Vesnice Kulusuk je pohádkovou zemí mrazu a ledových pustin

Vesnice Kulusuk

Na východním pobřeží Grónska, jižně od polárního kruhu (65,5° severní šířky), se nachází vesnice Kulusuk. Rozprostírá se na stejnojmenném ostrově o průměru kolem 10 kilometrů a během dlouhé zimy přimrzá k pevnině díky mořskému ledu. Pobřeží je v těchto končinách velmi členité, se spoustou fjordů a ostrovů.

V Kulusuku žije kolem 330 obyvatel, přičemž jejich počet rok od roku klesá. V současnosti je registrováno jen 25 lovců. Díky dánské správě má každá grónská vesnice školu, kostel a obchod. Zde najdeme navíc i poštu a samozřejmě letiště, bez nějž by byla doprava do oblasti snad nemožná.

Atmosféra ve vesnici je opravdu neuvěřitelná. Zejména po ránu, když Arktidu probouzí slunce … anebo navečer, kdy se do ticha ozývají jen zdejší psi.

Zima je tu tvrdá a dlouhá. Běžně tu prý bývá 4 až 6 metrů sněhu. Přestože byl na východním pobřeží Grónska vloni zakázán tvrdý alkohol, místní komunita s nadměrným pitím bojuje i nadále.

Zdejší společnost je tradičně zaměřená na lovu tuleňů. Dodnes jsou k lovu využívána psí spřežení, s kterými lze dojet až na okraj mořského ledu a poté pokračovat na kajaku. Tuleni se buď harpunují dírou v ledu, nebo se chytají do sítě, která je nastražená okolo ice bergů – plovoucích kusů ledovce. Tulení maso vypadá jako vepřové, chutná jako ryba, ale rozhodně nevoní.

S místními lovci lze domluvit poměrně drahý výlet se psím spřežením. Za špatného počasí, jako potkalo nás, dostává výlet dost expediční charakter. Sněžení střídá vichřice a dokonce i Eskymák si nasazuje kapuci. Desítka psů táhne sáně slušnou rychlostí a během dvou hodin lze dojet až k vedlejšímu ostrovu, kde ledovec stéká až do moře. V současnosti je pro místní obyvatele úbytek a kolísání ledové pokrývky velkým problémem. Po generace ověřené cesty po mořské hladině přestávají být bezpečné.

Vesnice je plná psů a jsou opravdu nádherní. Jen těžko si představit, jak to tady asi vypadalo v době největší slávy, kdy bylo pro lov potřeba mnohem více psích spřežení. V současnosti klesá zájem o tulení kůže k minimu a Inuity čekají těžké časy.

Nejznámější Eskymačka na světě

Královna Kulusuku v tradičním inuitském kroji, do kterého se kvůli nám vyparádila. Díky jejímu úspěšnému exportu zdejší kultury do světa se stala pravděpodobně nejznámější Eskymačkou na světě.

Pro místní děti byla naše skupinka velkou atrakcí, dokázaly by si s námi hrát snad věky. Ve sněhu se jim vážně líbí. Kulusuk se může pochlubit opravdu příjemnou a pro malé Eskymáky zajímavou školou, kterou by jim naše děti mohly klidně závidět. Při naší návštěvě holky vyráběly korálky a partička kluků akorát dodělávala sáně. Škola měla 60 žáků. Večer nás děti chodily zdravit za okno a někteří z nás od nich dokonce dostali dopis na rozloučenou.

Pavel Svobodase nejraději toulá s foťákem přes rameno po asijských horách nebo někde na severu. V současné době se s Pavlovými články a fotkami z cest můžete setkat v celé řadě českých časopisů či jej osobně potkat na některém z jeho autorských promítání. Více na www.photo-svoboda.cz.