Vratislav – město sta mostů

Pryskyřičná historie

Archeologové, alespoň někteří, mají problém s uznáním osídlení bez jasných, faktických důkazů. Půl tuny jantaru shromážděného na jednom místě je už ale dostatečně těžký argument. „Důkazem pro výměnu zboží na trase Řím – oblast Baltského moře je také jantar. Jako například ten ze známého naleziště v místě Wrocław-Partynice“ zmiňuje nalezený poklad Artur Błażejewski v odborném článku týkající se jantarových cest jdoucích Polskem. V 2. století n. l. se k jantaru a těm, kdož jej sbírali vyjádřil i významný římský senátor, právník a historik Cornelius Tacitus: „Hledají také v moři a jediní ze všech nalézají také na mělčinách a dokonce přímo na břehu jantar, kterému ve svém jazyce říkají glaesum. Protože však jsou barbaři, nikdy se nepídili po tom, co to je ani jak to vzniká. Než mu římský přepych dodal  úcty, ležel dlouho na březích jako nečistý výmět kalného moře, aniž by pro něj měli použití. Sbírají ho surový, prodávají neopracovaný, a podivují se těm, kdo za něj platí.“

Taticus hrubě „barbary“ podcenil a ve svém komentáři se šeredně zmýlil. Nikdo nebude shromažďovat půl tuny bezcenného „nečistého výmětu“, přičemž archeologové doložili, že vratislavský jantarový poklad je starší, než Řím. Tak jakýpak „Římem dodaný lesk“.  A baltický jantar stále zůstává suvenýrem, který doplňuje sortiment polských, tedy i vratislavských klenotnictví. Tipem na deštivé dny může být třeba Vratislavské přírodovědné muzeum. Natěšit se můžete v rámci virtuální prohlídky, což znamená, že aniž vytáhnete paty z kavárničky s wifi připojením, omrknete jednotlivé muzejní místnosti a rozhodněte se, zda-li vám návštěva vyhovuje.

Nejširší nabídku průvodců a map Polska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Hala století

Umíte si představit dům, do něhož se vejde 10 000 lidí? K tomu si přidejte klon Křižíkovy fontány před budovou, bary, restaurace, obchody, koncertní sál a máte pýchu Vratislavi. Hala století navržená architektem Maxem Bergem se dostala na Seznam světového dědictví UNESCO. A není to jen tím, že svými rozměry zastíní římský Pantheon.  Dnes jsou železobetonové konstrukce běžnou záležitostí a málokdo se pídí po tom, které stavby ve své době udávaly tón a směr. Hala Století byla jednou z nich a v době svého vzniku byla největší železobetonovou konstrukcí na světě. Nejde jen „o barák“. V bezprostřední blízkosti je japonská zahrada, zoologická i botanická zahrada či Szcytnický park. Nejslavnější z Poláků, papež Jan Pavel II., tady v roce 1997 sloužil ekumenickou bohoslužbu. Není divu, že se stala nejen místním kulturním a sportovním centrem, ale i obdivovanou turistickou atrakcí.

Dolina Baryczy

„Mají to dobře zařízené, národní park hned za městem,“ komentuje jeden z návštěvníků fakt, že v těsné blízkosti Vratislavi leží Park Krajobrazowy Dolina Baryczy. Ovšem „park krajobrazowy“ neznamená park národní, nýbrž přírodní. A skutečně leží v bezprostřední blízkosti města, takže je jedním z navštěvovaných výletních míst, kam se obyvatelé Vratislavi vydávají na jednodenní procházky.  K zastižení je tady třeba ledňáček, jehož polské jméno „zimorodek“ pěkně koresponduje s tím naším. Když k tomu připočteme rybáka nebo labutě, tak je jasné, že se tady dá pozorovat mimo jiné i vodní ptactvo. Ale nejen – vždyť na rozlohu 87 040 ha se toho vejde  mnohem víc. Cyklisté využívají značené cyklotrasy a milenci skrytá lesní zákoutí. Je-li řeč a cyklotrasách a vodním ptactvu, nelze nezmínit trasu kolem Miliczkých rybníků, které jsou zahrnuty do stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené roku 1973. Jednadvacet kilometrů s převýšením 126 metrů je docela pohodová záležitost. Milovníky vláčků a cyklistiky zároveň zase zaujme trasa Sułów – Milicz vedoucí ve stopách úzkorozchodné železnice (25,5 km, převýšení 147 m).