svahu u obce Wicko, věk asi 200 let, obvod kmene 455 cm,  výška zhruba 20 m. Douglaska tisolistá roste u pohraniční vesnice Wisełka v malém mokřadu. Věk 20 let, obvod kmene 324 cm, výška 33 m. Dub letní roste na kose Przytorskiej, na okraji dun a mokřadů. Stáří zhruba 250 let, obvod kmene 657 cm, výška 19 m. Dub zimní roste u Štětinského zálivem modré turistické značce. Obvod kmene 640 cm, výška 18 m. V roce 1996 jej polámala vichřice, takže v současnosti z něj zbylo jen torzo. Borovice lesní roste u obce Wicko. Stáří 190 let, obvodem kmene 321cm a výška 30 m. Thuje roste na kopci u obce Wicko. Věk asi 120 let, obvod kmene 233 cm, výška 29 m. Je to jeden z nejkrásnějších stromů tohoto druhu v Polsku. Zerav západní roste na mýtině před obcí Warnowo. Věk asi 110 let, obvod kmene 448 cm,výška 25 m. Smrk ztepilý roste v obci Wisełka. Věk zhruba 140 let, obvod kmene 290 cm, výška 36 metrů. zdroj: Správa národního parku

Tip na kešku

GC2XHX3 – Czajcze Lake
Zdejší jezera mají svůj půvab a keška je dobrá záminka se k jednomu z nich vydat.

K ostrovu Wolin se snadno dostanete s LOTem s jedním přestupem ve Varšavě.