Ačkoliv ze Zakavkazských republik, jak jsou země v této oblasti nazývány, láká trekaře spíše sousední Gruzie i její menší soused má z hlediska treků v panenské přírodě co nabídnout.
Nejznámější oblastí v Arménii, která je vhodná na vícedenní trek jsou zajisté Geghamské hory. Jedná se o náhorní plošinu, z níž se tyčí kolem stovky vyhaslých kuželovitých vulkánů. Ty lemují západní břeh jezera Sevan, několik desítek kilometrů severně od hlavního města Arménie Jerevanu. Pro turistiku jsou jako stvořené. Čekají tu kráterová jezírka, sopečné kužely a na přelomu jara a léta i spousty drobných květů, pestře barvících pastviny.
Travnaté hory lákají na léto také pastevce etnika Jezídů, kdysi vyhnaného z východního Turecka do Arménie. S pastevci souvisí snad jediná nepříjemnost tohoto nádherného pohoří – mohutní pastevečtí psi, kteří opravdu zodpovědně hlídají stáda skotu. Na druhou stranu právě díky stádům jsou všechny travnaté plochy pohoří spasené, a proto není problém jít takříkajíc přímo za nosem, kudy se vám zlíbí.
Nejvyšším vulkánem je fotogenický Aždahak (3597 m) s kráterem, který 90 m pod svou hranou ukrývá jezírko. Za jasného počasí je z vrcholu vidět na západě dominanta oblasti – Ararat (5137 m), posvátná hora, na kterou jsou Arméni tolik hrdí, ale která náleží Turecku. Východní obzor je lemován jezerem Sevan, jež je svou rozlohou o polovinu větší než evropský Balaton. Dobře je vidět i nejvyšší hora Arménie – Aragats. Nejobvyklejším místem pro začátek treku je odlehlá vesnička Sevaberd, kam se dá s trochou štěstí dostat taxíkem z města Abovyan. Ovšem ne všichni taxikář vědí, kde tato vesnice leží.
Náhorní plošinou vedou různě velké pěšiny, ale na jakékoliv turistické značení můžete zapomenout. Nejlepší možností orientace jsou staré ruské vojenské mapy. Variant treku je více, ta klasická pětidenní vede okolo jezírka Akna dál směrem k Aždahaku. Cestou můžete narazit na několik přírodních galerií s petroglyfy, jsou to vybroušené nebo vytesané obrazce v kamenech. Nejčastěji zobrazují zvířata případně postavy s různými nástroji.
Od umělého jezírka Vank a nad ním se tyčících kamenných stél neboli dračích kamenů pak trek pokračuje podél vodovodního potrubí a sestoupí až ke klášteru Geghard, kde je jeho konec.
Trek jde prodloužit tak, že od jezírkaVank pokračujete k pramenům řekyAzat a následně můžete sestoupit do přírodní rezervaceKhorosov, kde se lze pěkně toulat dalších pár dní. Khosrov je jedna z nejstarších chráněných oblastí na světě. Místo, kde na poměrně malém území naleznete krásné přírodní scenérie jako hluboko zaříznuté kaňony, vodopády nebo různě veliké i tvarované skalní útvary. Největší přírodní památkou zde jsou však poslední zbytky původnícharménskýchlesů. Ani lidská ruka v této oblasti ale nezůstala nečinná, a proto během treku můžete narazit i na ruiny křesťanských památek.
Během této části treku je možné vidět celou řadu pamětihodností, jako je například klášterní komplex Aghjots Vank nebo pevnostKakavaberd (Geghi Berd). Téměř na konci pak můžete obdivovat hradbu z čedičových hranolů připomínajících varhany (odtud název SymphonyCanyon).
Nejširší nabídku průvodců a map Arménie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Konec popřípadě začátek treku, který lze absolvovat zároveň v opačném směru, se nachází u antického chrámuGarni na konci kaňonuAzat. Chrám je nejspíš jednou z největších turistických atrakcí v Arménii (nenechte se zaskočit tím, že pro cizince je vstupné mnohonásobně vyšší než pro místní obyvatele). Chrám, který vypadá téměř tak, jak si z učebnic dějepisu pamatujeme antické chrámy starověkého Řecka, se tyčí nad kaňonem a vytváří tak velmi pěknou kompozici.
Pokud patříte mezi tekaře – nováčky nebo se raději pohybujete v nižších nadmořských výškách, určitě by se vám mohla líbit právě tato oblast přírodní rezervace Khosrov a v ní výše zmíněný trek kaňonem řeky Azat.
