TUNIS 2004 – 5.díl

El-Jem – v místním supermarketu kupujeme pití a hurá do kolosea, už je tu dost turistů, ale ještě se to dá, koloseum je docela pěkný, ale pořád přemýšlíme, jak dlouho to tady těm umělcům vydrží, když se o to nebudou starat, jdeme k jednomu vyděrači na kafe – snaží se nám nabulíkovat, že v Sousse mají kafe i dražší, pěšky v úmorným vedru k muzeu – super mozaiky – fakt stojí za to, přichází křeče v břiše, takže letím na WC – jsem splavenej jak dobytek, protože jsem musel manévrovat v podřepu nad mísou (evropskej typ záchodu, ale bez prkýnka), mám úplně vodprásklý nohy, vracíme se do centra, u výborného starýho dědka kupujeme levný a úžasný hroznový víno, dáváme kafe a čaj, makáme na nádraží, pořád nás sledujeme jeden místní dement, kterej pak dělá dobrý scénky i ve vlaku, opět stojíme a musíme vyskočit v jedný díře a přestoupit na jinej vlak z Tunisu, kterej nás doveze do Sousse, 15.00 jsme zpět na hotelu, pořád bez klimatizace, i když nám naše „ochotná madam“ už 4x slíbila, že dodá aspoň větrák, krátkej relax a zase vyrážíme, tentokrát k místním kasbám, který ale v 18.00 zavíraj, takže máme smůlu, lítáme po krámech s turistickejma volovinama, Alča kupujeme keramickej popelník, sháníme ještě nějakej pěknej šátek, ale mají fakt špatný kousky, kupujeme mandlovej nářez, pár pohledů a pak na véču do pizzerie na pobřeží – Alča má pizzu s tuňákem a hlavně obrovskou porci, takže je ráda, že pak může zbytky házet tajně pod stolem kočce, po cestě na hotel ještě dáváme každý 3 kopečky zmrzliny – ani to nedojíme a praskáme, plážová zídka je obsypaná lidma, na hotelu opět není větrák, takže upadáme do komatu a čeká nás další šílená noc

Nejširší nabídku průvodců a map Tuniska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

15.8. Sousse – 1.noc s větrákem (naše madam se překonala), takže pohoda, ráno hned po snídani na nedělní trh Souq el-Ahad, šílený – stánkaři snad úplně se vším, táhne se přes celý město, Alča kupuje hezkou dřevěnou želvičku, je tu i dost turistů (asi je v hotelech briefli, že se trh koná), spíš jen prohlížíme, co všechno se tu dá sehnat, kupujeme pistácie, nádhernej výběr látek – Alča slintá a smutní, že tu nemá mamču, která by jí pomohla vybrat správný rozměry, ale s brekem musí odejít s prázdnou, jdeme zjistit na busák odjezdy do Tunisu – trošku zmatky, na informacích nikdo, ale stejně uvažujeme spíš o vlaku, teď boj o taxi, protože všichni se chtějí z trhu dostat domů, pěkně to vochcáváme a jsme za chvíli úspěšný, relax na hotelu, 14.30 vyrážíme na vlak a frčíme do Monastiru, ve vlaku pro změnu vedro, 15.30 Monastir – jdeme k mešitě Habiba Bourguiby a pak hned k hlavní místní památce Mauzoleu H. Bourguiby – docela fajn stavbička, vstupné zdarma, uvnitř konečně vidíme na fotce H.B., dělám výstavní foto s Alčou před mauzoleem, pak lezeme do místní pevnosti – pěkný výhledy na moře, pak na koblihu a hlavně na deluxe krémovou kávičku do přístavu, který je pro boháče – yachty, atp., jsme maximálně nadšený, protože tu dokonce hrajou evropskou hudbu, užíváme si to naplno, z5 na vlak, jedna family proti nám si hraje, že jsou pořádný – dítě chce vyhodit nějaký odpadky z okna vlaku a maminka ho chytla, že to nesmí – krásný divadlo 🙂 rozjíždí se mi fajn křeče v břiše, takže už ani nevečeřím a v křečích trávím skoro celou noc