Vratislav – město sta mostů

Vratislav – město sta mostů

Až pojedete na mistrovství Evropy ve fotbale, možná budete projíždět Vratislaví. Bylo by chybou minout město, které se údajně jmenuje po českém panovníkovi Vratislavu I..

Pryskyřičná historie

Archeologové, alespoň někteří, mají problém s uznáním osídlení bez jasných, faktických důkazů. Půl tuny jantaru shromážděného na jednom místě je už ale dostatečně těžký argument. „Důkazem pro výměnu zboží na trase Řím – oblast Baltského moře je také jantar. Jako například ten ze známého naleziště v místě Wrocław-Partynice“ zmiňuje nalezený poklad Artur Błażejewski v odborném článku týkající se jantarových cest jdoucích Polskem. V 2. století n. l. se k jantaru a těm, kdož jej sbírali vyjádřil i významný římský senátor, právník a historik Cornelius Tacitus: „Hledají také v moři a jediní ze všech nalézají také na mělčinách a dokonce přímo na břehu jantar, kterému ve svém jazyce říkají glaesum. Protože však jsou barbaři, nikdy se nepídili po tom, co to je ani jak to vzniká. Než mu římský přepych dodal  úcty, ležel dlouho na březích jako nečistý výmět kalného moře, aniž by pro něj měli použití. Sbírají ho surový, prodávají neopracovaný, a podivují se těm, kdo za něj platí.“

Chystáte se do Vratislavy? Zastavte se také v nedalekém lázeňském městečku Kudowa. Ubytování si domluvte z pohodlí domova. Jednoduše a rychle pobyty vyhledáte na www.spa.cz.

Taticus hrubě „barbary“ podcenil a ve svém komentáři se šeredně zmýlil. Nikdo nebude shromažďovat půl tuny bezcenného „nečistého výmětu“, přičemž archeologové doložili, že vratislavský jantarový poklad je starší, než Řím. Tak jakýpak „Římem dodaný lesk“.  A baltický jantar stále zůstává suvenýrem, který doplňuje sortiment polských, tedy i vratislavských klenotnictví. Tipem na deštivé dny může být třeba Vratislavské přírodovědné muzeum. Natěšit se můžete v rámci virtuální prohlídky, což znamená, že aniž vytáhnete paty z kavárničky s wifi připojením, omrknete jednotlivé muzejní místnosti a rozhodněte se, zda-li vám návštěva vyhovuje.

Kruté popravy

Středověk proslul krutostí, která se nevyhnula ani zdejšímu městu. Jedním z příkladů budiž popis popravy místní nevěrnice a vražedkyně vratislavského krčmáře. Nejprve byla předvedena před dům, kde se hrůzným činem provinila. Následně ji kat setnul pravou ruku. Poté byla zaživa pohřbena a pro jistotu probodena kůlem. Její milenci taktéž přišli o pravou ruku a navíc o kusy masa, které jim kat z těla rval rozžhavenými kleštěmi. Kati v Německu měli obecnou přezdívku „mistr Hans“, což lze připodobnit k našemu „mistr popravčí“ a strašili se jimi malé děti. „Ty to jednou dotáhneš až před kata.“ Ovšem Vratislav měla jiného strašáka – Jiříka. Tato zdrobnělina jména Jiří zůstala strašákem z dob husitství a měla zpodobňovat Jiřího z Poděbrad.

Nejširší nabídku průvodců a map Polska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Hala století

Umíte si představit dům, do něhož se vejde 10 000 lidí? K tomu si přidejte klon Křižíkovy fontány před budovou, bary, restaurace, obchody, koncertní sál a máte pýchu Vratislavi. Hala století navržená architektem Maxem Bergem se dostala na Seznam světového dědictví UNESCO. A není to jen tím, že svými rozměry zastíní římský Pantheon.  Dnes jsou železobetonové konstrukce běžnou záležitostí a málokdo se pídí po tom, které stavby ve své době udávaly tón a směr. Hala Století byla jednou z nich a v době svého vzniku byla největší železobetonovou konstrukcí na světě. Nejde jen „o barák“. V bezprostřední blízkosti je japonská zahrada, zoologická i botanická zahrada či Szcytnický park. Nejslavnější z Poláků, papež Jan Pavel II., tady v roce 1997 sloužil ekumenickou bohoslužbu. Není divu, že se stala nejen místním kulturním a sportovním centrem, ale i obdivovanou turistickou atrakcí.

Okurky nejsou jen ze Znojma

„Okurky mají svěží vzhled charakteristický pro tuto odrůdu stejně tak jako stejnou barvu a hladkost slupky. Velikost se pohybuje mezi pěti až devíti centimetry a jsou zařazeny na seznam tradičních produktů. To znamená, že k hnojení se používá výhradně hnojivo živočišného původu a sběr se provádí ručně,“ píše polské ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova. Okurky jsou zřejmě populární zeleninou, protože tak jako jsme my hrdí na moravské znojemské, Němci  propagují východoněmecké spreewaldské, tak Poláci nedají dopustit na „ogórki konserwowe ścinawskie„. Stojí za to je ochutnat. Jen ze zvědavosti a pro porovnání.

Dolina Baryczy

„Mají to dobře zařízené, národní park hned za městem,“ komentuje jeden z návštěvníků fakt, že v těsné blízkosti Vratislavi leží Park Krajobrazowy Dolina Baryczy. Ovšem „park krajobrazowy“ neznamená park národní, nýbrž přírodní. A skutečně leží v bezprostřední blízkosti města, takže je jedním z navštěvovaných výletních míst, kam se obyvatelé Vratislavi vydávají na jednodenní procházky.  K zastižení je tady třeba ledňáček, jehož polské jméno „zimorodek“ pěkně koresponduje s tím naším. Když k tomu připočteme rybáka nebo labutě, tak je jasné, že se tady dá pozorovat mimo jiné i vodní ptactvo. Ale nejen – vždyť na rozlohu 87 040 ha se toho vejde  mnohem víc. Cyklisté využívají značené cyklotrasy a milenci skrytá lesní zákoutí. Je-li řeč a cyklotrasách a vodním ptactvu, nelze nezmínit trasu kolem Miliczkých rybníků, které jsou zahrnuty do stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené roku 1973. Jednadvacet kilometrů s převýšením 126 metrů je docela pohodová záležitost. Milovníky vláčků a cyklistiky zároveň zase zaujme trasa Sułów – Milicz vedoucí ve stopách úzkorozchodné železnice (25,5 km, převýšení 147 m).

Tip na kešku

GC1W8JJ Most svatého Matěje – článek svým titulkem odkazuje na množství vratislavských mostů. Mrkněte blíže na jeden z nich.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí