Trek napříč vavřínovým ostrovem La Gomera

Na ostrov se dostanete nejlépe ze sousedního Tenerife, kam lze snadno doletět, a odkud se pak přeplavíte trajektem společnosti Fred Olsen nebo Naviera Armas. Potom se můžete krásně pohybovat svým autem, kterým se dostanete pohodlně i do nejmenších vesniček, ale pokud chcete udělat trek, je určitě lepší využít autobusy.

Na ostrově je spousta ubytování v soukromí, a to i v menších vesničkách, takže se celkem snadno vyhnete turistické masovce v okolí města Playa de Santiago. Pokud byste přece chtěli si chvíli odpočinout u bazénu, vykoupat se v moři a poležet na černé pláži, večer si zajít na drink do některé z hospůdek na promenádě, a přitom cítit vůni původních rybářských vesnic, nejlepší volbou je Valle Gran Rey.

Toulky přírodou a dálkové treky

Na maličkém, ale členitém ostrově najdete celkem 335 kilometrů stezek, křižujících všechny části ostrova. Naprostá většina z nich je výsledkem neuvěřitelného úsilí místních lidí, kteří je vybudovali, aby tak mezi sebou spojili jednotlivé vesničky a usedlosti. Po mnoho staletí byly tyto cestičky jediným způsobem, jak se po ostrově pohybovat. Na treku je spousta možností na posezení v přírodě, pokud nerozděláváte oheň a řídíte se heslem „berte jen fotky, nechávejte jen vlastní stopy“. V některých vesničkách najdete taverny nebo malé obchody pro doplnění zásob. V krajině není moc vody, takže si naberte, jakmile můžete.

K plánování vaší cesty ve Španělsku určitě využijte Route planner. Po zvolení výchozí a cílové polohy vám nabídne možnosti vaší cesty a zajímavé tipy na místa po cestě včetně fotografií konkrétních míst! Můžete si body do cesty ukládat a máte tak jistotu, že nic neminete.

Pro milovníky dálkových treků je perličkou náročná osmidenní trasa, zeleně značená GR 132, která krouží okolo celého ostrova v délce 120-130 kilometrů. Cesta vede napříč všem roklím, a tak je to s ní pořád nahoru a dolů. Oficiálně je rozdělená do osmi dní a za šest ji zvládnou jen velmi trénovaní. Snazší červená trasa GR 131 vede tři dny ze San Sebastianu do Vallhermoso.

Vavřínovým pralesem z El Cedro na Alto Garajonay 

My se vydáme na jinou trasu. Začínáme v horském městečku Hermigúa, v níž můžete navštívit etnografické muzeum. Odtud stoupáme po zeleně značené Ruta 37 kolem potoka a vodopádu do nitra vavřínových lesů u vesničky El Cedro. Pětikilometrová trasa nastoupá 750 metrů a trvá přibližně 3-4 hodiny. V El Cedru najdeme jediný kemp na ostrově nebo se můžeme ubytovat v soukromí, třeba v útulné a stylové Casa Rural Los Patos.

Druhý den už opouštíme vesnici a vrháme se do pralesa. Pokroucené stromy podivných tvarů jsou propletené do sebe a jako závoje je obrůstají lišejníky. Nad mlžnou džunglí se neustále válí závoje mlhy a většinu roku tu drobně mrholí. Země je pokrytá tlejícím listím, popadanými kmeny a mezi tím vším roste kapradí a tečou zurčící potůčky. Na jaře se pak temné lesy rozzáří obřími žlutými pampeliškami. Vavřínový prales je součástí národního parku Garajonay, který je vlhký a chladný díky neustálému mžení.

Pokračujeme stále vzhůru po stezce PRLG3, zastavujeme krátce u kostelíku Ermita Nuestra Señora de Lourdes, překračujeme „hlavní silnici“ a stoupáme už trochu prosvětlenějším lesem vzhůru k vrcholu Alto Garajonay (1487 m) s 360° rozhledem a základy kruhové svatyně původních obyvatel ostrova. Jih ostrova je velmi slunečný, až vyprahlý, stezky prochází přes terasová políčka a porosty pichlavých křoví, sem tam vykukuje květ agáve nebo zatoulaná koza. Stezky nejsou všechny schůdné, některé patří právě jen těmto hbitým zvířátkům. My postupně sestupujeme do horského městečka Chipude a dále dolů do rozeklané rokle Argaga.

Sestup slunnou jižní tváří ostrova

Třetí den nás čeká sestup k moři, naším cílem je Valle Gran Rey. Krajina se otevírá, vlhkost vavřínového lesa vystřídal horký a suchý vzduch jihu. Pro sestup dolů jsou dvě varianty – skalnatá trasa roklí Argaga, kterou můžeme oživit zastávkou ve vesničce Gerian a u kostelíku Nuestra Señora de Guadalupe výše nad ní. Nakonec sestoupíme až do rybářské obce Argaga. Sem vede z Valle Gran Rey jen malinká silnička a kouzlo zátoky je neopakovatelné.

TIP: Ve vrcholových partiích ostrova, na okraji vavřínového lesa, se tyčí a dohlíží na svůj ostrov skalnatí obři, takzvaní Roques. Čedičové zuby byly kdysi součástí větších geologických celků a jako jediné odolaly erozi. Roque de Agando je strážcem jedné ze slunných jižních roklí. Sestup dolů do vesnice Benchijiuga a dále do obce Pastranu patří mezi ty nejkrásnější na ostrově.

Druhou variantou je sestup přímo do údolí Valle Gran Rey, nejlépe z obce Las Hayas. Stezka se tu vine po skalnatém úbočí porostlém palmami a keři agáve a v mnoha serpentinách schází dolů do vesniček El Hornillo a Chelé. Za posledním domem pak sestupuje po schodech stále níže a je to nesmírně malebná procházka i z přístavního městečka. Jdete mezi domky na terasových políčkách, můžete pozorovat místní, jak si žijí před svými domky, a nakonec zakončíte trasu u kostelíka Iglesia de Los Santos Reyes.

Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña. Více informací naleznete na www.spain.info.