Švýcarský kanton Appenzell je v očích místních snad až trochu příliš „venkovský“, ovšem pro milovníky treků a toulání v horách je přímo pohádkou.
Cizinci ještě tuto oblast moc neznají, většinou davově míří k hlavním švýcarským lákadlům. A tak je pohoří Alpstein tajným tipem pro ty, kteří chtějí vidět něco jiného, než všichni ostatní. Vyměníme ledovce a bílé štíty za zelené louky s pasoucími se kravami, zapadlé salaše a sněhobílé pruhy vápencového vrásnění.
Ascher, chata, která roste ze skály
Naše putování začínáme tím, že necháváme auto ve Wasserauen, kam lze dojet vláčkem z městečka Appenzell a dopřejeme si lanovku na Ebenalp. Legračně zvlněná krajina posetá velkými statky se spoustou pásových oken se pomalu zplošťuje. Je už večer, vše pomalu utichá a my procházíme skalou ke kostelíku Wildkirchli a dále po skalní římse k převisu, v němž se krčí chata Ascher. Je přímo vetkaná do skály, takže se trochu divím, jak vůbec drží pohromadě. Kousek níže je malý výběh pro kozu a zajíce, což je samozřejmě lákadlo hlavně pro děti. Pivečko na terase vysoko nad údolím je pak lákadlem pro mne.
Nejširší nabídku průvodců a map Švýcarska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Do Bollenwees přes travnaté svahy
Budím se brzy, východ slunce si tu nenechám ujít. Postupně se paprsky zalévá celé údolí a my po snídani vyrážíme směrem k hoře, jejíž skalnatý štít dotváří bílý vysílač. Prudké travnaté svahy pod námi končí kdesi u jezírka Seealpsee, procházíme pěkným skalním útvarem a sestupujeme k chatě Mesmer. Chata je ideálním výchozím bodem ke zdolání nejvyšší hory i hlavní hřebenovky. My ale pospícháme dále, prudce do kopce na skalnatý hřeben zajištěný několika lany. Z druhé strany je cesta pohodlná a rychle opět klesáme do vesničky Meglisalp. Sem nevede žádná silnice a zdejší domky slouží už povětšinou jako chatky pro turisty. Je to ale stejně nádherné místo a dokázala bych si představit tu strávit týden, především s malými dětmi.
Po krátkém obědě nás čeká cesta vzhůru do dvojitého sedla Botzel. Pod námi leží neskutečné množství květů a temně rudé jezírko. Opět sestup do údolí, tentokráte se blížíme k chatě Bollenwees, která leží trochu stranou hlavní trasy, v opuštěné jezerní kotlině. Děti si hrají na nádherném hřišťátku a já se dívám, jak se skalní věže zrcadlí v jezeře. Ubytování ve společné noclehárně je opět velmi prosté, funkční a cenově dostupné.
Odjezd z idylického pohoří
Poslední den scházíme údolím kolem Säntisersee dolů do vesnice. Procházíme kolem salaší, kde jsem kdysi zažila nezapomenutelný Alpaufzug, potkáváme několik stád koz a z Brülisau sjíždíme autobusem dolů. Opouštíme tak idylické a nádherné pohoří, kde se trochu zastavil čas, a začínám tušit, že tento výlet v jistém ohledu předčí všechny profláklé cíle v okolí Jungfrau i Zermattu.
Grand Tour of Switzerland – 1643 km autem nebo na motorce, 5 alpských průsmyků, 22 jezer, 12 míst zapsaných na seznamu Světového dědictví UNESCO. Pro další, převážně praktické informace (ubytování, možnost dopravy, speciální akce apod.) navštivte stránku pro milovníky Švýcarska: MojeSvycarsko.com. |