Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
Cesta do nitra papuánské džungle, nevyzpytatelní stromoví lidé, roztodivní pralesní tvorové. Pojďte se prodírat pouští v cestě za domorodci kmene Kombajů.
Moje zatím nejzajímavější natáčení bylo na ostrově Nová Guinea, a byla to expedice ke stromovým lidem Kombajům. Jelikož se jedná o rovníkovou oblast s malou nadmořskou výškou, tak místní džungle patří k těm nejextrémnějším a protože se Kombajové občas stěhují, tak výprava probíhala stylem jejich hledáním.
Močálový prales je přímo napěchován malarickými komáry (čtyři kamarádi si malárii odvezli jako doživotní suvenýr) a různými potvorami, se kterými se musí po návratu váš hygienik těžce vypořádávat.
Nejširší nabídku průvodců a map Papuy Nové Guineje (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
V současné době, se již už tak málo přírodně žijících Kombajů (snad kolem 200 lidí) snaží odolávat tvrdému tlaku misionářů, kteří je tlačí, aby opustili svůj po staletí zaběhlý systém života, zahalili svou nahotu a zahloubali se do studie biblických „Pravd“. Jistou pravdou ovšem je, že už každý z nich viděl bílého muže, a to zejména misionáře, který je pro spasení těchto oveček otravnější než tropický ekzém.
Čím dále se kombajská vesnice od „polocivilizované“ vesničky Wangemalo nachází, (místo, kde se dá na vysekané mýtině přistát malou Cesnou), tím větší šance je, že narazíte na méně dotčené lidi. S tím souvisí i trochu jiné chování a zejména první kontakt, na který jsme my Evropané zvyklí. V prvé řadě mají oni sami strach, což vyvolává určitou agresivitu, v jednom případě nás zaskočili natolik, že jsem nemohl ani točit, kombajský bojovník byl zrovna ve vesnici sám a bránil ji preventivně tím, že hulákal na všechny strany a střílel po nás šípy. My jsme se rozprchli jak myši na všechny strany a pár z nás se schovalo za bágly. Kombajové ví, že pokud by bělocha zabili, tak by měli s indonézskou armádou těžký problém. Ale každopádně pokud by chtěl trefit, tak by nás prostě trefil a nebude střílet vedle nohy. Jako zastrašení to ovšem působilo dokonale a po půlhodině vyjednávání (a jeho neustálého míření) nás do vesnice pustil.
Mirek Haluza, autor filmu a textu je zároveň tvůrcem portálu cestovatelských dokumentárních filmů. Na www.bushmanfilm.com můžete shlédnout více než 120 dalších cestovatelských filmů.
Film = skvělá práce a neskutečný pohled, do míst, kde se dostane málo kdo. Je to veliké riziko ohledně zdraví. Dodržovat higienu a vše kolem se dá, ale močálům, kde je komárů na milion se vyhnout nedá. Musí se jít dál a nejraději z močálu pryč. Potkávat takové lidi, kteří tam žijí je neskutečný zážitek a to jak pro ně, tak pro našince. Díky za tu možnost, tam nahlédnout. Ferda
Petr L.
Mnislav Zelený: „Střet s civilizací může být pro indiány smrtící“
Tím myslel samozřejmě jen ty neobjevené. U objevených je to už vyselektované, ti méně odolní už dávno prdí do hlíny, není třeba se ničeho obávat a nějak se omezovat, vzhůru za indiány, za zážitky, nastartovat kameru a tradáá…
johnyy
Petr L.:
Prominte ale nenapdalo vás že i tak ohrožujete jejich život,že si z těchto lidí děláte lidské safari a postupně je připravujete pro turistický ruch kam se budou jezdit balíci z měst jako my chodit odreagovat. Nenapadlo vás že pro vás je to třeba krásný zážitek ale jim naprosto převracíte pohled na svět.Nic tím těm lidem nepřinesete akorát si odnášíte.
Mira
Neobjevení jistě nejsou, to bychom o nich asi nevěděli, že.. a nedotčení už taky ne, když se tam vesele jezdí na fotolovy jak do Zoo. A i kdyby náhodou ještě byli, nějaký dobyvatel se jich bez servítků jistě rád dotkne. Je to pouze o míře vkusu a vlezlosti – strkat kameru do kuchyně někomu, kdo vlastně neví co s tím. Problém vidím v tom, že oni se těmto „expedicím“ nemohou bránit a jsou k nim víceméně přinuceni.
