Trekking ve švédském Jämtlandu

Lyžovat je tu možné většinou až do poloviny května. V rámci road tripu autem z Čech jsme se do této oblasti vydali už na počátku června a naším cílem byl trekking na západě Jämtlandu (západně od Åre) v blízkosti hranic s Norskem v okolí Enafors a Storulvån s plánem zdolat hraniční vrchol Sylarna (1762 m).

Jämtlandský trojúhelník a ubytování Švédského turistického spolu (STF)

Hned po příjezdu do Åre jsme se chtěli zastavit ve zdejším informačním centru, abychom zjistili aktuální podmínky pro pěší turistiku. Je ale zrovna 6. června, kdy se ve Švédsku slaví národní den (Sveriges nationaldag), a tento den je státním svátkem, tudíž v íčku je bohužel zavřeno. Nedá se nic dělat, putujeme tedy dál, západním směrem od tohoto luxusního horského střediska, civilizace postupně ubývá a začínáme si konečně připadat na prahu pravé švédské divočiny.

Vezeme s sebou i nečekaně krásné slunečné počasí. Ve vesnici Enafors zatáčíme doleva směrem na Storulvån, kde se nachází turistická chata Storulvåns fjällstation, patřící Švédskému turistickému spolku (Svenska Turistföreningen, zkráceně STF), který provozuje mnoho turistických chat a ubytoven různých kvalitativních úrovní po celém Švédsku. Ubytování lze rezervovat online a cena závisí na konkrétní ubytovací úrovni, jež se liší množstvím poskytovaných služeb. Kromě „lepších“ placených chat lze po celém Švédsku nalézt také mnoho velice pěkných chat a přístřešků se slušným zázemím, které jsou zdarma. Nocležník musí při odchodu pouze doplnit spotřebované dříví a uvést chatu do stejného stavu, v jakém do ní vstoupil, zároveň by se neměl zdržet na dobu delší než nezbytně nutnou.

Chceme za ubytování ušetřit, přece jen švédské ceny ubytování v horských chatách jsou pro nás v přepočtu dosti vysoké, proto vezeme stany. V této oblasti je populární túra nazvaná Jämtlandský trojúhelník (Jämtlandstriangeln), která vede na sever od hory Sylarna a spojuje tři turistické chaty STF (Sylarnas fjällstation, Blåhammarens fjällstation a zmíněnou Storulvåns fjällstation). My jsme se bohužel nakonec kýženému zdolání vrcholu Sylarny ani zdaleka nepřiblížili.

Zrádná švédská turistická sezóna

Chata Storulvåns fjällstation je zamčená. Potkáváme pouze zaměstnance STF, který pracuje v okolí chaty. Po rozhovoru s ním se nám potvrzuje obava, že jsme v této oblasti příliš brzy a chata je zavřená, protože letní turistická sezóna ještě nezačala, a to z důvodu zatím ještě příliš vysoké sněhové pokrývky znemožňující pěší túry. Pán nám ale doporučuje asi 3 kilometry vzdálené místo, kde můžeme stanovat. Jeho doporučení, že máme raději zkusit trekking v nižší nadmořské výšce, si bereme k srdci ve chvíli, kdy z protějšího kopce vidíme sjíždět lyžaře – skialpinisty, jejichž nadšené úsměvy reagující nejspíše na skvělé podmínky pro skialpy spatřujeme ve chvíli, kdy nás v lyžácích na nohou míjejí u horské chaty. Připadáme si v pohorkách s krosnami vedle nich trochu trapně.

Cesta těžkým, mokrým sněhem místy po podmáčené půdě na místo, kde se na radu pána ze STF rozhodujeme rozbít tábor, opravdu není ideální. Opravdu jsme zde příliš brzy. Kempovací plácek na vyvýšeném břehu řeky je ale perfektní, místa na stany dokonce nejsou ani moc podmáčená. Užíváme si dlouhý večer u doutnajícího ohně tak tak rozdělaného z místního vlhkého dřeva, sušíme mokré pohorky a litujeme, že nemáme alespoň sněžnice, abychom mohli zítra pokračovat v cestě. Nakonec činíme rozhodnutí vrátit se další den zpět do Åre a zjistit v íčku možnosti trekkingu v nějaké níže položené oblasti Jämtlandu.

Ptačí lokalita v okolí jezera Ånnsjön

Ráno se vracíme zpět k autu a míříme zpět k Åre. Cestou nás ve vesničce Ånn zastavují informační tabule obsahující popis zdejší ptačí rezervace, a protože je krásné počasí, vydáváme se asi na 4 kilometrovou túru k jezeru Ånnsjön. Nesmírně oceňujeme, že jsme díky autu flexibilní a můžeme zastavit kdekoliv, kde nás něco zaujme, resp. můžeme odjet, když nás špatné načasování výletu nečekaně nutí změnit lokalitu. Jezero Ånnsjön a okolí je ideální lokalitou pro pozorování ptáků, ne tedy, že bychom byli nějací ornitologové, ale rádi využíváme pozorovacích věží, z nichž se otevírají krásné výhledy nejen na jezero, ale i na vzdálenější zasněžené oblé kopečky, kam jsme původně měli namířeno.

