VĚRKA ŠUSTÁČKOVÁ – Jak zvládnout exotiku s dětmi

Jak dlouho už cestujete jako rodina a co vás k cestování přivedlo?

Já jsem po cestování toužila odjakživa a hlavně během vysoké školy jsem trávila každé letní prázdniny někde v zahraničí, kde jsem vždy pracovala a pak za vydělané peníze cestovala. Na první cestu po vlastní ose jsme se jako rodina vydali, až když měl nejstarší syn 2,5 roku. Do té doby jsem se vlastně bála s ním cestovat, vůbec jsem netušila, jaké to bude, co tam s ním budeme dělat a jestli to zvládneme, když nebudeme mít za zády babičky, které by nám ho případně pohlídaly. Teď se třemi dětmi už se tomu směju, ale tehdy jsem na to prostě nebyla nastavená, mateřství mě skolilo víc, než bych čekala. 

Co vás inspirovalo k tomu, abyste začali navštěvovat exotické destinace, a jaké byly vaše první zážitky z takových cest?

Do exotiky jsem chtěla vždy prvotně já, protože jsem se v cestování chtěla posunout zase o kus dál, přijmout novou výzvu, poznat odlišný svět, kulturu a v neposlední řadě samozřejmě uniknout ze zimy do tepla. A také jsem chtěla využít letenku zdarma pro mladší dceru, které se blížily druhé narozeniny, a tím ušetřit nemalé peníze. Samozřejmě jsem se před první cestou tak daleko se 2 dětmi bála, ale touha po nových zážitcích a jiných zemích byla prostě větší. 

Cestování s dětmi do exotických zemí může být náročné. Jaké jsou vaše hlavní tipy pro rodiče, kteří plánují podobné cesty?

Tak určitě ze začátku si něco o té zemi načíst. Zjistit, jaká jsou hlavní zdravotní rizika, zda je potřeba nějaké očkování navíc a na jaké úrovni je zdravotní péče. Nemoci na cestách jsou určitě jedním z největších strašáků všech rodičů, a čím dále od domova jste, tím ten strach z toho, že se “něco” stane, je větší. A i když nejsem zrovna plánovací typ, a na cesty se nijak extra nepřipravuji, zdravotní rizika v exotické zemi doporučuji rozhodně nepodcenit. 

Jak připravujete děti na tak dlouhé a náročné cesty? Pomáháte jim například s adaptací na jiné kultury a prostředí?

No popravdě, co se týče kultury, děti na to nijak nepřipravujeme, ony tohle vůbec neřeší. Pokud se před cestou na něco zeptají, tak jim odpovím, ale nejvíc otázek mají samozřejmě až na místě. Vzpomínám si, jak jsme v Maroku s tehdy 6ti letou dcerou řešily postavení arabských žen ve společnosti a nošení hidžábů, to ji strašně zaujalo, když takto zahalené ženy potkávala na každém kroku. 

Jak se děti zapojují do plánování cest? Máte nějaké „rodinné rituály“ před odjezdem, které si všichni užíváte?

Děti se do plánování nijak nezapojují, většinou i pro nás bývá překvapením, kam letíme, protože letenky kupujeme často na poslední chvíli a hlavně podle ceny, takže o nějakém dlouhém plánování nemůže být řeč. Takže jim často jen oznámíme, kam letíme, chvíli se bavíme o tom, jak dlouho se tam letí, kde a jak dlouho bude nějaký přestup, jestli se bude spát v letadle, zda tam budou mít obrazovky na sedadle a jídlo a to jim většinou stačí. Pak už vše řešíme za pochodu a program plánujeme až na místě. Cestování je prostě součástí jejich života odjakživa, takže každou cestu berou úplně přirozeně, v podstatě jako každý jiný výlet.

Které exotické destinace vám jako rodině připadají nejvíce přátelské pro děti a proč?