A misionář ? – ten nabízí přiblblou jedinou pravou víru, kdežto expedičník nabízí petláhev – nebo rýmičku ? Misie víry či materiálu ? Ale kdo chce, ten porozumí. Jinak si nepochybně každý může jezdit kam chce – já t.č. zdravím z chorvatské pláže.
Mira
Vidím, že můj příspěvek byl smazán – no má na to admin právo .. tak trochu jinak :
Co mají tyto akce společného s cestováním ? Už úvodník naznačuje senzaci. Snímek, který přiláká hodně zvědavců.
Jsou ti Papuánci lidé, jejichž soukromí se sluší – zvláště v dnešní době – maximálně respektovat a nebo zvířata, která je možno nahánět po lese s kamerou – za účelem natáčení senzačních reportáží ?
Pokud po mě někdo střílí šípy a huláká, tak pravděpodobně nejsem vítán. Ale běloch se rozhodl natočit si film, tak papuánec nakonec ustoupí . Při takhle pojaté akci vždy jedna strana získává a ta druhá ztrácí. Běloch získává skvělý film do své soutěže. A co získává domorodec ? Pravděpodobněji ztrácí – určitě soukromí, případně i důstojnost, že ..
Jak se bude jmenovat pokračování ? – třeba Korowai trek – aneb šplh po liáně až do příbytku domorodcova ?
Hezky to napsal Martin v diskusi J.Am./Amazonie/Johnyy. Přijít po svých a s pokorou , pozdravit první .. a foťák alespoň pro začátek určitě nechat na dně batohu. Ale přiletět tam cesnou a vybalit kamery ..?
Píšu ve zkratce a s nadsázkou, ale kdo chce ten rozumí.
Travelmaniak
Moc hezký film, podobné jako Barabášovo Pururambo, ale více amatérsky naturální. Senzací bylo právě ono Pururambo, které získalo mnoho cen na soutěžích, tohle je trochu něco jiného.
Kritikové neví o čem píší, těžko se do těchto končin vypraví nějací balíci, ale spíše někdo, kdo chce ještě vidět to co stejně už je téměř misionáři zničeno. Zachytit tyto věci autenticky na pásek bude mít jednou svou hodnotu a ty řeči o lidských safari jsou úplné hlouposti. Papuánci mají své zvyky a to ať už je navštíví běloch či někdo jiný koho oni neznají a je možné že reakce budou podobné.
johnyy
Travelmaniak:
Určitě je dobře že se o toto téma zajímate a je pravda že misionáři ničí jejich tradiční život.Ale narozdíl od těchto návštěvníků s kamerou těmto lidem obětují celý život a v to co dělají věří,ani v nejmenším s misionáři nesympatizuji a v boha nevěřím ale je dobré se nad tím zamyslet.A to přirovnání s lidským safari se mi nezdá tak nesmyslné stačí jen když se podíváte na fotku toho pana Haluzy který zde pozuje s Kombaiem jako s nějakým exotickým zvířetem.
Nejvíc se mi líbil názor na náčelníka té druhé osady který se k nim choval nepřátelsky.Když se s nima nekamarádí a dává jim jasně najevo že s nimi nechce mít nic společného tak je to automatický zlej domorodec a kanibal,tam nějaká snaha o porozumění nebyla ani za mák.Nebo ten holohlavý pán co se málem podělal když na něj ten domorodec zamířil lukem to bych mu samozřejmě vyčítat nemohl v jeho situaci bych se zachoval stejně.Ale to jak tam křičel skomoleniny jejich jazyka to se na mě nezlobte ale to se choval jako opravdový křupan se slámou z bot.
Je škoda že na taková místa mohou i lidi které absolutně nezajímá antropologie jako spíš senzace.
turista
Travelmaniak:
Pres vsechna oceneni bych Pururambo hodnotil mnohem strizliveji nez slovem senzace. Klobouk dolu pred kazdym filmem natocenym v tak tezkych podminkach, vcetne Kombai treku, ale k opravdu dobrym snimkum, ktere produkuji kanaly jako NG to ma daleko
Travelmaniak
No srovnávat misionáře, kteří právě v to co oni věří a považují za nějakou pravdu ničí totálně starobylé kultury, učí domorodce znalosti peněz a chovají se jak drogoví díleři, když jim pěstují závislost na našich věcech a na jim cizím náboženství výměnou za jejich duše a dědictví s lidmi, co chtějí zažít trochu dobrodružství a poznat domorodce mi přijde úplně ujetý. To by jsme mohli být úplně zalezlí doma a nikam nejezdit to by neexistovali Livingstonové a jim podobní.
