Vážné nemoci a očkování

Vážné nemoci a očkování

Před cestou se poraďte v prvé řadě se svým praktickým lékařem, očkovacím centrem (např. www.ockovacicentrum.cz) nebo centrem cestovní medicíny. Tento text nemůže a nechce nahradit odbornou konzultaci. Doporučujeme kontaktovat raději alespoň dva zdroje, protože z vlastní zkušenosti víme, že někteří praktičtí lékaři mají informace staré mnoho let, případně vycházejí z nespolehlivých zpráv masových médií, a jejich rady se zásadně liší. Při zjišťování informací o očkování také mějte na paměti, že různí lékaři zastávají různé postoje vůči očkování obecně. Obracejte se proto raději na specialisty na cestovní medicínu.

Kdy se očkovat

Vakcína potřebuje obvykle několik dní až měsíc, než začne být účinná, navíc v některých případech se očkování provádí ve více dávkách. Určité vakcíny není možné kombinovat a musí mezi nimi uplynout určitá doba. Proto byste měli navštívit Očkovací centrum nebo Centrum cestovní medicíny minimálně šest týdnů před odjezdem.

Nenechávejte očkování na poslední chvíli, protože někdy se po něm mohou vzácně objevit zdravotní problémy, kvůli nimž byste museli cestu odložit. Očkování v žádném případě nepodceňujte! Vakcinace se naplánujte tak, abyste v následujících dnech měli klid a nebyli vystaveni větší fyzické zátěži. U závažných nemocí je lepší očkování pozdní než žádné.

Jaké očkování si vybrat?

Při výběru očkování v prvé řadě zvažte, v jakých oblastech se budete pohybovat, jaké aktivity máte v plánu a v jakém ročním období cestujete. Rozhodně není dobrý postup nechat si do těla vpíchnout všechny dostupné vakcíny s představou, že se tak plně ochráníte před onemocněním.

Konzultace a výběr vakcín probíhá při návštěvě ordinace s lékařem, který vezme v úvahu také váš zdravotní stav. Očkování je tedy čistě individuální záležitost a co je vhodné pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Lékař by měl doporučené očkování rozdělit podle pravděpodobnosti nákazy a závažnosti infekce, je na rozhodnutí každého cestovatele zvolit stupeň své ochrany. Základem pro všechny je očkování proti hepatitidám A, B a břišnímu tyfu. Do subsaharské Afriky a některých částí Latinské Ameriky se povinně vyžaduje očkování proti žluté zimnici. I necestovatelé by si měli hlídat přeočkování proti tetanu 1 dávkou co 10 až 15 let. U zbytku vakcín záleží na individuální domluvě a dalších rizikových faktorech.

V řadě zemí se však rizikové oblasti vyskytují jen v určitých částech, např. v Indonésii se vyskytuje malárie, ale pouze na některých ostrovech, a bylo by zbytečné brát Lariam, když jedete na Jávu nebo na Bali. Proto se dobře informujte na konkrétní oblasti, kam směřujete.

Kolik to bude stát?

Na očkování pro cestovatele zdravotní pojišťovny většinou nepřispívají. Ceny jednotlivých vakcín se samozřejmě liší, dosahují od několika set až po částku vyšší než 1000 korun. Proto s tímto ne právě zanedbatelným výdajem počítejte ve vašem cestovním rozpočtu. Vyšší cena je většinou u vakcín, které chrání na delší dobu, takže jejich reálná cena může být ve skutečnosti nižší než u vakcín na první pohled levnějších.

Další významnou položkou předcestovních příprav samozřejmě bude cestovní pojištění. Před řadou nákaz vás očkování neuchrání, nemluvě o možných úrazech. Dobré pojištění na cesty je naprosto nezbytné. Počítejte s tím, že při delších zahraničních cestách vystoupá jeho cena do tisíců.

