Tetování je pro nás dnes ozdobou teenagerů nebo odznakem vězňů. Tenhle způsob zdobení těla jde však s lidmi celou jejich historií.
První důkazy o tetování pochází ze starověkého Egypta – to si alespoň archeologové ještě donedávna mysleli. V zemi na Nilu se našla tetování u několika mumií přibližně z doby kolem roku 2000 př. n.l. Všechno ale změnil nález ledového muže Ötziho – tento člověk z doby kolem roku 3200 př.n.l. měl totiž na těle několik dobře zachovaných tetování. Navíc nepocházel z civilizované země, ale z tehdy divoké Evropy…
Ledový muž
Ötzi měl rovnou několik stop tetování. Nejvíc na zádech, pravém koleni a kloubech – většinou v podobě malých modrých teček nebo křížků.
Celkem měl na těle 57 tetování! Profesor Don Brothewll z univerzity v Yorku, který ledového muže zkoumal, se domnívá, že stejná místa měl Ötzi nejvíc zničená. Tetování tak u něj zřejmě sloužila jako magické prostředky pro tišení bolesti. Že neměla zdobit, dokazuje i fakt, že byla umístěna na špatně viditelných místech Ötziho těla. Od té doby (Ötzi byl nalezen roku 1991) se podařilo nalézt řadu dalších důkazů o tom, že tetování je stejně staré jako lidstvo samo. Některé nálezy naznačují, že zvláštní hliněné disky s okrovou barvou a kamennými jehlami mohly sloužit právě jako základ pro výrobu tetovací barvy.
Egypt a ženská krása
Nejstarší doklady ze starověkého Egypta máme z doby kolem roku 3500 př.n.l. – ale jen nepřímé. Na některých figurínách žen jsou barevné skvrny, které velmi připomínají tetování. Tetované ženy jsou vidět také na nástěnných malbách z doby kolem roku 1200 př. n.l.; tetování mají nejčastěji na stehnech. Na břichu nebo na pažích. Největším důkazem je však sada tetovacího náčiní z roku 1450 př.n.l., kterou archeologové našli v severoegyptském městě Gurob.
Z doby před 4000 roky máme už i přímé důkazy o tom, jak vypadala tetování. Na několika mumiích žen nalezených v Akhimu byly objevené modré proužky a také ornamenty na prstech. Tyto mumie byly umístěné daleko od hrobů šlechticů, proto se egyptologové domnívají, že se jednalo o tanečnice nebo jiné nepříliš ctihodné povolání. Starověké kultury využívaly pro tetování hlavně tmavě modrou barvu, kterou získávaly z přírodních hlinek.
Barbarské tetování
Jak se civilizace stávaly pokročilejšími, stávala se tetování často symbolem barbarství. Souviselo to zřejmě s tím, že právě nebezpečné barbarské kmeny tetování používaly velmi často. Ruští archeologové objevili nádherná tetování na kůži skytských bojovníků a lovců z Altaje. Například nález mumií z Pazyryku ukazuje bohatě tetovaná mužská i ženská těla – především na horní polovině těla zdobená obrazy fantastických zvířat, loveckých scén a podivných tvorů-bohů. Civilizované národy se však tetování spíše vyhýbaly: v Číně a Japonsku byla tetování důkazem, že je jejich majitel kriminálníkem. Tetování sloužila i jako trest, právě v Číně měli odsouzení vrazi slovo vrah vytetováno přímo na obličeji.
V Evropě byli tetováním přímo posedlí Piktové, původní obyvatelé Británie; o jejich barevných tělech pokrytých obrazy od hlavy k patě se rozepsal třeba i Cézar ve svých zápiscích. Díky tetování dokonce získali své jméno – latinský výraz „Picti“ znamení „pomalovaní“. Není divu, že se Evropané snažili proti této praktice vymezovat, určitě tomu pomohlo i to, že Bible tetování přímo zakazuje – konkrétně v knize Levitikus. Tam ho zakazuje osobně Bůh slovy:“ Nad mrtvým pak nebudete řezati těla svého, a žádného znamení vyrytého na sobě neučiníte: Já jsem Hospodin.“ Stejný bod tedy vlastně zakazuje i piercing, branding a další tělesné ozdoby.
export_hs_gallery| Dnes je tetování extrémně oblíbené v ruských věznicích. Podívejte se na ty nejúžasnější ukázky mistrovských výtvorů, které vznikají za mřížemi. Symboly, které vězni používají, mají jasně vymezené použití: některé smí používat jen ti, kdo jsou odsouzení na doživotí, jiné zase vrazi nebo žháři. V ruských věznicích probíhá i nucené tetování – hanlivé obrazce spoluvězni tetují především pedofilním vrahům. Fotografie pochází z knihy Danziga Baldaeva. Tento vězeňský dozorce za svůj život pořídil tisíce fotek tetování a před několika lety z nich uspořádal úspěšnou výstavu. Pomohl mu v tom i fakt, že jeho otec byl etnografem – sovětský režim ho ale odsoudil na doživotí za smyšlený zločin… |