Tahle turistika rozhodně ničím neškodí a nelikviduje domorodce tak jako vymívání mozků lidem, kteří nemají vzdělání a vyčůranost misionářů a hlavně možnost srovnávat.
Podle toho co píšeš, tak každá fotka na světě udělaná s místním domorodcem byť třeba jen masajem či berberem je podle tebe focení se s exotickým zvířetem.
Asi musíš mít zcestovalý celý svět a to bez jediné fotky z místními lidmi, když tě tak tady čtu.
Petr L.
S Travelmaniakem bych souhlasil v tom, že zachytit tyto věci na pásek bude mít jednou hodnotu. Je potřeba udělat dokument, záznam našeho jednání, aby bylo příštím generacím jasné, jak likvidace kmenů probíhala. Autentická přírodní kultura bude fuč, příští generace mají smůlu. Kdo dřív přijde, ten dřív mele 😀
Teď vážně, West Papua Kombai Trek je hlavně otřesný dokument o nás, o naší kulturní „vyspělosti“.
Mirek Haluza
Ahoj,
Díky všem za Vaše komentáře k filmu. No popravdě, film je starý již cca 4 roky a za tu dobu ho vidělo určitě několik stovek lidí a až doposud, jsem se nesetkal s žádnou negativní reakcí. Působí to na mě, jako bychom tím, že se chceme podívat tam, kam se většina lidí asi moc nepodívá, způsobili pohromu typu španělské konkvisty 🙂 Vždyť výše zmíněné Pururambo vlastně dává amatérskému Kombai treku v celé řadě věcí a situací za pravdu. Celá expedice byla fyzicky poměrně náročná záležitost a příprava se odehrávala více jak půl roku předem, přes různá očkování a léky počínaje, tak po studování možné trasy a sušení hovězího masa v sušičce na ovoce konče… Určitě se tedy nejedná o nějakou (jak bylo psáno) balíkovskou záležitost-sám jsem si odnesl několik typů tropických nemocí a 3 moji kolegové malárii z toho jeden dva kmeny. Nevím, kolik přispěvatelů v diskuzi se něčeho podobného účastnila, ale pokud ano a byla na západní Papuy, tak by věděla, že to co nám se zdá jako něco strašného, Kombajové vidí úplně jinak. To že se chová tak jak se chová, souvisí se zcela jinou kulturou a v případě „strašení“ se jedná mimo jiné o demonstraci a jakýsi rituál, než o něco, co by bylo vážně míněno. Je poměrně složité, přesně určit, kde se vesnice nacházejí a pokud to šlo, tak vždy byl vyslán domorodý nosič, aby vyjednal podmínky vstupu a vše mohlo proběhnout hladce. Nakonec ti, ze kterých šel největší strach, byli po několika strávených společných dnech, naprosto v pohodě a skvěle jsme se bavili nad večerními ohni při opékání ságových červů. Zpívali jsme společně jejich a naše písně a snažili se navzájem pochopit, co dělají oni, jak a proč. Sledování jejich orientace v džungli a s tím s čím jsou schopni sami vyžít, je kapitolou pro sebe. To že na konci kolega mele blbiny na Kombajku pod námi, není projevem žádné arogance, ale prostě obyčejné blbnutí, Kombajka dostávala pak záchvaty smíchu a my taky (což už pak na videu dál není). Od té doby jsem byl na pár podobných expedicích, třeba u Waoranů v amazonii – tam jsem se dostal díky seznámení se s bývalým indiánským učitelem, či kmeny v Barmě a jediné, co by se dalo nazvat něco jako „lidské safari“ a co je mi do dnes trochu líto, že jsem se nechal vůbec přemluvit (a ještě zaplatit), byli Pygmejové v Ugandském Semliki, což byla opravdu smutná podívaná a zejména v kombinaci s tím, že oni sami čekali, kdo přijde a kdo jim dá peníze na alkohol. Natočit dokument v tak náročném prostředí, aby měl nějaký charakter je poměrně náročná záležitost a je škoda, že to někdo vidí jako něco, co je škodlivé a nemá žádnou hodnotu.
Díky
Mirek Haluza
johnyy
Mirek Haluza:
Omlouvám se za své komentáře napsal jsem je špatně a zbytečně urážlivě.možná že to ze mě mluvila závist že já sám jsem na žádné takové expedici nebyl a než udělám školu a vydělám si na ní tak možná už žádní takový lidé nebudou.Jsem rád že jste situaci alespon osvětlil a ještě jednou se omlouvám.