Očkovací průkaz

Cestovatelské očkování vám nebude zapsáno do klasického očkovacího průkazu, který vlastníte od dětství. Očkovací centra Vám zdarma vystaví i moderní očkovací průkaz pro dospělé. Další možností (u povinného očkování proti žluté zimnici jedinou) je Mezinárodní očkovací průkaz. Do této žluté knížečky se mohou zapsat i užívaná antimalarika, krevní skupina, chronické nemoci (cukrovka, epilepsie apod.), užívané léky nebo jiné důležité zdravotní informace.


Následující text slouží jako orientační a v žádném případě nemá a nemůže nahradit vaši konzultaci s lékařem.

Povinné očkování

V současné době je povinné pouze očkování proti žluté zimnici, která se vyskytuje v tropických oblastech Afriky a Latinské Ameriky. Řada dalších zemí vyžaduje toto očkování v případě, že přijíždíte ze země, kde se nemoc vyskytuje. Aktualizovaný seznam těchto zemí vydává Světová zdravotnická organizace (WHO).

Žlutá zimnice

Virus způsobující toto infekční onemocnění je ze stejného rodu jako u klíšťové a japonské encefalitidy. Existuje lesní a městská forma, obě přenášené komářím bodnutím. Žlutá zimnice se vyskytuje především v rovníkové oblasti Latinské Ameriky a Afriky.

Jedna dávka vakcíny vás ochrání po dobu deseti let. Očkování začíná být účinné deset dní po aplikaci. Jedná se o živou vakcínu, a proto by se organizmus očkovaného neměl týden příliš fyzicky zatěžovat. Zkušenost radí nenechat raději tuto vakcínu na poslední chvíli před odjezdem.

Při nakažení žlutou zimnicí přichází horečka, bolest hlavy, zvracení a únava. U těžších forem propuká žloutenka a může dojít ke krvácení do kůže i zažívacího traktu a dalším komplikacím. Podle lékařských záznamů více než polovina turistů nakažených touto chorobou umírá.

Doporučovaná očkování:

Tetanus

Protitetanová injekce patří v České republice mezi pravidelné hrazené očkování. Její platnost je 10 až 20 let podle věku. Dbejte, abyste měli očkování proti tetanu aktuální. V případě pochyb si můžete nechat udělat test na protilátky. Možná je i ochrana kombinovanou vakcínou 1 dávkou na 10 let proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Žloutenka A

Hepatitida A patří k všeobecně doporučovanému očkování, ať už jedete kamkoli. Z nemocí, kterým lze předcházet očkováním je u cestovatelů nejčastější. Vyskytuje se po celém světě, tato vakcína se vám bude hodit i doma. Pokud podstoupíte dvě injekce, bude očkování účinné minimálně 10 let, u některých osob dokonce až doživotně.

Je to „nemoc špinavých rukou“. Přenáší se dotykem, kontaminovaným jídlem a vodou. Zpravidla se projeví nechutenstvím, únavou, zvracením, bolestí pod pravým žeberním obloukem. V pokročilém stádiu kůže a oči zežloutnou, moč je tmavá a stolice naopak světlá. Léčená infekční žloutenka nezanechává následky, značně však omezuje jak infikovaného tak jeho nejbližší kontakty.

Žloutenka B

Hepatitida B se přenáší krví, kontaminovanými jehlami (tetování, akupunktura, piercing, zubař, nemocnice), slinami, spermatem a poševním sekretem. Také patří k všeobecně doporučovanému očkování, neboť se vyskytuje po celém světě. Oblastmi s vysokým rizikem nákazy jsou všechny rozvojové země. Série tří injekcí vás proti této nemoci doživotně ochrání. 

V této souvislosti zmiňme, že v cestovní lékárničce se vždy hodí mít pár vlastních sterilních jehel. Žloutenka typu B je akutní virový jater. Kromě příznaků shodných se žloutenkou A se objevuje bolest kloubů, vyrážka, někdy i zánět ledvin.

V současnosti existuje také kombinovaná vakcína proti oběma zmíněným typům žloutenky. Také u tohoto druhu vakcíny potřebujete tři injekce, aby účinnost očkování dosáhla časového horizontu, jak je zmíněn výše u těchto onemocnění.

