Malé německé městečko má za sebou neobvykle složitou historii i velké kulturní dějiny. Ve Výmaru působili velcí němečtí umělci a filozofové, ale i sám Hitler. Dnes zná Výmar svět zejména pro architektonickou a uměleckou školu Bauhaus.
Schiller, Goethe, Liszt, Nietzsche či Herder. Jména velikánů dýchají na obyvatele Výmaru téměř z každého domu či uličky. Šedesátitisícové městečko leží asi dvě stě kilometrů východně od Drážďan a náleží zejména studentům. Ti sem přijíždějí z celého světa studovat architekturu, a pokračovat tak v tradici výmarské školy Bauhaus, jejíž koncepce by se dala přirovnat k českému funkcionalismu.
Bauhaus je nejen názvem stavebního slohu, který usedlé Němce šokoval v dobách secese, ale i jméno samotné vysoké školy zaměřující se na architekturu, design a stavebnictví. V roce 1906 ji založil Henry van de Velde. Walter Gropius pak Bauhaus spojil s původní výmarskou uměleckoprůmyslovou školou. Od založení měl ale Bauhaus ke slávě ještě dlouhou cestu, kterou mu komplikovala zejména Druhá světová válka. Spíše levicová orientovanost a odvážné nápady zajistili hlavním představitelům zákaz tvorby, a tak škola na několik dlouhých let zanikla.
Jednoduché stavební prvky, přiznané nosníky, velké okna, čisté tvary a střízlivé barvy najdete na každém kroku v univerzitě i dnes. Na romantickém dvorečku posetém starými koly stojí i bývalý ateliér s prosklenou střechou. Dnes je v něm studentská kavárna. Jedna z nových budov univerzity slouží jako architektonické dílny. Zcela prosklená stěna návštěvníkům dovoluje nakukovat pod ruce mladým designerům a přitom je nerušit při tvorbě.
Na oběd do parku podle Goetheho
Z malinkého areálu univerzity se několika kroky studenti dostanou do rozlehlého parku. Na jeho romantickém vzhledu si dal záležet sám Goethe, protože jeho letní domek se tísní právě nedaleko řeky Ilm, která rozsáhlý park křižuje. Přál si mít výhledy do bujné zeleně, na řeku i skleník.
Téměř utopená je v parkové zeleni menza. Studenti se s podnosy plnými chutných pokrmů naservírovaných na porcelánu promenádují po parku a hledají si místa k polednímu odpočinku. Park je tady vůbec hlavním místem k setkávání. Začínající fotografové fotí první portréty a děti školního věku s učitelkami malují staleté stromy a uměle vytvořené zříceniny. Ty vymyslel sám Goethe, aby byl park náležitě romantický. V podvečerních hodinách sem přichází lidé běhat a opékat maso na jednorázových grilech.
Pod parkem se nachází rozsáhlý komplex jeskyní, které nabízí v parném létě příjemné ochlazení. Původně byly jeskyně jenom puklinou ve skále v příkrém břehu řeky Ilm. Nejprve začal jeskyni prohlubovat Goethe, který si tam podle pověsti chladil pivo. Smutnější důvod pro prohlubování byla Druhá světová válka, kdy se z jeskyně stal bunkr, který sloužil občanům Výmaru jako ochrana před bombardováním. Nyní je jeskyně muzeem hornictví a také jsou v ní vystaveny archeologické nálezy, které byly při prohlubování objeveny.
Kulturní „metropole“
Místní ale nežijí jen v parku, jak se někdy zdá. Malinké město nabízí i mnoho jiných aktivit. Nechybí promenády s obchůdky a nezapomenutelnými zmrzlinárnami. I přes svou malou rozlohu oplývá Výmar minimálně dvěma desítkami muzeí. Dvě z nich jsou v bývalých domech Goetheho, jiné najdete v domě Liszte, Schillera nebo starém výmarském zámku.
