(Neděle, 6.listopadu 2005)
Ráno jsme cestou na letiště narazili na pohřební průvod, což bylo štěstí i smůla zároveň. Štěstí spočívalo v tom, že jsme měli možnost na vlastní oči spatřit jeden z projevů zdejšího folklóru, smůla v tom, že jsme neměli moc času.
Aksúm leží v kraji Tigrai v nadmořské výšce 2100 metrů n.m. Není to sice hlavní město tohoto kraje, je to však nejposvátnější místo všech etiopských křesťanů a představuje pro ně totéž, co Mekka pro muslimy nebo Jeruzalém pro Židy.
Aksúm má v současné době 25.000 obyvatel a jeho historie je těsně svázána s legendární královnou ze Sáby, která kolem roku 1000 př.n.l. navštívila v Jeruzalémě krále Šalomouna. Plodem jejich setkání byl syn Menelik, považovaný za zakladatele šalomounsko-etiopské dynastie, která vládla v zemi až do roku 1974. Poslední císař Haile Selassie se na ni odkazoval dokonce v ústavě.
O to, kde vlastně ležela bájná Sábská říše se dodnes přou Jemen s Etiopií. Podstatné je, že v minulosti byl Jemen a Etiopie (tehdy ještě Habeš) kulturně jednotnou oblastí, takže se klidně mohla rozprostírat na území obou.
Prvním hlavním městem Etiopie byla Yeha, po ní následoval Aksúm. Aksúmská říše vznikla přibližně ve 3.století př.n.l. a trvala až do roku 1000 n.l. Byla to velice bohatá země, protože kontrolovala obchod v jižní části Rudého moře z obou stran, takže byla ve svou dobu dokonce označována za třetí nejmocnější impérium po Římu a Persii. Její konec byl vlastně spojen až s nájezdy Arabů.
Aksúmské stély
Památek na původní Aksúmskou říši zde na jedné straně mnoho nezůstalo a na druhé straně se válí všude kolem – kameny na polích a mezi domy, představující zbytky královských paláců, a zejména stély, kterých se na území města dochovalo kolem 300.
Většina proslavených aksúmských stél pochází z období 2.-5. století, jen pár z nich je však zdobených – ty se nachází v tzv. okrsku stél. Protože vznikly ještě před nebo krátce po příchodu křesťanství, nesou v řadě případů výrazně pohanský styl.
Nejvyšší stéla je dlouhá 33 metrů. Slovo „dlouhá“ je v tomto případě opodstatněné, protože je zlomená a leží na zemi. Stéla váží 500 tun a spadla už dávno. Je dokonce možné, že ani nikdy nestála a roztříštila se už během pokusů o vztyčení.
Druhá v pořadí je tzv. římská stéla, vysoká 25 metrů. Ta byla v roce 1937 rozřezána na tři části a odvezena Mussollinim do Říma. Navrácena byla do Etiopie po dlouholetých urgencích teprve letos v dubnu. Pro její přepravu bylo použito největší současné letadlo, ruský Antonov-124, a musela být zpevněna přistávací dráha. Teď tu stéla leží pod třemi provizorními přístřešky a neví se, kdy bude znovu postavena, protože na to Etiopané již nemají peníze.
Nejvyšší stojící stélou je tedy momentálně stéla krále Ezany, která je vysoká 24 metrů, z toho 3 metry jsou v zemi. Stéla pochází ze 4.století, je zdobena ze tří stran a svým tvarem připomíná mrakodrapy ve „spřízněném“ Jemenu. Král Ezana vládl v letech 325-360 a právě v době jeho vlády bylo v Etiopii přijato křesťanství.
Co se týče vzniku aksúmských stél, panují mezi historiky dvě teorie. Jedni je považují za monumentální náhrobky královských hrobů a faktem je, že pod některými byly hroby skutečně objeveny. Podle druhých se jedná o pouhé symboly pohanského náboženství, například v podstavci stély krále Ezany jsou čtyři otvory, což znamená, že to byl obětní oltář. V úvahu připadá ale také kombinace obou těchto názorů.