Břišní tyfus

V České republice stejně jako v dalších zemích s vyvinutou úrovní hygieny byla tato nemoc za posledních 50 let téměř vymýcena. Nadále však zůstává problémem v oblastech s teplým klimatem a horšími hygienickými podmínkami: v Mexiku, zemích jižní a JV Asie, Jižní Americe a Africe. V souvislosti s břišním tyfem je třeba věnovat pozornost především kontaminovaným zdrojům pitné vody.

Očkování, které se provádí ve formě jediné injekce, je platné 3 roky.

Břišní tyfus je horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy, slabostí, nechutenstvím a únavou. Jen zřídka se objeví průjem, častěji přichází zácpa. Bez včasného zahájení léčby nemoc během dvou týdnů přechází až v mrákotný stav a blouznění.

Meningokoková meningitida

Meningokokový zánět mozkových blan se vyskytuje celosvětově, endemicky v rovníkové Africe.

Vakcíny aplikované v jediné injekci mají účinnost tři až deset let a chrání proti typům A+C resp. A,C,Y,W-135.  Vakcína proti těžkému typu B je očekávaná v dohledné době.

Při meningokokovém zánětu mozkových blan dochází k horečkám, bolesti svalů, únavě. Na kůži se mohou objevit červené skvrnky nebo modřiny. Toto onemocnění může zanechat trvalé následky v podobě postižení svalů. ztráty sluchu, obrny, epilepsie. O přežití rozhoduje rychlost poskytnutí odborné lékařské péče. Očkování je důležité zejména pro osoby mladšího věku a cestovatele plánující fyzickou zátěž (hory, kolo apod.).

Japonská encefalitida B

Zdrojem tohoto virového onemocnění mozku přenášeného komáry jsou ptáci a především prasata. Proto je méně častá v muslimských oblastech, kde islám zakazuje konzumaci vepřového masa. Nemoc se vyskytuje v severovýchodní a jihovýchodní Asii od jižního Nepálu a Indie až po východní Čínu, Indonésii a Taiwan, zejména na venkově.

Nově registrovaná vakcína aplikovaná ve dvou dávkách je účinná po dva roky.

Těžký zánět mozku začíná horečkami, k nimž se po pár dnech přidají bolesti hlavy, zvracení, prudké bolesti břicha. Ve více než čtvrtině případů dojde k deliriu, křečím a nemoc končí smrtí. Následkem tohoto onemocnění bývá i demence a obrna.

Vzteklina

Touto nemocí se nakazíte při kousnutí infikovaným zvířetem. V mnoha zemích se vyskytují agresivní psi, u nichž je vysoké riziko nákazy, již mohou přenést na vás. Nebezpečné jsou také infikované opice a netopýři. Vzteklina se vyskytuje celosvětově, mimo Austrálii, Nový Zéland a Velkou Británii.

Tři injekce vakcíny chrání po dobu jednoho roku, čtvrtá prodlouží účinnost na dva až pět let.

Vzteklina je ovšem smrtelná, pokud nejste očkováni a nedostanete se včas do nemocnice, kde vám bude okamžitě aplikována vakcína. Proto dobře zvažte, v jakých oblastech se budete pohybovat a jaké možnosti zdravotnické péče budete mít v dosahu.

Virus vztekliny se šíří z místa poranění do centrálního nervového systému. Nakažený člověk trpí brněním a svěděním, je unavený, podrážděný, mění se jeho chování. Toto onemocnění se projevuje ve třech formách, jimiž jsou křeče, ochrnutí nebo i šílenství. Pokud vzteklina plně propukne, dochází k úmrtí, protože v takovém stádiu již neexistuje žádná účinná léčba.

Cholera

Zdrojem nákazy cholery je pouze nakažený člověk. Infekce se přenáší kontaminovanou vodou, stolicí nebo zvratky. Epidemie cholery dnes vypukají lokálně, v oblastech s kontaminovanou „pitnou“ vodou. Největší riziko panuje v Africe, Jižní Americe a Asii (zejm. Indický subkontinent).