Vašek
Mirek Haluza:
A můžu se zeptat, proč všem Kombaiům vnucujete tabák, i těm co ho nechtějí? Vždyť to je přesně to, co tady travelmainak tvrdí o misionářích („učí domorodce znalosti peněz a chovají se jak drogoví díleři, když jim pěstují závislost na našich věcech“)
Mirek Haluza
Můžeš Vašku 🙂
říká ti něco přísloví že děláš „Zagorku“? Tak to je to samé, oni ho ve skutečnosti velice chtějí, ale zaběhlý systém neumožňuje, ztratit tvář tím, že si to vezmou hned, je potřeba dělat cavyky a odmítání. Pokud by jsi se pozorně díval, tak by jsi zjistil, že pak ho s velkou chutí kouří s námi u ohňů. Jinak Kombajové mají svoje vlastní směsi, ale ne tak dobré jako kupovaný tabák na tržišti ve Wameně. Kouří ho i ženy a to téměř pořád, mají svoje speciální fajfky, jedna mi visí doma na zdi. Každá kultura má něco a věř mi, že kombajští průvodci moc dobře vědí jak to tam chodí…
Jan
No doufám že nejsem sám kdo by tyto nevědecké a senzachtivé výpravy zakázal.
jara
Zdravim. Pekny film.Zajimalo by me jak jste resili malarii.
Dekuji.
J.
Film = skvělá práce a neskutečný pohled, do míst, kde se dostane málo kdo. Je to veliké riziko ohledně zdraví. Dodržovat higienu a vše kolem se dá, ale močálům, kde je komárů na milion se vyhnout nedá. Musí se jít dál a nejraději z močálu pryč. Potkávat takové lidi, kteří tam žijí je neskutečný zážitek a to jak pro ně, tak pro našince. Díky za tu možnost, tam nahlédnout. Ferda
Mnislav Zelený: „Střet s civilizací může být pro indiány smrtící“
Tím myslel samozřejmě jen ty neobjevené. U objevených je to už vyselektované, ti méně odolní už dávno prdí do hlíny, není třeba se ničeho obávat a nějak se omezovat, vzhůru za indiány, za zážitky, nastartovat kameru a tradáá…
Prominte ale nenapdalo vás že i tak ohrožujete jejich život,že si z těchto lidí děláte lidské safari a postupně je připravujete pro turistický ruch kam se budou jezdit balíci z měst jako my chodit odreagovat. Nenapadlo vás že pro vás je to třeba krásný zážitek ale jim naprosto převracíte pohled na svět.Nic tím těm lidem nepřinesete akorát si odnášíte.
Neobjevení jistě nejsou, to bychom o nich asi nevěděli, že.. a nedotčení už taky ne, když se tam vesele jezdí na fotolovy jak do Zoo. A i kdyby náhodou ještě byli, nějaký dobyvatel se jich bez servítků jistě rád dotkne. Je to pouze o míře vkusu a vlezlosti – strkat kameru do kuchyně někomu, kdo vlastně neví co s tím. Problém vidím v tom, že oni se těmto „expedicím“ nemohou bránit a jsou k nim víceméně přinuceni.
A misionář ? – ten nabízí přiblblou jedinou pravou víru, kdežto expedičník nabízí petláhev – nebo rýmičku ? Misie víry či materiálu ? Ale kdo chce, ten porozumí. Jinak si nepochybně každý může jezdit kam chce – já t.č. zdravím z chorvatské pláže.
Vidím, že můj příspěvek byl smazán – no má na to admin právo .. tak trochu jinak :
Co mají tyto akce společného s cestováním ? Už úvodník naznačuje senzaci. Snímek, který přiláká hodně zvědavců.
Jsou ti Papuánci lidé, jejichž soukromí se sluší – zvláště v dnešní době – maximálně respektovat a nebo zvířata, která je možno nahánět po lese s kamerou – za účelem natáčení senzačních reportáží ?
Pokud po mě někdo střílí šípy a huláká, tak pravděpodobně nejsem vítán. Ale běloch se rozhodl natočit si film, tak papuánec nakonec ustoupí . Při takhle pojaté akci vždy jedna strana získává a ta druhá ztrácí. Běloch získává skvělý film do své soutěže. A co získává domorodec ? Pravděpodobněji ztrácí – určitě soukromí, případně i důstojnost, že ..
Jak se bude jmenovat pokračování ? – třeba Korowai trek – aneb šplh po liáně až do příbytku domorodcova ?
Hezky to napsal Martin v diskusi J.Am./Amazonie/Johnyy. Přijít po svých a s pokorou , pozdravit první .. a foťák alespoň pro začátek určitě nechat na dně batohu. Ale přiletět tam cesnou a vybalit kamery ..?
Píšu ve zkratce a s nadsázkou, ale kdo chce ten rozumí.
Moc hezký film, podobné jako Barabášovo Pururambo, ale více amatérsky naturální. Senzací bylo právě ono Pururambo, které získalo mnoho cen na soutěžích, tohle je trochu něco jiného.
Kritikové neví o čem píší, těžko se do těchto končin vypraví nějací balíci, ale spíše někdo, kdo chce ještě vidět to co stejně už je téměř misionáři zničeno. Zachytit tyto věci autenticky na pásek bude mít jednou svou hodnotu a ty řeči o lidských safari jsou úplné hlouposti. Papuánci mají své zvyky a to ať už je navštíví běloch či někdo jiný koho oni neznají a je možné že reakce budou podobné.
Určitě je dobře že se o toto téma zajímate a je pravda že misionáři ničí jejich tradiční život.Ale narozdíl od těchto návštěvníků s kamerou těmto lidem obětují celý život a v to co dělají věří,ani v nejmenším s misionáři nesympatizuji a v boha nevěřím ale je dobré se nad tím zamyslet.A to přirovnání s lidským safari se mi nezdá tak nesmyslné stačí jen když se podíváte na fotku toho pana Haluzy který zde pozuje s Kombaiem jako s nějakým exotickým zvířetem.
Nejvíc se mi líbil názor na náčelníka té druhé osady který se k nim choval nepřátelsky.Když se s nima nekamarádí a dává jim jasně najevo že s nimi nechce mít nic společného tak je to automatický zlej domorodec a kanibal,tam nějaká snaha o porozumění nebyla ani za mák.Nebo ten holohlavý pán co se málem podělal když na něj ten domorodec zamířil lukem to bych mu samozřejmě vyčítat nemohl v jeho situaci bych se zachoval stejně.Ale to jak tam křičel skomoleniny jejich jazyka to se na mě nezlobte ale to se choval jako opravdový křupan se slámou z bot.
Je škoda že na taková místa mohou i lidi které absolutně nezajímá antropologie jako spíš senzace.
Pres vsechna oceneni bych Pururambo hodnotil mnohem strizliveji nez slovem senzace. Klobouk dolu pred kazdym filmem natocenym v tak tezkych podminkach, vcetne Kombai treku, ale k opravdu dobrym snimkum, ktere produkuji kanaly jako NG to ma daleko
No srovnávat misionáře, kteří právě v to co oni věří a považují za nějakou pravdu ničí totálně starobylé kultury, učí domorodce znalosti peněz a chovají se jak drogoví díleři, když jim pěstují závislost na našich věcech a na jim cizím náboženství výměnou za jejich duše a dědictví s lidmi, co chtějí zažít trochu dobrodružství a poznat domorodce mi přijde úplně ujetý. To by jsme mohli být úplně zalezlí doma a nikam nejezdit to by neexistovali Livingstonové a jim podobní.
Tahle turistika rozhodně ničím neškodí a nelikviduje domorodce tak jako vymívání mozků lidem, kteří nemají vzdělání a vyčůranost misionářů a hlavně možnost srovnávat.
Podle toho co píšeš, tak každá fotka na světě udělaná s místním domorodcem byť třeba jen masajem či berberem je podle tebe focení se s exotickým zvířetem.
Asi musíš mít zcestovalý celý svět a to bez jediné fotky z místními lidmi, když tě tak tady čtu.
S Travelmaniakem bych souhlasil v tom, že zachytit tyto věci na pásek bude mít jednou hodnotu. Je potřeba udělat dokument, záznam našeho jednání, aby bylo příštím generacím jasné, jak likvidace kmenů probíhala. Autentická přírodní kultura bude fuč, příští generace mají smůlu. Kdo dřív přijde, ten dřív mele 😀
Teď vážně, West Papua Kombai Trek je hlavně otřesný dokument o nás, o naší kulturní „vyspělosti“.
Ahoj,
Díky všem za Vaše komentáře k filmu. No popravdě, film je starý již cca 4 roky a za tu dobu ho vidělo určitě několik stovek lidí a až doposud, jsem se nesetkal s žádnou negativní reakcí. Působí to na mě, jako bychom tím, že se chceme podívat tam, kam se většina lidí asi moc nepodívá, způsobili pohromu typu španělské konkvisty 🙂 Vždyť výše zmíněné Pururambo vlastně dává amatérskému Kombai treku v celé řadě věcí a situací za pravdu. Celá expedice byla fyzicky poměrně náročná záležitost a příprava se odehrávala více jak půl roku předem, přes různá očkování a léky počínaje, tak po studování možné trasy a sušení hovězího masa v sušičce na ovoce konče… Určitě se tedy nejedná o nějakou (jak bylo psáno) balíkovskou záležitost-sám jsem si odnesl několik typů tropických nemocí a 3 moji kolegové malárii z toho jeden dva kmeny. Nevím, kolik přispěvatelů v diskuzi se něčeho podobného účastnila, ale pokud ano a byla na západní Papuy, tak by věděla, že to co nám se zdá jako něco strašného, Kombajové vidí úplně jinak. To že se chová tak jak se chová, souvisí se zcela jinou kulturou a v případě „strašení“ se jedná mimo jiné o demonstraci a jakýsi rituál, než o něco, co by bylo vážně míněno. Je poměrně složité, přesně určit, kde se vesnice nacházejí a pokud to šlo, tak vždy byl vyslán domorodý nosič, aby vyjednal podmínky vstupu a vše mohlo proběhnout hladce. Nakonec ti, ze kterých šel největší strach, byli po několika strávených společných dnech, naprosto v pohodě a skvěle jsme se bavili nad večerními ohni při opékání ságových červů. Zpívali jsme společně jejich a naše písně a snažili se navzájem pochopit, co dělají oni, jak a proč. Sledování jejich orientace v džungli a s tím s čím jsou schopni sami vyžít, je kapitolou pro sebe. To že na konci kolega mele blbiny na Kombajku pod námi, není projevem žádné arogance, ale prostě obyčejné blbnutí, Kombajka dostávala pak záchvaty smíchu a my taky (což už pak na videu dál není). Od té doby jsem byl na pár podobných expedicích, třeba u Waoranů v amazonii – tam jsem se dostal díky seznámení se s bývalým indiánským učitelem, či kmeny v Barmě a jediné, co by se dalo nazvat něco jako „lidské safari“ a co je mi do dnes trochu líto, že jsem se nechal vůbec přemluvit (a ještě zaplatit), byli Pygmejové v Ugandském Semliki, což byla opravdu smutná podívaná a zejména v kombinaci s tím, že oni sami čekali, kdo přijde a kdo jim dá peníze na alkohol. Natočit dokument v tak náročném prostředí, aby měl nějaký charakter je poměrně náročná záležitost a je škoda, že to někdo vidí jako něco, co je škodlivé a nemá žádnou hodnotu.
Díky
Mirek Haluza
Omlouvám se za své komentáře napsal jsem je špatně a zbytečně urážlivě.možná že to ze mě mluvila závist že já sám jsem na žádné takové expedici nebyl a než udělám školu a vydělám si na ní tak možná už žádní takový lidé nebudou.Jsem rád že jste situaci alespon osvětlil a ještě jednou se omlouvám.
A můžu se zeptat, proč všem Kombaiům vnucujete tabák, i těm co ho nechtějí? Vždyť to je přesně to, co tady travelmainak tvrdí o misionářích („učí domorodce znalosti peněz a chovají se jak drogoví díleři, když jim pěstují závislost na našich věcech“)
Můžeš Vašku 🙂
říká ti něco přísloví že děláš „Zagorku“? Tak to je to samé, oni ho ve skutečnosti velice chtějí, ale zaběhlý systém neumožňuje, ztratit tvář tím, že si to vezmou hned, je potřeba dělat cavyky a odmítání. Pokud by jsi se pozorně díval, tak by jsi zjistil, že pak ho s velkou chutí kouří s námi u ohňů. Jinak Kombajové mají svoje vlastní směsi, ale ne tak dobré jako kupovaný tabák na tržišti ve Wameně. Kouří ho i ženy a to téměř pořád, mají svoje speciální fajfky, jedna mi visí doma na zdi. Každá kultura má něco a věř mi, že kombajští průvodci moc dobře vědí jak to tam chodí…
No doufám že nejsem sám kdo by tyto nevědecké a senzachtivé výpravy zakázal.
Zdravim. Pekny film.Zajimalo by me jak jste resili malarii.
Dekuji.
J.
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Playa del Carmen
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.