Hrobka byla dokonce nalezena i pod nejvyšší padlou stélou. Protože se však jedná teprve o pár měsíců starý objev, nelze k němu zatím říci niž bližšího. Otevřena je naopak Hrobka krále Ramhaye, označovaná rovněž jako „hrobka falešných dveří“, ve které ale zase pro změnu nebylo objeveno žádné tělo. Což ovšem neznamená, že tam žádné nikdy nebylo – výzkumy dále pokračují…
Úkryt vzácné archy úmluvy
Chrám Maryam Zion (Chrám P.Marie Sionské) je nejposvátnějším svatostánkem etiopského ortodoxního náboženství. Nový chrám byl postaven v roce 1960 za vlády Haile Selassieho. Kromě toho zde stojí ale taky ještě Starý chrám, který vybudoval v roce 1665 král Fasilidas. Už před ním stálo ovšem na tomto místě několik chrámů a první z nich postavil zřejmě již král Ezana ve 4. století v samých počátcích křesťanství v Etiopii. Místo je to natolik posvátné, že do starého chrámu mají dodnes přístup pouze muži.
Vedle starého chrámu stojí navíc kaple, v níž je údajně uschována originální archa úmluvy. Do té ovšem mají povolen přístup již pouze kněží a do prostoru za plentou může vstoupit dokonce jen strážce archy. Přístup kohokoliv nepovolaného by mohl být nebezpečný a strážce zase pro změnu nesmí kapli nikdy opustit, takže se nám ho podařilo pouze letmo zahlédnout, když vyběhl na svou zahrádku.
Jaký je vlastně příběh archy úmluvy? Podle Bible se jedná o schránku, kterou zhotovil Mojžíš dle přesného návodu Boha a uložil do ní desky s deseti přikázáními, které od něj obdržel na hoře Sinaj. Archa pak byla uložena v Jeruzalémě, kde pro ni králové David a Šalomoun vybudovali důstojný příbytek.
Tady se ovšem „biblická“ stopa ztrácí – podle jedné teorie byla archa zničena v 6. století př.n.l., když babylonský král Nabuchadnessar II. vyplenil Jeruzalém. Podle jiné byla archa v tu dobu ukryta ve skále pod Šalomounovým chrámem, kde ji podle jedněch objevili templáři a převezli do Francie a později do Skotska, podle jiných je tam dodnes.
Existuje ovšem také legenda, podle níž už v době vpádu Babyloňanů archa v Jeruzalémě vůbec nebyla, protože ji odvezl již za Šalomounovy vlády jeho syn Menelik do Etiopie, když se od své matky, královny ze Sáby, dozvěděl, kdo je jeho otec a vydal se ho navštívit. Archa byla potom ukryta v Lalibele, na ostrově v jezeře Tana a nakonec skončila v Aksúmu, kde je dodnes.
Lázně královny ze Sáby
Vrchol Aksúmu spadá do 4.-6. století. Potom nastává úpadek, vzniklý tlakem islámu. V 7. století ztratil Aksúm přístav a tím pádem i kontrolu nad Rudým mořem. Okleštěné království sice přetrvávalo až do 12. století, za poslední krále „velké“ Aksúmské říše jsou však považování král Kaleb a jeho syn Gebre Meskel /:gebre meskal:/.
Hrobky obou těchto panovníků stojí za městem, na místě původních královských paláců. V podzemí se původně nacházela pokladnice. Hrob krále Kaleba je navíc jen symbolický, protože odešel ke konci života do kláštera Pentaleion, kde je také pochován. Spíš než o hrobky se tedy jedná o poslední královská sídla.
Zelený bazén, ležící u cesty ke hrobkám krále Kaleba a Gebre Meskela, nese pojmenování Lázně královny ze Sáby. Není ovšem jasné, zda se tady někdy královna ze Sáby vůbec koupala. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní nádrž, tak to znamená, že je mnohem starší, takže časově to je možné.
Palác královny ze Sáby naopak určitě královna ze Sáby neznala, protože pochází z mnohem pozdějšího období. To ale samozřejmě nebrání tomu, aby tu po ní některé části nebyly pojmenovány – soudní dvůr královny ze Sáby, koupelna královny ze Sáby atd. Ve skutečnosti se jedná pravděpodobně o královský palác ze 2.století, některé prameny uvádí až 10.století. Palác byl docela rozlehlý – byl patrový a měl 50 místností.
Poblíž paláce leží také pole starých stél. Jedná se o nejstarší stély v celém Aksúmu. Místní historikové se dokonce domnívají, že právě tady je třeba hledat hrob slavné královny ze Sáby.
Převzato z www.kasp.cz
