Tři soutěsky na Dlouhé řece – Changjiang (Čchang-ťiang) nebo také Yangtze (Jang-c’) – patřily odpradávna vedle například Žlutých hor či homolovitých kopečků v oblasti Guilinu (Kuej-lin) k těm místům, která nejvíce inspirovala čínské umělce.
Dramatická krajina největší čínské řeky, vysoké skalní srázy, divoce se valící voda, ale také těžká dřina tahačů loďí ovlivnily díla mnohých malířů a básníků.
Přírodně nejzajímavější část Dlouhé řeky, tzv. Tři soutěsky, se nachází mezi městy Fengjie (Feng-ťie) a Yichang (I-čchang). Je dlouhá asi 200 km a šířka řeky se zde pohybuje od 300 m v nejširším úseku až po 100 m v nejužší části. Před vybudováním přehrady voda v řece sezonně kolísala až o 50 m. Nejmenší a nejkratší ze tří soutěsek je první z nich – soutěska Qutang (Čchü-tchang), dlouhá pouhých 8 km. Druhá, 40 km dlouhá, soutěska Wuxia (Wu-sia) nabízí se svými až 900 m vysokými srázy nejdramatičtější výhledy. Poslední, třetí soutěska Xilingxia (Si-ling-sia) je se svými 80 km nejdelší.
Mezi první a druhou soutěskou lze udělat malou odbočku po řece Daning (Ta-ning) do tzv. Tří malých soutěsek, které jsou mnohem menší a užší. Bohužel vznikem nádrže se voda v nich výrazně zvedla, a soutěsky tím pozbyly své dramatičnosti. Pozvednutí hladiny však mělo za následek zatopení dalších bočních údolíček, a tím vznikly nové, tzv. Mini tři soutěsky, do nichž je možné vplout pouze na malých veslicích.
Kromě přírodních krás se lze při plavbě lodí soutěskami pokochat i mnoha historickými zajímavostmi, jako je například „město duchů“ Fengdu (Feng-tu) s nesčetnými sochami ďáblů a démonů v chrámech se jmény jako Mezi životem a smrtí nebo Most do bezmocnosti. Další zajímavostí je jedenáctipatrová červená pagoda Shibaozhai (Š’-pao-čaj), která je svou zadní stěnou připevněná na 30 m vysokém skalním ostrohu nad Dlouhou řekou.
Dlouhá řeka je s délkou zhruba 6300 km nejdelší čínskou řekou a třetí nejdelší řekou na světě. Pramení vysoko v horách v dnešní čínské provincii Qinghai (Čching-chaj) a na své cestě proteče sedmi provinciemi, než dorazí do Žlutého moře. Plány na její využití a zkrocení sahají už do dávné historie.
Historie současného projektu přehradní nádrže Tři soutěsky sahá do r. 1919. Projekt na stavbu současné přehrady byl definitivně schválen r. 1986. Stavba probíhá ve třech etapách. Výstavba začala v r. 1993 a tato první fáze skončila podle plánu v r. 1997 přehrazením řeky. Ve druhé fázi v l. 1998–2003 byly osazeny do přehradní zdi turbíny a postaveny dvě řady pětistupňových zdymadel, kterými mohou proplouvat lodě do výtlaku 10 000 tun. Ve druhé fázi začalo také napouštění přehrady. Od r. 2003 do r. 2009 probíhala třetí etapa, napouštění přehradního jezera a dokončovací práce na hrázi, např. dokončení stavby výtahu pro lodě do výtlaku 3000 tun.
Přehradní hráz je vysoká 181 metrů. Provozní výška hladiny vody u přehradní hráze je 175 m a jezero je dlouhé 630 km. Dvě vodní elektrárny, při pravém a levém břehu, mají výkon 18 GW a vyrábějí zhruba 1/10 veškeré elektrické energie v Číně. V podzemí při pravém břehu se staví třetí elektrárna, která již bude osázena turbínami čínské provenience. Turbíny, které jsou již v provozu, dovezla Čína z Francie.
Zpracováno ve spolupráci s China Tours.