Dvě dávky vakcíny ve formě nápoje v odstupu 1-6 týdnů chrání po dobu 2 let. K tomu poskytuje tato orální vakcína ochranu i proti částí bakteriálních průjmů způsobených bakterií ETEC (enterotoxigenní E. coli). 

Nemoc se projevuje velmi různě, někdy se nedostaví žádné zjevně příznaky, jindy přijde silný průjem, zvracení a oběhové selhání. Dochází k velkému úbytku tekutin. Kdysi vysoká úmrtnost byla v současnosti při včasném zahájení správné léčby, spočívajícím zejména v doplnění tekutin nitrožilní infuzí, snížena.

Mor

Toto prudké infekční onemocnění přenáší blecha morová z hlodavce na člověka. Ve vyspělých oblastech byl mor již vymýcen, nicméně se s ním dodnes můžeme setkat především v Africe, Asii, Jižní Americe, jihozápadní části USA a některých lokalitách bývalého Sovětského svazu.
Epidemie moru se dnes vyskytují lokálně, proto je nejlepší informovat se před cestou na aktuální situaci v zemi, kam míříme.

„Protimorová“ vakcína není v ČR registrována, a proto je k dispozici pouze na výjimku z registrace. Je schopná snížit riziko nákazy dýmějovým morem, pro plicní mor je neúčinná.

Plicní mor se šíří velice rychle kapénkovou infekcí a probíhá jako velice silný zápal plic. Dýmějová forma se projevuje zánětem mízních uzlin, které se zvětší tak, že v nich posléze vznikají hluboké vředy.

Malárie

Malárii přenáší komáři rodu Anopheles, kteří létají od soumraku do úsvitu. Toto onemocnění se vyskytuje ve více než 100 zemích světa. Na světě každoročně usmrtí na 2,7 miliónů osob. Z řad evropských cestovatelů si ročně vyžádá 100-300 obětí. Rizikovými oblastmi jsou Jižní Asie, Afrika, Střední a Jižní Amerika, Oceánie. Ale pozor – malárie se nemusí vyskytovat na celém území státu, takže se podrobně informujte, zda právě ta část země, do níž cestujete, patří mezi rizikové.

Proti malárii neexistuje očkování. Nicméně riziko nákazy a vážnost průběhu lze snížit užíváním pilulek antimalarik. Těch existuje několik druhů a stále jsou vyvíjeny nové a doporučovány jiné. Nemoc totiž neustále mutuje a v různých částech světa zabírají různé léky. V každém případě si proto nechte poradit odborníkem, do kterých zemí si co vzít. Připravte se na to, že některé antimalarik může mít nepříjemné vedlejší účinky. Je to však jediná spolehlivá ochrana před touto smrtelnou nemocí.

Malárie se projeví horečkou, zimnicí, bolestí hlavy a svalů, zvracením a průjmem. Nemoc se však může projevit i později, až po vašem návratu domů. Když se u vás do jednoho roku po návratu objeví horečka, upozorněte vašeho lékaře, že jste navštívili zemi s rizikem malárie.

Horečka dengue

Tato nemoc se vyskytuje především v tropických oblastech Jižní a Jihovýchodní Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Přenášejí ji moskyti, kteří jsou aktivní především ve dne a kteří ovšem nedoletí dál než 100m od zdroje vody, kde se narodili.

Vakcína proti horečce dengue neexistuje. Nemocného je třeba co nejdříve dopravit do nemocnice.

Nakažený člověk má vysokou horečku, bolest hlavy a svalů. Třetí den po propuknutí nemoci se objeví vyrážka podobná spalničkám. Akutní onemocnění odeznívá samovolně zhruba po týdnu, ale únava spojená s depresemi zůstává ještě několik týdnů i měsíců. U dětí se může objevit krvácívá horečka s nepříznivou prognózou.

