Po návrau Kolumba z Ameriky, poslali Portugalci Vasco de Gamu hledat cestu po moři do Indie. Nadaný mořeplavec byl úspěšný a do Evropy se vrátil jako hrdina. Jeho další cesta však již nebyla objevná, ale dobyvatleská. Později se dokonce stal indickým místokrálem.
Vasco de Gama
Vasco da Gama, hrdina, jenž velí
výpravě v postavení kapitána,
srdcem tak hrdý, vznešený a smělý
jemuž vždy šťastná hvězda byla přána…
(Luis de Camões, Lusovci I, 44; přebásnil Kamil Bednář)
Cestu Vaska da Gamy si – samozřejmě nikoli náhodou – vybral za hlavní téma svého eposu Lusovci (tohoto největšího díla renesanční a možná celé portugalské literatury) básník Luis de Camões. Ten mimochodem prožil v Gamou „objevené“ Indii a také v Číně téměř dvě desítky let. V jeho díle je Gamova expedice vrcholnou událostí portugalských dějin od vzniku státu v 11. století až po vytvoření nejmocnější říše světa v éře A. Albuquerqua.
Kolem pobřeží Afriky a ještě dále
Hrdina eposu, Vasco da Gama, byl původně vojákem, pak (jako příslušník jednoho z předních rodů portugalské šlechty) vstoupil do diplomatických služeb portugalské koruny. Když se roku 1493 vrátil ze svých plaveb K. Kolumbus, začal portugalský král mezi svými lidmi hledat spolehlivého vůdce pro plavbu do Indie. Vybral si Gamu a ukázalo se, že to bylo šťastná volba.
Čtyři lodi vypluly z ústí řeky Tejo 8. července 1497: vlajkovou loď São Gabriel, na níž plul i Gama, řídil Gonçalo Alvares. Asi stejně velký (tj. 100–120 tun) byl São Rafael vedený Paulo da Gamou, velitelovým mladším bratrem. Třetí loď Berrio vedl N. Coelho, čtvrtá loď byla pomocná a jejím kapitánem byl Gonçalo Nunes. Lodi se zastavily na Madeiře, kde nabraly kurs k africkému pobřeží a pak stále k jihu, kolem Zeleného mysu a dál:
Valnou část Afriky jsme objížděli,
jež sama zůstávala na východě
s územím Jalofo, o něž se dělí
černý lid různých kmenů v dávné shodě
i zemí Mandingů (od nichž jsme měli
ten kov, který tolik platí v lidském rodě),
kde Gambie se vlne křivolaká,
než širý Atlantik ji v náruč zláká.
(Lusovci V, 10)
Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Africké pobřeží se stáčí k severu
U Kapverdských ostrovů se Gama oddělil od skupiny lodí, mířících k pevnosti Elmina (v čele tohoto konvoje byl B. Dias), a nabral kurs k jihovýchodu. Kapitán tak chtěl zkrátit plavbu podél afrického pobřeží; vzdálenost zkrátil poměrně výrazně, čas potřebný k plavbě ale jen málo.
Teprve 1. listopadu 1497 nalezli námořníci pobřeží poblíž zátoky sv. Heleny na jižním výběžku černého kontinentu, kde se také poprvé setkali s domorodými Sany (Křováky). Během prosince pak minuli mys Dobré naděje i nejzazší místa, objevená roku 1488 Diasem. O Vánocích 1497 pak Vasco da Gama objevil hornatou část jižní Afriky, kterou pojmenoval Natal podle právě probíhajících svátků (z lat. natalis = narození).
Kapitán Gama se dále rozhodl postupovat podél afrického pobřeží, které se pomalu obracelo k severu. V jedné ze zátok narazil 11. ledna 1498 na bantuské černochy, antropologicky velmi odlišné od Sanů a Khoisanů (Hotentotů) z jižní Afriky.
Konečně Indie
Lodi pomalu pluly dále proti poměrně silnému proudu, jen na přelomu ledna a února 1498 načas zakotvily v zátoce poblíž dnešního Quelimane. Nedaleko odtud se Portugalci setkali s arabskými kupci, což Gamu jen utvrdilo v tom, že se Indie blíží. Postupně se zastavili na ostrově Mosambik, v Kilwě i Mombase, všude ale byli přijati jen s nevolí – až v Malindi uspěli, když jim tamní vládce poskytl lodivoda znalého místních vod. Snad jím byl Ahmad ibn Mádžid (asi 1435–1510), muslim z indického Gudžarátu a autor četných nautických příruček.
Již zazářilo jitro jasnolící
nad pahorky, kde Ganges vody valí,
když z vysokého koše námořníci
pevninu uviděli ležet v dáli.
A jisti před bouří a před vichřicí
už naprosto se bázně zbavovali.
Lodivod malindský je rozveselí:
„To kalikatský břeh jste uviděli!“
(Lusovci VI, 92)
Bylo 20. května 1498. Vasco da Gama splnil svůj úkol, našel cestu do Indie.
Odtažité přijetí a cesta zpátky
Přivítání v indickém přístavu Kalikat ale už nebylo tak vřelé, jak da Gama čekal. Muslimští kupci rozpoznali v Portugalcích nebezpečí pro svůj obchod, místní panovník, zamorin, jim také nebyl nijak zvlášť nakloněn. Portugalské zboží, tak úspěšné v západní Africe, nemělo v Indii naději na úspěch – a tak Gama jen stěží nakoupil žádané koření, na založení faktorie (obchodní stanice) na indickém pobřeží nebylo ani pomyšlení. Na pobřeží sice postavili padrão, ale jinak už v říjnu 1498 museli portugalští plavci indické vody opustit.
Ani zpáteční cesta nebyla nijak lehká. Da Gama vyplul v klimaticky nevhodném ročním období, takže se lodi v proměnlivém a slabém větru ve vodách Arabského moře doslova motaly tři měsíce. Teprve 5. ledna 1499 znovu uviděli Malindi. Posádky byly decimovány kurdějemi, plavbu zpomalovaly protiproudy i nepříznivý vítr, přesto lodi obepluly mys Dobré naděje a s několika zastávkami se v létě 1499 vrátily do Portugalska. První námořník uviděl lisabonský přístav už 10. července 1499; naopak Paulo da Gama rodnou zemi už nespatřil a zemřel na Azorských ostrovech.
Úspěšný návrat
Návrat do vlasti byl triumfální, Vasco da Gama se stal národním hrdinou (i přesto, že ze 160 členů posádek se vrátilo jen 55 mužů). Již příštího roku vyplula do Indie další expedice, vedené P. A. Cabralem, o další rok později vedl třetí plavbu do Indie J. da Nova.
Roku 1502 stál v čele flotily již 13 lodí opět Vasco da Gama. To už ale nebyla plavba objevitelská, ale dobyvatelská: Gama mj. dobyl a vyplenil ostrov Mosambik a Kilwu na východoafrickém pobřeží, v Indii pak donutil – silou zbraní, úplatků i podpalováním obchodních lodí – místní panovníky k vazalské poslušnosti vůči Portugalsku. A pluly další expedice: Cunha, Almeida, Albuquerque…
Vasco da Gama (povýšený na hraběte) vyplul do Indie ještě potřetí, roku 1524, kdy už byl jmenován indickým místokrálem, krátce po připlutí do Indie ale zemřel a roku 1538 byly jeho ostatky převezeny do Portugalska. Úřad místokrále zastával ve 40. letech 16. století i jeho syn Estéban, který roku 1541 vyslal svého bratra Cristóbala na výpravu do Etiopie. Cristóbal da Gama tam však zahynul.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