Musím říct, že nám se jako rodině zatím líbilo všude, kde jsme spolu byli. Když nepočítám Dubaj, která už je velmi kosmopolitní, tak naše první exotika byla Thajsko, protože jsem po přečtení různých článků naznala, že jako první exotická destinace s malými dětmi je to ideální země – je zde kvalitní zdravotní péče, menší riziko exotických nemocí a přátelští lidé. Ty jsme ostatně potkali i v dalších zemích, ale nejvíce znát to bylo na Filipínách, kde ta příjemná atmosféra a pohoda byly prostě na každém kroku. 

Setkali jste se na cestách s nějakými výzvami, které byly specifické právě pro cestování s malými dětmi?

Určitě je to cestování s kočárkem. Často jsme na cestách v exotických zemích jediní, koho za celou dobu s kočárkem potkáme a v některých místech i jediní s malými dětmi. U nás řešíme chybějící nájezdy na schodech a chodnících a v mnoha exotických zemích chybí i samotné chodníky, takže jsme často s kočárkem kličkovali mezi krajnicí i auty. Třeba letos v Bahrajnu to bylo ve městě s kočárkem opravdu divoké, takže jsme raději využívali auto, i když bychom jindy šli raději pěšky.

Jaké kulturní rozdíly vás nejvíce překvapily při cestování s dětmi v exotických zemích?

Tak kulturní rozdíly jsou v každé zemi trochu jiné a my jsme na to při cestování nastavení, ale pokud mám zmínit něco napříč zeměmi, které jsme s dětmi navštívili, tak je to určitě pohodovost a uvolněnost místních. Třeba na Zanzibaru nebyl problém nás ubytovat už v 8 ráno, protože nám takto přiletělo letadlo, a nikdo po nás nechtěl čekat do oficiálních 14 hodin nebo připlácet za tzv. early check-in, což je minimálně v Evropě naprostý standard. V afrických i asijských zemích taky nikomu “nevadí” děti, naopak, děti jsou tady součástí všeho, v restauracích nenajdete dětské koutky, kam by se děti “odložily”, aby nerušily, ale prostě sedí u stolu s ostatními nebo běhají kolem a nikomu to nevadí. Vždy po návratu k nám mám spíš kulturní šok z toho, jak nevlídní a zamračení my Češi umíme být.  

Jaké jsou vaše „must-have“ věci, které nikdy nezapomenete přibalit na cestu do exotické destinace s dětmi?

Samozřejmě si hlídám lékárničku, i když se říká, že při určitých zdravotních problémech je lepší využít místní léky. Bereme vždy základ – nurofen, multifunkční SOS sprej na odřeniny, štípance, bolest v krku atd., paralen, ibalgin a nezbytná probiotika. Taky s sebou beru opravdu hodně kvalitní opalovací krémy, protože exotické sluníčko je přece jen o něco ostřejší a mazat se krémem i vícekrát za den je nutnost. 

Jak si vybíráte ubytování? Jaké faktory jsou pro vás rozhodující při výběru destinace, ať už jde o bezpečnost, zábavu pro děti nebo místní kulturu?

Protože se snažíme cestovat co nejvíce lowcost, rozhodující je určitě cena a to jak cena letenek tak i ubytování. Takže mám vždy představu, jaké země bych ráda v průběhu roku navštívila, snažím se najít levné letenky, ale často se objeví úplně jiné destinace, které mě třeba předtím ani nenapadly, a protože jsou zrovna levné letenky na náš termín, nemám problém změnit plány. Jen je to pak vždy hodně hektické, když se takto na poslední chvíli snažím zjistit o dané destinaci co nejvíce a aspoň rámcově naplánovat cestu. 

Co se týče ubytování, vybíráme mezi nejlevnějšími variantami, samozřejmě v poměru cena-výkon. Nejezdíme do hotelů, takže ideálně vybíráme apartmán poblíž nějakého obchodu,abychom si mohli nakoupit alespoň základní potraviny na snídani a různé svačinky na cestování během dne. 

Jaký je nejlepší způsob, jak dětem přiblížit a zpříjemnit zážitky z nových míst, které navštěvujete?

