Dvě cesty kolem světa podnikl ruský mořeplavec Golovnin. Ta první byla ovšem méně vydařená kvůli dvojímu zajetí, nejprve Brity a později Japonci.
GOLOVNIN Vasilij Michajlovič (* 8./19. 4. 1776, Gulynki, Rjazaňská oblast, Rusko, † 30. 6./11. 7. 1831, Sankt Petěrburg, Rusko) – ruský mořeplavec
Po celý svůj život nepohrdal jsem smrtí jako v tuto chvíli, kdy jsem si přál z celého srdce, aby nás co nejrychleji zabili. Nakonec, když nám (Japonci) sundali pouta, svazující lýtka, a povolili provazy nad koleny, abychom mohli kráčet, odvedli nás do polí a potom do lesa.
Když jsme vystoupili na vyvýšené místo, uviděli jsme naši loď pod plachtami. Pohled na ni mě udeřil do srdce; ale když Chlebnikov, kráčející za mnou, mi řekl: „Vasiliji Michajloviči! Pohlédněte naposled na Dianu,“ jako by se mi vlil do žil jed. „Bože můj“ – přemýšlel jsem – „co značí to slovo? Pohleďte naposled na Rusko; pohleďte naposled na Evropu!“ Nyní jsme lidmi druhého světa. Nezemřeli jsme, ale vše pro nás zemřelo.
V dvojím zajetí
Na sedm let se protáhla plavba ruského korábu Diana ke Kamčatce, k pobřeží Ruské Ameriky (Aljašky) a do severního Pacifiku. Její velitel, Vasilij Golovnin, prožil dvojí zajetí, britské a japonské, než se směl vrátit do Petrohradu. Diana vyplula v srpnu 1807 z Kronštadtu přes rozbouřený Baltik do Kodaně a přes anglický Portsmouth podél Evropy na Kanárské ostrovy. Přetnula Atlantický oceán a v lednu 1808 přistála v Rio de Janeiru. Pokračovala k mysu Horn, ale silné bouře jí nedovolily proniknout do Pacifiku. Golovnin se rozhodl plout k Mysu Dobré naděje.
K jihu Afriky se ruští námořníci dostali koncem dubna 1808, kdy Diana zakotvila v blízkosti Kapského města. Britská správa kolonie ruskou loď zadržela, neboť po uzavření tylžského míru mezi Napoleonem a carem Alexandrem I. považovala Velká Británie Rusko za nepřátelskou stranu. Víc než rok zůstával kapitán Golovnin se svou posádkou v zajetí, než se rozhodl v květnu 1809 překvapujícím manévrem vyvést Dianu na volné moře a uniknout z dosahu britských strážců.
Ruská loď obeplula Tasmánii a zastavila se až na ostrově Tanna v Nových Hebridách (dnešní Vanuatu). Na počátku října 1809 zakotvila v Petropavlovsku na Kamčatce. Na jaře 1810 se přeplavila na Aljašku a o rok později se pod Golovninovým velením vydala zkoumat Aleutské a Kurilské ostrovy. V polovině července 1811 pronikla Diana ke kurilským ostrovům Iturup, Kunašir a Šikotan. Při vystoupení na Kunaširu zajali Golovnina se skupinou námořníků, která kapitána provázela, Japonci. Zajatci byli odvedeni do Hakodate na ostrově Hokkaidó, kde byli uvězněni. Posádka Diany se pokusila vysvobodit své krajany, ale japonská děla jí zabránila přistát.
Po sedmi letech zpět doma
Diana doplula pod velením kapitána P. I. Rikorda do Ochotska a na příkaz irkutského gubernátora se Rikord ujal na jaře 1812 příprav na vysvobození Golovnina a jeho druhů ze zajetí. Vyjednavači uspěli až v roce 1813, kdy Japonci pod dojmem ruského vítězství nad Napoleonem propustili své zajatce. Golovnin zpracoval své zážitky v knihách o plavbě lodi Diana a ve třísvazkových zápiscích o událostech v japonském zajetí. Soustředil v nich řadu poznatků o ostrovní zemi, která na počátku 19. století zůstávala uzavřená pro cizince.
Na novou cestu kolem světa se V. Golovnin pustil v srpnu 1817 na lodi Kamčatka. Znovu přetnul rovník a přeplul Atlantik. Po zastávce v Rio de Janeiru obeplul mys Horn, v únoru 1818 zakotvila Kamčatka v přístavu Callao a v květnu 1818 se bez větších problémů dostala na poloostrov Kamčatku. Odtud zamířil její velitel k Aleutám a prozkoumal některé zatím málo známé ostrovy (mj. Attu). Doplul na ostrov Kodiak, kde působila Rusko-americká společnost. V září 1818 doplul k břehům Kalifornie a o měsíc později k Havajským ostrovům. Odtud zamířil s Kamčatkou k Filipínám, které opustil na přelomu ledna a února 1819; v září téhož roku se vrátil do Kronštadtu.
Golovnin po návratu z druhé cesty kolem světa zaujal významné postavení ve velení a správě ruské flotily. Stal se jejím generálním intendantem a zabýval se výstavbou loďstva a celkovou reformou ruského válečného námořnictva.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
