Třetí soutěžní téma letošního roku soutěže Foto z cest, jejímž hlavním partnerem je obchod s fotografickým zbožím Oehling, bylo zaměřeno na portrét z cest.
Třetí kolo: Portrét z cest
Portrét je jedním z pěti základních fotografických žánrů a dělíme ho na mnoho druhů a variant. Prostě – lidskou tvář můžeme zobrazit různými způsoby. K nejnáročnějším druhům patří právě fotografický portrét. My jsme však zadání rozšířili a zjedportrnodušili o pojetí „z cest“. To znamená, že pro vystižení charakteru portrétované osoby a také pro celkové výtvarné řešení jste mohli vhodně využít okolní prostředí a dokonce jste se mohli zaměřit i na reportážní portrét, který je dynamický, zachycuje člověka v nějaké akci, při určité činnosti, v našem případě pro něj typické – a obdobně i pro zemi, kraj či prostředí, kde žije.
Odborná porota posuzovala 513 soutěžních fotografií. Dala si za cíl, aby výběr deseti nejlepších alespoň do určité míry vystihoval poměrně velkou pestrost pojetí portrétů z cest, které se v tomto soutěžním kole sešly. Tedy od typických žánrových fotografií až po výjevy, které už jsou za hranicemi portrétní fotografie.
Podívejte se na vítězné portréty
Jako vítězný vybrala porota snímek s pořadovým číslem 28 „Strážce chrámu“, jehož autorem je Petr Louženský. Je to typický příklad „portrétu z cest“, navíc strážci Zlatého chrámu v Amritsaru jsou velmi vděčným objektem pro hledáčky fotoaparátů všech, kteří tato místa navštíví. Avšak přesto snímek zaujal všechny členy poroty hned v prvním, základním výběru a nakonec získal první místo právě také proto, že onen „strážce“ je tak typický a známý z mnoha fotografií. Nejčastěji je však zobrazen na výšku a s minimem pozadí, což je pro portrét jako takový nejvhodnější. A většinou si autoři „hrají“ s barevným podáním a čekají na určité osvětlení. Zde autor pro svůj portrét z cest zvolil šířkový formát, aby na pozadí mohl zobrazit i část prostředí chrámu. A pozadí rozostřil, aby portrétovaný strážce se svou bodnou zbraní více vynikl.
Pomyslnou stříbrnou medaili získal Milan Přibil za snímek č. 162 „Evangelium“. Tato fotografie je působivým sdělením, které nás může v mysli zavést přes nejrůznější náboženské a politické peripetie, jimiž Etiopie prošla, až ke „zlatému věku křesťanství“ v této zemi a k aksumské říši. Záběr je vytvořen velmi úspornými prostředky a stejně jako ten vítězný zaujal shodně všechny členy poroty.
Snímek č. 503 „Svatý muž“ Jana Košťála ve výběru deseti nejlepších snímků podle odborné poroty zastupuje „trochu jinak pojaté portréty z cest“. Přesahuje z portrétní do jiné oblasti fotografie, jejímž námětem je ovšem také člověk a je s portrétní „blízce příbuzná“. Je to výjev, který na rozdíl od portrétu zobrazuje člověka v akci, nebo jak jedná s jiným člověkem nebo lidmi (a podobně). Autor koneckonců do soutěže poslal i druhý snímek ze stejného prostředí, který je typickým portrétem z cest, a to č. 152 „Modlitba“. Porota se nakonec rozhodla zařadit právě ten atypický záběr, který je navíc „šťavnatější“.
