Vůně etiopské kávy

Obřad provádí vždy nejstarší dcera, která je instruována matkou. Veškerá příprava se děje na místě před zraky hostů. Ono to ani jinak nejde, když v domě je pouze jediná místnost, kde se spí, vaří a mají tam kurník slepice. Za hezkého počasí může příprava a popíjení probíhat venku před domem. Tuto možnost nezavrhujte, čerstvý vzduch je fajn (zvlášť s přihlédnutím k absenci komínů u většiny domů).

Příprava

Nejprve je třeba rozdělat oheň. Do kovové nádoby nahážete něco třísek a z ohně, který v domě nikdy nevyhasíná, přidáte několik žhavých uhlíků. Zároveň můžete do jiné nádoby vložit další žhavé uhlíky a přidat vonné látky. Používá se smola a na tržištích jí najdete několik druhů. Vypadá jako krystal nějakého kamene, ale pozor ať nekoupíte sůl.

Když oheň plápolá, je třeba vše omýt. Ale jsme v Africe, nečekejte hygienickou a zářivou čistotu (nečekali jste, že ne). Nejdřív plech na pražení kávy. Položíme ho na oheň, nalijeme do něj trochu vody a rukou jej omyjeme. Vodu vylijeme vedle sebe, což je vzhledem k nedostatku vody velká oběť. Pak na plech nasypeme přiměřené množství kávových zrn, přilijeme trochu vody a opláchneme. Čerstvá kávová zrna jsou v Etiopii bílá až šedá. Po slití vody už se káva praží a je třeba ji prohrabávat, aby se opražila rovnoměrně. K tomu slouží, podle dostupnosti, klacík nebo kovový srpek.

Vaření

Když mají zrna hezkou hnědou barvu a příjemně voní, je čas potěšit hosty a dát jim přivonět. A pak už sesypeme zrna do hmoždíře. Rozdrtit kávu je těžká práce, ale je třeba ji provést důkladně. Železnou tyčí mohutně tlučete a drtíte, až zůstane jen jemný prach. Zatímco drtíte, může se na ohni pražit trocha ječmene anebo vařit několik brambor. Je to výborná pochutina ke kávě. Přidal bych jen trochu soli a bylo by to dokonalé. Je stejně zajímavé, jak jsme my Evropané zmlsaní. Doma bych naprosto neochucenou vařenou bramboru považoval za pochutinu ke kávě asi jen těžko. Ale tam, tam jsem se oblizoval.

Nyní nalijeme vodu do konvice a postavíme na oheň. Konvice je keramická a s kulatým dnem. Asi se kulaté dno lépe staví na oheň. Pro postavení na zem pak máte různé stojánky – slaměné nebo plechové. Na trzích prodávají hezká dřevěná víčka ke konvicím, ale stejnou službu splní i zátka od piva obrácená vzhůru nohama. Když se voda vaří a z kávy je jemný prach, vsypeme kávu do vody. Necháme vzkypět a můžeme podávat první nálev (ten nejsilnější a nejlepší). Pije se z malých mističek. Tradičně se do kávy nic nepřidává, ale když poprosíte „sëkwar“ tak vás trápit nebudou a přinesou cukr.

Další nálevy

Poté naplníme konvici znovu vodou (káva už je tam od minula), necháme povařit a podáváme další nálev. A pak ještě jednou. Celkem se podávají 3 nálevy a je velmi neslušné kterýkoliv z nich odmítnout. Ale nemusíte se bát, třetí nálev už je jen taková kávová voda, kterou pijete ze slušnosti.

Etiopská káva je výtečná a i když kávu běžně nepiju, této jsem na chuť záhy přišel. A navíc kávový obřad ve skutečně místních podmínkách je opravdový zážitek. Jen jsem si potom pro jistotu dal pořádný lok slivovice, abych vše vydezinfikoval.

Další informace o Etiopii najdete na http://vosta.net/

Proč Hedvábná stezka?

Lidé putují Hedvábnou stezkou už 2500 let. Přesto i dnes taková cesta vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce každý prožije svá vlastní dobrodružství a objeví pro sebe nová místa nebo třeba sám sebe. Hedvábná stezka je tak symbolem toho, že doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Neboť kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.