Myslím si, že děti moc nerozlišují mezi zážitky doma a na cestách – cestování je pro ně úplně běžnou součástí života jako třeba chodit do školy nebo na kroužky. Úplně nejšťastnější jsou kdekoliv venku a hlavně každý den jinde. Na to už si s námi zvykly a vždy se těší, kam se každý den podíváme. A nemusí to být žádné extra zážitky, stačí třeba jen jiná pláž. Hned se jim aktivuje fantazie a napadnou je zase jiné hry.

Jaké byly pro vaše děti největší zážitky nebo momenty během vašich cest, které si pamatují dodnes?

Pro nejstaršího syna určitě ta první exotika před 6 lety – Thajsko. Ještě asi rok poté jsme si pořád vykládali, co všechno jsme tam zažili, pořád si chtěl povídat o sloním útulku, který jsme tam navštívili, koupání se slony, o obřích sochách Buddhy a doteď si pamatuje to velké vedro, když jsme v Bangkoku při plavbě lodí navštěvovali různé chrámy. O buddhismu jsme si tehdy hodně povídali, takže cestování je opravdu skvělý prostředek k přirozenému učení nejen dětí. 

Jak se cestování do exotických destinací promítlo do vaší rodinné dynamiky a vztahů mezi vámi? Změnilo to nějak způsob, jak se díváte na svět?

Rozhodně beru život s větším nadhledem a zároveň i vděčností za to, co všechno máme, a co můžeme. I když se to občas nezdá, Česká republika je fajn místo pro život – máme tu dobře dostupnou zdravotní péči, svobodu, vzdělávací i pracovní možnosti a je tu relativně bezpečno. Nemusíme chodit 3km k řece pro vodu, ani si šetřit tisíce, když potřebujeme zajít k doktorovi. 

Jaké hodnoty nebo lekce chcete předat svým dětem prostřednictvím těchto cest?

Ráda bych, aby si uvědomovali, jak pestrý život cestování nabízí, aby se nebáli vyrazit, kam jen budou chtít, a aby zjistili, že v podstatě každý problém se dá řešit, a že když nejde o život, nejde v podstatě o nic.  

Chystáte se přednášet na festivalu Cestování s dětmi FEST. O co se s návštěvníky podělíte? Jaké rady a tipy si diváci mohou odnést z vaší přednášky?

Ráda bych se zaměřila na to, jak se připravit na právě tu první cestu do exotiky, jaké je to cestovat s batoletem a hlavně s kočárkem, protože na toto vás nikdo nepřipraví, to člověk zjistí až za pochodu. 

Co byste vzkázali rodičům, kteří se bojí vydat na exotické cesty s dětmi, ať už kvůli obavám z bezpečnosti nebo praktičnosti?

Zkuste získat co nejvíce informací o zemi, kam byste se chtěli podívat, abyste svůj strach minimalizovali, a ostatní problémy už řešte, až když opravdu přijdou. Nemá cenu řešit dopředu co by kdyby, ale prvotně získat informace, v rámci možností se připravit a vyrazit. Ale pokud je váš strach větší než touha vycestovat, nemá cenu se do toho nutit, i v Evropě je spousta krásných míst, která můžete dětem ukázat. I já se vždy před každou cestou bojím, ale touha poznávat je prostě silnější a tak nějak v hloubi duše věřím, že vždy vše dobře dopadne.  

Máte nějaké nezapomenutelné nebo vtipné zážitky z cestování, které byste se chtěli podělit s diváky?

O nezapomenutelné zážitky není samozřejmě na cestách nouze, zvlášť když zas tak moc neplánujeme. Řešili jsme nemoci i nemocnici, nabourané auto, ukradené klíče od auta i apartmánu, dobíhání letadel nebo přílivovou vlnu, která nám nenávrátně odnesla pár věcí. S odstupem času se tomu vždy zasmějeme a uvědomíme si, že se vlastně nic nestalo, a že každá cesta, ze které se všichni vrátíme živí a zdraví, byla vlastně skvělá. 

Věrku můžete sledovat na Facebooku Do světa s dětmi, nebo na webu www.verkasustackova.cz