Valerian Ivanovič Albanov – opravdový dobrodruh

ALBANOV Valerian Ivanovič (* 1881, Voroněž, Rusko, † 1919, mezi Omskem a Krasnojarskem, Rusko) – ruský mořeplavec, polárník

Tragické vyústění ruské polární výpravy, která pod vedením G. Brusilova chtěla dosáhnout severního pólu, kontrastuje s nadějemi, s nimiž loď Svatá Anna vyplouvala 10. září 1912 z Archangelska do Karského moře. Jejím členem byl i V. I. Albanov, kormidelník, jenž v letech 1909–11 brázdil na lodi Kildin moře mezi severním pobřežím Ruska a Velkou Británií.

V říjnu 1912 však Svatá Anna uvázla u poloostrova Jamal v ledu a po dlouhé měsíce s ním driftovala. V lednu 1914 se kormidelník Albanov rozhodl opustit bezmocnou loď a 23. dubna se s polovinou mužstva vydal na saních vyrobených z kajaků a na lyžích k Zemi Františka Josefa. Pochod po rozlámaném ledu však byl mnohem obtížnější, než Albanov se svými druhy předpokládal.

Polárník, který přežil

S nedostatečnou výbavou a s malým množstvím potravy mířila vyčerpaná výprava jen zvolna k pevné zemi. 28. června dosáhla Alexandřiny země a 22. července se dostala k mysu Flora na jihu Země Františka Josefa. Část námořníků zemřela na kurděje a ostatní se pokoušeli o postup na vlastní pěst. Loď Svatý Foka, která se vracela po neúspěchu Sedovovy výpravy, našla 2. srpna 1914 jen Valeriana Albanova s jediným průvodcem. Na Svatém Fokovi se oba námořníci vrátili přes Barentsovo moře do přístavu Rynda na poloostrově Kola.

Po návratu sloužil V. Albanov do roku 1918 na ledoborci Kanada (později Litke). Odešel na řeku Jenisej a účastnil se geografického a hydrologického výzkumu povodí Obu a Jeniseje. Zemřel při služební cestě mezi Omskem a Krasnojarskem.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.