Následuje plánovaná a nezbytná zastávka v informačním centru v Åre, nacházejícím kousek od vlakového nádraží. Nabíráme mapky a dostáváme tip zajet do oblasti Edsåsdalen, ležící jižně od Åre v nadmořské výšce okolo 550 – 650 metrů, kde by snad již tolik sněhu být nemělo. V zimě je to oblast s běžkařskými trasami i možnostmi sjezdového lyžování, která je ale díky blízkosti Åre logicky trochu upozaděna. Dostáváme brožurku s trasami pěších výletů a míříme do městečka Edsåsdalen, kde parkujeme auto a balíme se na dvoudenní túru.

Trekking v okolí Edsåsdalen jižně od Åre

Putujeme po podmáčených loukách, kde jsou místy patrné zbytky tajícího sněhu. Brožurka s výlety mimo jiné znázorňuje také turistické přístřešky, které chceme po cestě prozkoumat. Na letní sezónu jsou zde již připraveni, o čemž svědčí dřevěné chodníčky z dlouhých prken, po kterých vede většina stezek. Půda a louky jsou tak nacucané vodou, že by se po nich opravdu nedalo pohodlně chodit. Etapa prvního dne není příliš dlouhá ani náročná. Vyšli jsme tedy až odpoledne, což nám ale čas neubírá. V letních měsících má ve Švédsku den asi tak 20 hodin, takže rozhodně nemáme na spěch.

Kocháme se výhledy do typické švédské krajiny plné luk, lesů a jezer. U jednoho takového jezera jménem Lilla Offsjön s pěkným přístřeškem na břehu dnes kempujeme. Místa pro stany jsou relativně suchá a dokonce se nám podařilo najít v okolí i suché dřevo. Rozděláváme v ohništi u přístřešku oheň, zkoušíme v jezeře rybařit, ale neúspěšně. Jsme mile překvapení, že navzdory podmáčené krajině a blízkosti jezera tu nejsou žádní komáři – že by i na ně bylo ještě příliš brzy? Upíjíme něco z našich alkoholových zásob a poté spokojeně uléháme do spacáků a těší nás, že jsme konečně v Jämtlandu našli příhodnou oblast pro pěší turistiku.

Cestou přes kopec Lillvalen

Slunce nás ráno ze stanů nevytahuje, naopak, je zataženo. Pokračujeme po značené cestě až pod kopec Lillvalen (850 m), který bude nejvyšším bodem našeho putování v okolí Edsåsdalen. Batohy necháváme dole a po nenáročné cestě značené kamennými mužíky stoupáme vzhůru až ke skalnatému vrcholu Lillvalen. Nahoře je v rozporu s mapou psaná kóta 861 metrů. Mraky se zvedají, rozjasňuje se a my máme výhled na sněhem pokryté hory a všechna okolní jezera, který jsou kromě Lilla Offsjön také Stora Offsjön a Hensjön, u kterého budeme kempovat dnešní noc.

Naše cesta pokračuje dál skrz porosty nízkých břízek, nabíráme vodu z potůčku, obědváme na místě s lavičkami a ohništěm. Další pauzu dáváme u krásné chatičky, která byla v mapce vyznačena. Je opravdu stylová a zaslouží si, abychom před ní poseděli a pod hřejícími paprsky slunce odlehčili batohům o další plechovky piva. Poté ale ztrácíme cestu a následuje kros po podmáčených loukách, takže nám opět zateklo do pohorek. Máme štěstí a po pár strastiplných chvilkách znovu nalézáme cestu, která nás vede zpět do Edsåsdalen a dále až na oblázkovou pláž u mělkého jezera Hensjön (550 m), kde strávíme celkově třetí a poslední noc výletu, tentokrát však bez táboráku.

Vodopády Jämtlandu

Další den míříme už pouze k autu a se zastávkou u mohutného vodopádu Ristafallet, u kterého se nachází kemp, jedeme do Östersundu. Zde se krátce zdržujeme, nakupujeme v supermarketu, navštěvujeme skansen a pokračujeme dále v cestě. Se švédským Jämtlandem se loučíme návštěvou přírodní rezervace Mrtvé vodopády (Döda fallet) která leží asi 110 kilometrů východně od Östersundu v blízkosti silnice směrem na Sollefteå. Je zde pěkně udělaná stezka s vysvětlujícími tabulemi popisujícími katastrofický příběh vzniku nynějšího vyschlého vodopádu. Ten vznikl v roce 1796 pokusem přehradit řeku Indalsälven. Řeka si vytvořila koryto o pár desítek metrů dále a z původního koryta, resp. vodopádů, které na řece tehdy byly, tu dnes zbývají pouze ohromné vodou obroušené balvany.

Je docela zážitek procházet se po kamenech, které ještě nedávno omílal silný proud vody. Po naučné a zajímavé přestávce u Mrtvých vodopádů pokračujeme dál k východnímu pobřeží Švédska do oblasti tzv. Vysokého pobřeží (Höga kusten), kde nás čekají další pěší túry.

Co z našich zkušeností vyplývá? Pokud vyrazíte za pěší turistikou do Jämtlandu v červnu, nezapomeňte sněžnice, anebo se rovnou přesuňte do nižších nadmořských výšek. Ideální doba na návštěvu je v průběhu letních prázdnin.