Prevence proti komárům

Avenier

Docent MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., jemuž děkujeme za aktualizaci informací v tomto článku, se specializuje v oborech epidemiologie, prevence a kontrola infekčních nemocí, cestovní a tropická medicína. Je vedoucím lékařem Očkovacího centra v Ostravě-Hrabůvce a odborným garantem největší sítě očkovacích center (jenž jsou současně i ambulancemi cestovní medicíny) v České republice. Od roku 2004 vede neziskovou mezinárodní humanitární organizaci International Humanity a o dva roky později byl zvolen prezidentem Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Je autorem více než 350 vědeckých a odborných publikací, včetně vysokoškolských učebnic a skript. Je aktivním cestovatelem, navštívil 70 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Je také autorem 10 cestopisů publikovaných v časopisech Cestovatel, Diastyl a Cestopisy.

Podrobnější informace o vážných nemocech a očkování naleznete na adrese www.ockovacicentrum.cz. Své dotazy ohledně očkování a cestovní medicíny můžete zasílat na adresu info@ockovacicentrum_cz.

Zkušenosti čtenářů

Jitka

Nemá někdo zkušenost s očkováním na Srí Lanku? Budeme tam na přelomu ledna a února, neorganizovaně, jen na vlastní pěst.Rádi bychom navštívili střed země severně od Kandy, hory, pobřeží i prales. Přespávání však budeme řešit pod střechou. Je nutné se naočkovat proti žloutence A a tyfu? Poradí nějaký cestovatel se svojí zkušeností konkrétně v této zemi? Díky Jitka :o)

Dan
Jitka:

já už bych bez žloutenky áčka nejel ani na ukrajinu, takže áčko bych jednoznačně doporučoval no a ten tyfus rozhodně taky. obecně se říká, že áčko a tyfus je cestovatelský a nezbytný základ, pokud se nebudeš stravovat jenom v lepších hotelích, ostatní očkování jsou už pak užitečná nadstavba. takže asi tak to je můj názor.

Banan
Dan:

Jasne, zloutenka je zaklad, i v Cechach!

melis
Jitka:

Na Srí Lance jsme byli s přítelem několikrát.Já jsem očkovaná byla on ne,nesnáší to.Stravovali jsme se různě a bydleli taky různě.Nebylo nám nikomu nic.Antimalarika jsme neměli.Nechala bych to na vašem uvážení.Radila bych spíše očkovat.Návštěva nemocnice je velmi zajimavý zážitek.Mějte se a užijte si to tam.Mě se tam moc líbilo a mám to tam ráda.Melis

Jitka
Jitka:

Díky vám všem moc za odpověď!Nakonec jsem se pro očkování rozhodla a už jsem i objedaná. Ono člověk nikdy neví co ho potká a je lepší být alespoň trošku připraven:o)Mějte se krásně v novém roce 2009 a přeji vám hodně cestovatelských zážitků bez jakékoliv újmy:o)

Alena Lukešová

Dobrý den,

nové stránky vůbec nejsou špatné. Líbí se mi. Informace o očkování ale nejsou přesné a svojí stručností mohou být zavádějící( tetan není již jen 10 let, VHA také ne, VHB se nepřenáší jen krví,tyfus je i v turistických oblastech a riziko není zas tak nízké, vakcína proti choleře je účiná až na 2 roky po 2 dávkách atd.). Raději bych volila odkaz na vakciny.net, kde je tematika očkování dobře zpracována.
Také hygienické stanice již neočkují.
MUDr. Alena Lukešová
Středisko očkování a cest. lékařství
http://www.ockovani-zahranici.cz

Komous

Dulezita rada! Antimalarika nekupujte v CR! Jako blb jsem je koupil skoro za tisicovku a na miste jsem zjistil, ze jsou to jedny z nejlevnejsich tabletek (asi jako u nas Penicilin).

