Strhující příběh země, která dodnes patří k nejchudším na této planetě. Etiopie, starším jménem Habeš, je překvapivě nejstarší křesťanskou zemí na africkém kontinentu – a druhou nejstarší na světě vůbec. Je také zemí mnoha protikladů – mnoha historických i etnických křižovatek.
Na severu je plná Habešanů, kteří jsou sice subsaharští Afričané, ale mají minimum černošských rysů – jejich ušlechtilé oválné tváře s vysokým čelem a mandlovýma očima jakoby vystoupily z biblických příběhů. Podle legendy se jejich původ datuje od okamžiku, kdy vznešená a krásná Makeba, známá jako královna ze Sáby, seznala, že v rámci panovnických povinností je třeba navštívit také Jeruzalém, oddělený od Afriky jen úzkým průlivem Rudého moře. V této zemi však našla nejen státní, ale i osobní pouta. Moudrý král Šalamoun ji oslnil natolik, že se na státní návštěvě zdržela o něco déle, než bývá zvykem, a při té příležitosti (v rámci dobrých bilaterálních vztahů) mu povila syna Menelika I., který se posléze stal zakladatelem dynastie etiopských králů. Posledním zástupcem této silné královské větve byl i v Čechách dobře známý císař Haile Sellasié, který vládl zemi až do své smrti v roce 1974. Jedním z paradoxů je i skutečnost, že právě tohoto posledního císaře, nazývaného „Král králů“ si vybralo jako svého zástupce na zemi hnutí rastafariánů – potomků etiopských otroků, zavlečených v období otrokářství na ostrov Jamaika. Část z nich se po letech vrátila do země svých otců a usídlila se ve městě Shashemene.
Ve chvíli odchodu císaře z politické scény i skutečného života se v Etiopii cosi zlomilo – přešla pevnou nohou z feudalismu přímo do reálného socialismu! Možná to nebylo to nejšťastnější řešení, což se také záhy ukázalo. Nepokoje vedly k dalšímu převratu, tentokrát naštěstí k demokracii, byť ještě značně mladé a nezkušené.
Tradice ortodoxního křesťanství je zde stále nedílnou součástí běžného života a věřící striktně dodržují všechny náboženské zvyklosti.Úžasné monolitické skalní chrámy v Lalibele jsou stále živoucím poutním místem, kde se pravidelně odbývají bohoslužby, město Axum se svými až šestadvacet metrů vysokými žulovými stélami je připomínkou existence prvních křesťanských králů na tomto území a v nejsvětějším chrámu Tsion Maryam je prý uložena původní schránka tzv. „Archa úmluvy“ – s Desaterem přikázání, které dal Bůh na hoře Sinaj Mojžíšovi pro jeho lid… Současně byl Axum i sídelním městem Makeby, královny ze Sáby.
Ta však nebyla tou nejstarší osobností etiopské historie. V roce 1974 byla v Danakilské proláklině na severovýchodě země nalezena kostra nejstarší ženy světa, božské Lucy – Australopitecus afarensis. Tento hominid žil na zdejších pláních zhruba před 3,5 miliony lety. Fakt, že z drobné, sotva 1,2 m vysoké kostřičky se zachovala vlastně jen část lebky a holenní kost neubírá tomuto objevu na ceně, neboť zřejmě dokazuje, že lidstvo vzešlo právě z této podivuhodné krajiny.
Národní parky Etiopie nabízejí nevšední setkání s divokými zvířaty – krokodýly a hrochy na jezeře Chamo, stády zeber a antilop v nedalekém Nechisaru, vzácným etiopským vlčkem v NP Bale, ale hlavně úžasný horský trek po horách Simien Mountains, kde se lze v přirozeném prostředí přiblížit jen na pár metrů k tlupám báječných endemických paviánů gellada…
V protikladu k silným křesťanským tradicím žijí na jihozápadě země v povodí řeky Omo divoké nomádské kmeny, jejichž jediným majetkem je dobytek a samopal. To už jsou ti praví černoši. Jejich ženy si prořezávají spodní ret a vkládají si do něj až dvaceticentimetrové hliněné talířky. Aby talířek dobře „sedl“, je nutné si vyrazit dva až čtyři spodní přední zuby – ale co by žena pro svou krásu neudělala! Když se talířek vyndá, svraštělý spodní ret visí jako prasklá galuska od závodního bicyklu. Některé kmeny nosí složité účesy z mnoha copánků, natužených rudou hlinkou a máslem.Často využívají ke zdobení také skarifikaci – to znamená jizvení.
Jsou zvláštní, nevypočitatelní, nebezpeční. Právě to ovšem přitahuje odvážné cestovatele, aby se pokusili opatrně vstoupit na jejich území a nahlédnout do jejich života. Tyto hrdé a často téměř děsivé tváře jsou pro nás silným zážitkem a nezodpovězenou otázkou. Co se skrývá za nimi, v myšlenkách lidí, kteří jakoby přicházeli z jiného století, z jiného světa?
Pojďme se na ně alespoň na chvíli podívat!
Autorka je vášnivá cestovatelka a o svých bohatých zkušenostech z návštěvy Etiopie bude přednášet v Klubu cestovatelů Karavanseráj a na Cestovatelském festivalu v Praze (www.setkanicestovatelu.cz).
Od října tohoto roku pracuje v Klubu cestovatelů Karavanseráj (www.karavanseraj.cz).
