Více než 33 000 lidí uprchlo před násilím z DR Kongo do Angoly. Člověk v tísni pomáhá se sanitací, hygienou a přístupem k vodě

Uprchlíci z Konga hovoří o ozbrojených bojích, sexuálním zneužívání a porušování základních lidských práv. Člověk v tísni působí v Angole už 11 let a ve třech provinciích se zaměřuje na vodu, hygienu a sanitaci, výživu, vzdělávání, zdraví a rozvoj občanské společnosti. Organizace se proto rozhodla pomoci řešit i nynější humanitární a krizi na severu země. Člověk v tísni uvolnil z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni a na místo byli také vysláni dva humanitární pracovníci. Člověk v tísni ve spolupráci sUNICEF podporuje aktivity spojené s vodou, správnou hygienou a sanitací, které v konečném důsledku pomohou 7 200 lidí.

Trpěli jsme hlady

„Celou dobu jsme společně s dětmi šli pěšky a nesli jsme si všechno s sebou. Šli jsme čtyři dny buší,“ popisuje cestu z oblastí bojů. „Neměli jsme žádné jídlo, doslova jsme trpěli hlady. Děti z toho hladu onemocněly a já neměla žádné léky, které bych jim mohla dát,“ dodává. Celá rodina nakonec našla útočiště v záchytném centru Cacanda v Angole, kde všichni dostali vodu a jídlo. „Najednou jsme měli kde spát a také jsme měli přístup k potřebným lékům,“ říká Onode Oumama Jaqui.

Podle OSN všichni uprchlíci nutně potřebují ochranu, léky a psychosociální asistenci, přístřeší, jídlo a základní vybavení. „Teď potřebujeme hlavně bezpečné místo, kde bychom mohli zůstat, ale jen do doby, než válka skončí. Pak už nebude takový problém v Kongu žít,“ vysvětluje Onode Oumama Jaqui. „Zůstali jsme tady, protože tu nemusím mít strach o svoje děti. Potřebujeme nějaké klidné místo, kde nebudeme trpět. Od té doby, co jsme přišli, je všechno v pořádku,“ dodává.

Až 50 000 uprchlíků z Konga

Zhoršující se bezpečnostní situace v provincii Kasai přiměla humanitární organizace, aby se začaly připravovat na situaci, kdy do Angoly uteče až 50 000 konžských uprchlíků. Už nyní žije 70 % uprchlíků mimo záchytná centra nebo uprchlický tábor. Další uprchlíci byli původně ubytováni ve dvou přeplněných záchytných centrech Cacanda a Mussungue. „Dvě záchytná centra v Cacandě a Mussunge byla kompletně vytížená a podmínky nedovolovaly humanitárním pracovníkům zajistit adekvátní pomoc,“ říká Hugo Agostinho z Člověka v tísni.

Proto se humanitární partneři a angolská vláda rozhodli přemístit uprchlíky do sídla Lóvua, které leží asi 100 kilometrů od hranic s Kongem. Přemisťování začalo na začátku srpna 2017. „Okamžitě jsme se zapojili do pomoci a zároveň zjišťujeme skutečné potřeby uprchlíků. Na základě toho jsme například navrhli toalety, které budou brzo vybudovány všemi dalšími partnery v novém uprchlickém táboře,“ popisuje Hugo Agostinho.

Člověk v tísni pomůže 7 200 lidem

Organizace Člověk v tísni s podporou UNICEF využije dlouhodobé zkušenosti s vodními a sanitačními programy v Angole i v této humanitární krizi. „Pro nás je prioritním sektorem voda, sanitace a hygiena. Pomocí tréninků 20 uprchlických vesnic, kde žije celkem 7 200 lidí, správným hygienickým návykům a dalším sanitačním praktikám,“ říká Hugo Agostinho.

Během přesunu záchytných center bude zajištěno čištění a údržba stávajících zařízení, stejně jako podpora hygieny. „Budeme mít také na starosti instalaci vodních nádrží, který zajistí vysídleným rodinám přístup k nezávadné vodě na pití a vaření,“ vysvětluje Hugo Agostinho. Na místě bude zajištěn přístup k informacím o všech rizicích spojených se špatnou hygienou a také preventivních opatřeních, aby lidé co nejlépe využívali vodohospodářská a hygienická zařízení a udržovali je.

„Na tuto krizi se zapomíná a financování je naprosto nedostatečné. V současnosti je k dispozici pouhá jedna třetina požadovaných prostředků na humanitární pomoc. Člověk v tísni se svou jedenáctiletou zkušeností z oblasti bude nadále podporovat lidi v nouzi,“ říká Richard Walker, koordinátor afrických programů Člověka v tísni.

Člověk v tísni v Angole

Organizace Člověk v tísni začala v Angole působit v roce 2006. Zaměřila se na oblasti, které byly silně zasaženy konfliktem, jako například Kuemba v provincii Bié. Od té doby se projekty značně rozšířily a v současné době organizace pomáhá také v provinciích Huambo a Huíla. Zaměřuje se především na vzdělávání, zabezpečení potravy a obživy, zdraví matek a dětí, výživu, přístup k vodě a sanitaci, ochranu žen a rozvoj občanské společnosti. Všechny programy přímo zapojují místní komunitu a probíhají ve spolupráci s místními úřady, rozvíjí inovativní metody participace a zapojují i soukromý sektor.