Radka Cudlínová
Komous:

Hmmmmmm… na to jsme taky nalítli a koupili si antimalarika v Bangkoku. Ne že by byli o tolik levnější (doxyciclin – vyšlo to skoro jak u nás), ale ještě mi po nich bylo pěkně blbě, buď to byla alergická reakce nebo v těch lécích nebyly úplně čisté složky.. (rok předtím mi po Lariamu nic nebylo…)

Komous

Dík za tip! Takovéhle rady by se měly šířit lavinovitě… já jsem se na kočkování vykašlal, protože nejenom, že chtěli 1500,- za basic, ale ještě jsem tam tvrdnul skoro hodinu. Taky jsem ale slyšel, že antimalarika mají hustý vedlejší účinky, tak co s tím? Má někdo zkušenosti?

alice in wonderland
Komous:

Myslim, ze se o vedlejsich ucincich antimalarik vic mluvi nez jake skutecne jsou. …

Stejne tak malarie se prilis demonizuje. Treba v Mozambiku to je neco jako chripka. Kazdy ji chytne jednou, dvakrat do roka.

Vedlejsi ucinky antimalarik jsou rozhodne individualni. Pul roku jsme brali lariam a zadne vedlejsi ucinky jsme absolutne nepocitovali a ani nebyly na jatrech videt po krevnich testech. Presto jsem malarii dostala dvakrat.

Rozdil ale je v tom, ze kdyz dostanes tropickou malarii a neberes antimalarika a nemas jistotu, ze se do dne nebo dvou dostanes k doktorovi, muze to byt fatalni.

Kdyz antimalarika beres, malarii ve vysoce rizikovych mistech (u me Mozambik a Omo Valley) muzes dostat taky, ale nemusi se temer projevit a kdyz se nedostanes do tydne k doktorovi, nejspis se nic nestane.

Vedlejsi ucinky u novych antimalarik jako Coartem nebo Malarone jsou udajne mnohem mensi nez u klasickych preparatu.

Ale celkove mam pocit, ze cesti lekari nuti antimalarika kazdemu, kdo se vyda kamkoliv mimo Evropu. Sama jsem toho nazoru, ze pokud clovek necetuje po vylozene odlehlych oblastech (je v dosahu doktora), chrani se pred komary moskytierou a vhodnym satem, a nejede do superrizikove zony (casti Afriky s vlhkym teplym klimatem), je pro telo lepsi antimalarika nebrat a pri pripadnem onemocneni se prelecit.

Na druhou stranu cim vyssi je dlouhodoba fyzicka a psychicka zatez, coz pri cestovani nebyva vyjimka, tim je telo nachylnejsi na vsechny nemoci vcetne malarie.

Rozhodne neni pravda, ze kdo jednou malarii chytne, ten ji ma naporad. Zvlaste u te tropicke (ktera je jedina ze ctyr druhu temer jiste smrtelna, pokud se neleci) plati (vetsinou), ze po vyleceni se zachvaty uz neopakuji.

Kdesi jsem cetla, ze prumerne riziko chytit malarii je v Africe 1000x vetsi nez v Asii a 10 000 vetsi nez v Jizni Americe.

Karel Wolf - redakce Hedvabne Stezky
alice in wonderland:

Alice, nechtela byste napsat pro HS nejake clanky o Africe?

Petr
Komous:

Reakce na antimalarika jsou určitě individuální a podle mých letitých zkušeností je třeba brát jako spíše obecné a jen doporučující i odborné rady na profylaxi před odjezdem do různých zemí. Někdy se doporučuje a když přijedete do dané země, hlavně v Africe, zjistíte od místních, že riziko malárie je na drtivé většině území mizivé a že hrozí jen v několika málo oblastech a jen v určitou roční dobu. V takových případech je asi dobré inspirivat se chováním bělochů, kteří žijí v dané oblasti delší dobu či trvale. Antimalarika prostě užijí nárazově až ve chvíli, kdy malárii dostanou. Je tu ale jisté riziko, že malárii člověk nerozpozná a nezačne se okamžitě léčit, což může mít do budoucna závažné zdravotní důsledky. Pokud to jde, je jednoznačně finančně výhodnější koupit antimalarika až na místě, což už ale na tomto fóru zaznělo. Cenová politika farmaceutických firem a lékáren v Evropě je totiž jednoznačně zaměřena na to, aby z kapes cestovatele vytáhly co nejvíce peněz. Cestovatel to většinou rád zaplatí, neboť je přesvědčen, že profylaxi je v každém případě nutné začít brát před odjezdem do exotické země. V lékárnách těchto zemí ale nejednou s údivem zjistí, že na antimalarika tam nejen není nutný lékařský předpis, ale že jsou dostupná a levná téměř jako aspirin. Pokud jde o antimalarika prodávaná v ČR, nejvíce cestovatelů mi během let potvrdilo, že nejhůře snášejí Lariam. Hovoří se o nočních můrách, poškozených játrech, depresích až téměř sebevražedných stavech. Sám jsem nad těmito "zkazkami" občas kroutil hlavou, protože jsem Lariam užíval léta a nic… Až loni. Po osmi týdnech užívání Lariamu se u mně najednou objevily opakované stavy dušení, pocitu infarktu a jednu chvíli jsem chtěl dokonce při startu vyskočit z letadla. Vůbec jsem netušil, že je něco takového možné, ale bylo. Můj kamarád zažil s Lariamem něco podobného, prý myslel, že už umírá, a svému synovi, s nímž byl na cestě v Indonésii, podepsal při chroptění a svíjení se na zemi prázdný papír jako závěť. To není vtip. Od té doby jsem už Lariam nevzal do úst.

