Úžasný svět ferat aneb pohled za feratová humna

Rodištěm ferat jsou Dolomity, a proto jistě nepřekvapí, že především v Alpách mají svůj hlavní stan a každým rokem přibývají nové a nové cesty. Především Francie a kupodivu i Švýcarsko, které se roky bránilo instalaci těchto cest, se staly skutečnými feratovými velmocemi.

Lví podíl na tom má především francouzská firma Prisme, založená v Saint-Jean-de-Maurienne (dnes sídlí v nedalekém městě Saint-Helene-du-Lac). V původně stavební firmě se v r.1993 pod vedením horského vůdce Roberta Berger-Sabattela oddělila speciální odnož, realizující nejrůznější zábavná lanová centra, ale především zajištěné cesty v horách.

Prvním skutečným „majstrštykem“ byla cesta Ferrata du Diable, vedoucí několika variantami v hlubokém údolí řeky Arc. Za více než 10 let firma s dvaceti zaměstnanci vytyčila a realizovala 170 cest všech náročností (jen tak na okraj – roční obrat činí 2 800 000 €!). Zájem je především z lyžařských oblastí, které se takto snaží nalákat turisty do míst, kde v létě víceméně „zdechl pes“. Ale není to pravidlem, firma instalovala např. mnoho z více než 40 ferat ve španělských horách. A nezůstalo jen u Evropy.

Borneo: nejvyšší ferata na světě

Světovou proslulost si rychle získala svého času nejvyšší ferata na světě, kterou firma instalovala v r. 2007 na Borneu těsně pod vrcholem nejvyšší hory Monte Kinabalu (4095 m). Via Ferrata Le Torq sice na samotný vrchol nedosahuje, ale to nic nemění na tom, že se jedná o skutečně průkopnické dílo.

Cesta má dvě varianty – samotná Le Torq je snadná a vhodná pro začátečníky (ovšem pozor – ve výšce 3580 m). Druhá část, zvaná Low Peak, startuje ve výši 3400 m, překonává pomocí hodně vzdušně instalovaných lan a kotev v hladké stěně Panar Laban převýšení 365 m a po celkových úctyhodných 1200 metrech končí ve výšce 3800 m (fr. ohodnocení AD, podle rakouské stupnice se jedná o 3C).

Tento první asijský krok otevřel firmě cestu k dalším zakázkám. V r. 2011 byla v blízkosti Pekingu otevřena první čínská Via Ferrata Yanshun, o dva roky později ji následovaly nádherné feraty Loajunshan (Lijiang, prov. Yunnan) a nejnovější cestou je Nangshonshan v provinci Šen-Si (z r. 2013).

Kanada, USA i Omán

Pokud jsme již jednou opustili Evropu, tak se rovnou můžeme podívat i do jiných míst. V Kanadě najdeme hned několik zajištěných cest. Prisme se podílela na realizaci cest Parc Cap Jasseux u St. Fulgance (Quebec) a na vyloženě horské cestě Via ferrata Whistler ve Skalistých horách (Jasper NP). Velmi zajímavou kanadskou feratou je cesta na Monte Nimbus (pohoří Bugaboo). Jedinou nevýhodou je, že výchozí bod na feratu je přístupný pouze helikoptérou za nezanedbatelných 1800 dolarů (ha, ha).

Na území USA pak najdeme další „prismácké“ dílo v Západní Virginii u městečka Peterson, kde byl zajištěn výstup na Nelsonovu skálu. Naprosto fantastickou jištěnou cestu najdeme jen deset minut jízdy od mexického města Monterrey. Žebříky a visuté mosty, vedoucí kaňonem Huasteca a končící na naprosto skvělém vyhlídkovém místě, nemají na americkém kontinentu konkurenci.

Ferata je i v exotickém Ománu na konci scénické stezky Balcony Walk. Titul nejvýše položené feraty na světě má od července roku 2012 keňská Mount Kenya, kde byla organizací Kenya Wildlife Service instalovaná cesta Olonana, vedoucí na vrchol Lenana do výšky 4985 m!

Evropské  nealpské feraty

Na závěr se vraťme na starý kontinent, neboť i tady je několik cest mimo alpský prostor. Feratový boom dorazil např. i na sever Evropy. V Norsku najdeme hned čtyři tzv. „klatresti“. Snad nejbizarnější feratou je cesta Tysso v údolí Tyssedal. Jedná se snad o jedinou „industriální“ feratu na světě, neboť vede od přehrady kolem přiváděcího potrubí vody až na vrchol Lilletopp. Žebříky zabudované přímo v konstrukci potrubí a závěrečný vzdušný přelez kolmé stěny spolu s fantastickým přírodním prostředím řadí tuto cestu mezi prvotřídní podniky svého druhu.

V blízkosti lyžařského střediska Hemsedal vede pěkná cesta na skalnatý vrchol Vesle Røggjin. Via Ferrata Loen (Strynské Alpy) se může kromě zcela mimořádného přírodního prostředí vysokých zaledněných hor a fjordů pochlubit nejdelším visutým feratovým mostem v Evropě – 120 m (nad 160 m hlubokou roklí).

Nejnovější norskou feratou je cesta Munkstigen v blízkosti Trondheimu. Ta by se po svém úplném dokončení v r. 2014 měla stát nejdelší souvislou feratou v Evropě. Také ve Švédsku najdeme několik zajištěných cest. Severně od Sundsvalu leží pěkný národní park Skuleskogen, kde při pobřeží najdeme hned čtyři cesty o výšce až 285 metrů. Snad nejsevernější feratou je cesta na nejvyšší vrchol Švédska – Kebnekaise (2113 m). Pokud na tento vrchol vystupujeme od východu (tedy přes ledovec), je závěrečný strmý a skalnatý úsek zajištěný ocelovými lany a kramlemi.

Několik zajištěných cest můžeme najít v Anglii (Honister v Lake District), ve Skotsku (Ellie Chairwalk) nebo v poslední době obnovovaný pobřežní úsek Gobbins Way v Irsku. Překvapivě první balkánskou feratu nenajdeme někde v Černé Hoře nebo v Bulharsku, ale v Kosovu! V Rugovské soutěsce (nedaleko města Peč) byla nedávno instalována cesta Via Ferrata Ari.