(přelom 16. a 17. století) – slezský šlechtic a diplomat
Poselstvo císaře Rudolfa II., které vedl Mikuláš Varkoč, se počátkem října 1588 vydalo na několikrát opakované pozvání ruských carů do Ruska. Vyjelo z Prahy do Vratislavi (Wrocławi) a do Gdaňska a odtud do Livonska (části dnešního Lotyšska). Odtud se musel Werner Barxen, jeden z vedoucích členů delegace, vrátit pro podezření z příprav útoku proti Rize.
Rudolfovi poslové dojeli do Pskova a s carským doprovodem pokračovali do Moskvy. Dlouho čekali na audienci u cara Fjodora Vasiljeviče, ke které došlo až v dubnu 1589. Hovořili o vztahu císaře Říše římské národa německého a krále českého a uherského Rudolfa II. k Polsku. Právě polský trůn se Varkoč snažil získat pro arciknížete Maxmiliána Habsburského, a o vytvoření koalice proti Turkům.
O stejných otázkách jednal Varkoč v červnu s vlivným dvořanem Borisem Godunovem, faktickým vládcem Ruska. Po dalších dvou přijetích u cara potvrdila ruská strana ochotu uzavřít spojenectví proti Turkům. Carský dvůr doufal, že císař Rudolf vyšle do Moskvy další poselství, která by pokračovala v podrobnějších jednáních.
Zpáteční cestu absolvovala Varkočova delegace přes Archangelsk a odtud lodí kolem severního pobřeží Skandinávie do Hamburku a do Prahy. Vedle diplomatického sondování znamenalo Varkočovo putování do srdce carské říše především poznávání tehdy myšlenkově vzdáleného světa východních Slovanů. Výsledek se projevil ve vydání tzv. Moskevské kroniky, která vyšla v Čechách roku 1590 a představovala první český pohled na Rusko.
• Macůrek J.: První český obraz Rusi „Kronika moskevská“ (z r. 1590) a jeho prameny. In: Slavia 31, 1962, s. 378–407; Poselství z Prahy do Moskvy roku 1589. Praha, Univerzita Karlova 1974; Procházka J.: Cesta slezského šlechtice do Ruska v roce 1589. In: Slezský sborník 4, 1997, s. 255–262.
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