peta
Petr:

Nemate nekdo zkusenosti s antimalariky paludrine s kombinaci s delagilem?
a dale-jaka latka (ci lek) se pouziva pri aktualnim preleceni malarie-lze ho sehnat v CR nebo alespon v dane lokalite (konkr.pakistan,indie)? nebo je potreba bezpodminecna navsteva lekare?
diky

Lucie Kinkorova
peta:

Paludrine s delagilem jsme brali asi 4 mesice a zadne vedlejsi ucinky jsme nemeli (ale ty jsme nemeli ani treba po pul roce lariamu).

Jestli tuto profylaxi zamyslis do Indie a Pakistanu, zalezi na tom, kdy tam jedes a kam konkretne. Myslim, ze na 90 procentech uzemi Indie a Pakistanu je riziko malarie minimalni, hlavne mimo obdobi destu (coz ti cesti "odbornici" vetsinou nereknou).

Na preleceni akutni malarie se pouziva vzdy lek, na ktery neni malarie v dane oblasti resistentni a hlavne to musi byt jina ucinna latka nez jakou nemocny bere jako profylaxi (pokud nejakou bere).

Jaka ucinna latka zrovna zabira na malarii v dane oblasti Indie a Pakistanu bude vedet lekar, ale predpokladam, ze to take bude vedet lekarnik, ktery vetsinou v techto zemich prodava jakekoliv leky i bez predpisu a mnohem levneji nez stejny preparat v Cechach.

Takze k lekari neni treba chodit, pokud bezpecne poznas, ze mas malarii. Ale horeckou a tresavkou se z "exotickych" nemoci neprojevuje jen malarie. U me se presne tak treba projevovala i obycejna salmoneloza… Takze bych asi za doktorem zasla, pokud by byl v dosahu. Je to jen jedno pichnuti do prstu a kouknuti do mikroskopu, at vis, jestli se opravdu musis nacpat konskou davkou antimalarik, coz je pro telo docela zahul.

Jinak se ted objevila na trhu nove cinske antimalarikum (pro akutni lecbu, ne prevenci), ktere je velmi dobre snaseno a s minimem vedlejsich ucinku ma stejny efekt jako ty klasicke. Hlavni ucinna latka je artemisin a sehnala jsem ho pod nazvem Duo-Cotexcin.

Lenka

Ahoj všem,

máte prosím někdo zkušenost s nákupem antimalarik v Indii?

Děkuji

Mějte se krásně

Léňa

Tereza

V únoru letíme na tři týdny do San Salvadoru a budeme se přesouvat autobusem do Guatemaly (popřípadě do okolních států). Doktor mě vystrašil, že očkování na žlutou zimnici sice není povinné, ale pokud přejíždím z jednoho státu do druhého, může být vyžadováno. Jak to tedy je. Máte někdo zkušenost? Nerada bych podstupovala očkování na místě.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: