Týdenní pobyt v nemocnici na Bali

Odletěl jsem loni třiadvacátého listopadu přes Amsterodam, Hong-Kong na ostrov Bali. Předem stanovený itinerář výletů za poznáním jsem dodržoval přesně. Mimo jiné jsem navštívil sousední ostrov Jáva. Tam se listopad přelomil do prvního prosincového dne.

Třetí den pobytu na Jávě mě začala pobolívat hlava. Když bolesti neustávaly, ostatní členové výpravy zavolali lékaře. Ten mě prohlédl a předepsal léky. Po dalších dvou dnech se situace nijak výrazně nezlepšila. Nakonec mě převezli do nemocnice v Kasih Ibu, která je v centru hlavního města ostrova Bali Denpasaru.

To, co vám teď sděluji, znám pouze z povídání svých kolegů a ošetřujícího balijského lékaře. Ten se jmenoval Gold Ari.

Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Operovali mě dvě hodiny před vlastní smrtí

Po nezbytném rentgenu a CT, se lékaři ihned rozhodli pro operaci mé hlavy, protože jsem krvácel do mozku. Operace se zdařila a krvácení bylo zastaveno. Gold Ari mi řekl, že by bylo mnohem horší, kdybych do nemocnice dorazil o dvě hodiny později.

Druhý den ráno po operaci jsem se probudil. Na sobě jsem měl zelené pyžamo, z hlavy mi vedly dvě hadičky a třetí z levé ruky. Vůbec jsem netušil, kde jsem a co se vlastně stalo. Jedno je ovšem jisté – stačilo pár hodin a mohl jsem se domů vracet zpět úplně jiným způsobem. Teprve teď jsem si uvědomil, jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. Sedmidenní hospitalizaci je zbytečné popisovat. Personál nemocnice byl vynikající. Zdravotní sestry mi druhý den  říkaly pápa. Na internetu si našly v česko-indonéském slovníku, že se tak oslovuje táta. Takže mě taky zdravily: ahoj, pápa! Spalo se dobře? Jak se vede? Nebolí tě něco? Pro mě to byl velmi příjemný šok. Ráno jsem si v jídelním lístku vybral to nejlepší jídlo, tedy vybraly mi ho sestry a bylo mi tam moc fajn.

Český průvodce, který měl naši výpravu na starost, mi při návštěvě vysvětlil, že ta už vyrazila na zpáteční cestu a dodal: „Zůstal jste tu sám.“

Po týdnu mě propustili a nemocniční pokoj nahradil luxusní hotel ve městě Sanuru. Tam pro mne přicestoval můj zeť a tři dny po něm česká lékařka jako můj doprovod pro transport domů. Z Bali jsem se vrátil přes Paříž 21. prosince odpoledne.

Při každém přestupování mě převáželi na invalidním vozíku, který byl u letadla připraven. Nemohl jsem nést ani reklamní tašku nemocnice, v níž byl pouze můj CT snímek hlavy. Z letiště v Ruzyni mě sanitka převezla do Brna.

Tam jsem ve Fakultní nemocnici absolvoval nutné vyšetření, při němž lékaři konstatovali, že na Bali odvedli jejich kolegové neskutečnou práci a já jsem opět zdravý. „Snímky CT, které jsem dovezl, to dokazují. Věřte, druhý by to jen těžko přežil,“ shodli se lékaři.

To, co jsem i přes problémy na Bali a Jávě viděl, bylo obrovským cestovatelským zážitkem. A ještě jedna rada, než vyrazíte na cestu: Pojistěte se! Vyplatí se to!