Studenti a turisté sem samozřejmě nejezdí jen za památkami a studiem. Výmar nabízí několik skvělých míst k nočnímu posezení. Opravdu kultovní je restaurace spojená s galerií, najdete ji hned u výmarského zámku. Velká dřevěná pódia plná polštářů a osvětlená jen svíčkami jsou pravidelně obsazená zamilovanými páry i partami kamarádů, co si večer vyrazily na víno. Poněkud dekadentní výzdoba je i uvnitř. Stěny restaurace jsou totiž posety netradičními kolážemi.
Velmi různorodou klientelu má také zmrzlinárna u Goetheho náměstí. Desítky stolečků venku i uvnitř se zaplní téměř za jakéhokoliv počasí. Podnik si oblíbili jak studenti, tak důchodci či maminky s dětmi. Každého kolemjdoucího totiž upoutají enormně velké zmrzlinové poháry.
Další velice oblíbený studentský podnik je Falken. Tam se jednou týdně schází všichni na hody. Majitel využívá služeb studentů, kteří tady jsou opravdu odevšad. Každé úterý se tu koná tematický večer, kdy nějaký mladý nadšený kuchař uvaří speciality ze své země nebo prostě své oblíbené jídlo. K dispozici mají veškeré profesionální vybavení a každý strávník jim samozřejmě něco zaplatí, takže si můžou přivydělat. Místní či turisté tak mají možnost jeden večer ochutnat paellu, další sushi a za týden třeba mexické chilli con carne.
export_hs_gallery| Návštěvu Výmaru je dobré spojit s výletem do nedalekého Erfurtu, kde několik let studoval sám Martin Luther. Díky řece Geře a desítkách mostů na ní se Erfurtu říká také Malé Benátky. Rozhodně si nenechte ujít nákupy na Kramářském mostě, což je jediný kompletně zastavěný a obydlený most severně od Alp. |
Studenti hudební Vysoké školy Franze Liszta se starají o příjemnou atmosféru města. Když je pěkné počasí, tak skoro na každé větší ulici hrají umělci z celého světa, takže si člověk bez problémů najde svůj oblíbený styl. Několikrát do týdne se pořádají bezplatné koncerty v koncertním sále univerzity, na kterých si budoucí virtuózové zvykají na vystupování před publikem.
Smutná část výmarské historie
Obrovský kontrast k tak kulturnímu městu tvoří část historie, kdy zde vznikla Výmarská republika. Nejen že odsaď rozšířila svůj vliv strana NSDAP, ale taky tady vznikl jeden z nejznámějších německých pracovních táborů. Vznikl na kopci Ettersberg, který se zvedá hned za Výmarem, a vedly k němu koleje přímo z výmarského hlavního nádraží. Ty si museli vězni sami vybudovat, aby po nich mohli přijíždět vlaky s dalšími lidmi, kteří představovali „nebezpečí“ pro nacistické Německo.
Vězni pracovali v lomu a v továrně na zbraně. Doteď zůstává otázkou, jestli se podařilo spojeneckým bombardérům vybombardovat továrnu při výměně směn náhodou nebo schválně. Ale ať to bylo jakkoliv, tak je fakt, že při naprostém zničení celé továrny nezemřel ani jeden vězeň. Nyní je tábor volně přístupný i s dvěma muzei, krematoriem a zoologickou zahradou pro děti dozorců, která byla postavena jen pár metrů od plotu oddělujícím vězně od svobody. Kousek od pracovního tábora se teď tyčí obrovská věž, která je upomínkou na hrůzy, které se děly na všech takových místech. V okolí věže je vybudován hřbitov, kde jsou pohřbeny ostatky vězňů, kteří v táboře zemřeli.
export_hs_galleryPokud hledáte ubytování v durynském Výmaru……můžete skončit třeba v luxusním Ruském dvoře v centru města nebo u jednoho ruského velikána – Maxima Gorkého v ubytovně Jugendherberge. |
Hledáte-li další informace o tom, co zajímavého v okolí Výmaru podniknout, jistě vám poradí třeba v této skupině na Facebooku: facebook.com/NemeckoTuristickaZeme.
