Střední Amerika je jedno z magických míst naší planety. Můžete se ponořit do historie Mayů, procházet se po sopkách, horských a tropických lesích s barevnými květy a záhadnými živočichy, pod hladinou Karibského moře se setkáte s korálovými útesy, spatříte zajímavou architekturu, pestré trhy, domorodé obyvatelstvo a mnoho dalších věcí, které vám vezmou dech, ať už svou krásou či nebezpečím.
Nekonvenční a svérázný způsob cestování po Mexickém Yucatánu, Belize, Guatemale, Salvadoru, Hondurasu, Nikaragui, Kostarice a Panamě nabízí během několik tisíc kilometrů dlouhé cesty právě tyto zážitky. Co země, to jiní lidé a jiné příběhy. Na své si přijde cestovatel dobrodruh, víkendový cyklista, milovník přírody i ten, kdo se rád potuluje po místech, která utvářela naši historii. Ano, je to tak, ve Střední Americe se dobrodružství žádné meze nekladou.
Odhodláte-li se vydat na cestu, určitě nesmíte vynechat některá z míst, která dělají tuto krajinu tak typickou a krásnou. Zde jen několik z desítek míst, která stojí za návštěvu.
Mexiko – tam, kde se rodí slunce
Bájný Tulum, město zlatého slunce. Snad je skutečně pravda, že Mayové prahli po podstatě zrození slunce a proto opustili svá území v hloubce guatemalských pralesů a vydali se sem, na místa, kde každý nový den začíná zrozením slunce z oceánu. Tulum byl zároveň také přístavem. Tehdy, ještě více než dnes, musel být nádherným místem – město na pobřeží karibského moře obklopeno divokou přírodou, kterou jen sporadicky protínaly přesné mayské cesty Sacbe. Dnes patří ruiny k hustě navštěvovaným místům.
| Mexiko je zemí s nepřebernými možnostmi, můžete zde strávit dovolenou, objevovat kultury starých Mayů, procházet se divokou přírodou nebo se plavit se žralokem velrybím. Přečtěte si pár zajímavých tipů, které se vymykají oblíbeným klasikám. |
Belize – Ponořený krokodýl
Pokud jste již navštívili některé z mayských měst, určitě mi dáte za pravdu, že okamžiky strávené zde jsou opravdu zvláštním zážitkem. Osobně mám rád, když je takové místo zahaleno rouškou tajemství, majestátní prales v okolí a málo lidí k tomu bohatě postačí. Lamanai je právě takovým místem. Název města v mayštině znamená „Ponořený krokodýl“ a patří k vůbec nejstarším sídelním celkům v regionu. V předklasickém období město vzkvétalo, stalo se i hlavním náboženským místem s nebetyčnými pyramidami dávno před ostatními mayskými městy. Dnes jsou pyramidy částečně pokryty mechy, a pokud je před některou z nich prostranství, tváří se docela solidně udržováno zatravněním. Většinu ze staveb ale pohltil prales. Nejmohutnější z pyramid, vystupující nad okolní porost, poskytuje nádherný výhled na okolí s řekou a džunglí.
Belize Zoo
Jedná se o malou zoologickou zahradu, která byla založena v roce 1983 a snaží se udržet povědomí o přírodě, ale hlavně ukázat lidem zvířata této krajiny, která patří k jedinečným právě složením své flóry i fauny. Musím říci, že dvě hodiny, které jsem strávil mezi jaguáry, krokodýly a tukany mi naprosto vyrazily dech. Jedná se o úžasnou záležitost, máte možnost dostat se takřka na dotek ke zvířatům, pohybujete se po nenásilně vypracovaném systému stezek, všude čisto a precizní informace na tabulích. lustpage
Guatemala – Místo hlasů
Místo, kde k Vám promlouvají hlasy. Takto zní překlad tajemného jména města z mayštiny. Samotné město Tikal se nachází v rozsáhlém pralese oblasti El Petén. Pod příkrovem stromů, z nichž mnoho tvoří posvátné mayské tseiby neboli vlnovce – nejvyšší stromy pralesa, stromy příbuzné africkým baobabům, se ukrývá tajemný svět dávné civilizace. Pod těmito velikány, kteří brání pronikání slunečního světla, se po stezkách vydáte k strmým pyramidám, které sahají vysoko nad okolní deštný les.
Protože komplex lesů je celistvý, přelétávají nad hlavou světle zbarvení ptáci a pestří papouškové. Ze stromů je slyšet zpěv stromových žab, jílovitá kluzká půda doslova voní zemí a okolí je zahaleno tajemnem. Skutečně, takto vypadá Tikal, tyto zážitky vás ale osloví jen v okrajových částech majestátního města. Okolí největších náměstí a pyramid je dobře označeno, proudící skupiny turistů mají možnost z naučných tabulí hltat informace o světě Mayů a o tomto jejich nejskvostnějším městě.
Salvador – La Costa del Balsamo
Salvadorem vedou v podstatě tři hlavní cesty protínající stát na délku. Z nich by asi nejlepší měla být jižní část kolem pobřeží Tichého oceánu. Pobřeží se jmenuje La Costa del Balsamo. Jméno dostalo podle oleje, který se zde získával ze stromů. Nicméně i dnes je tady oleje dost, hlavně oleje na opalování. Lokalita patří k surfařským záležitostem číslo jedna v Salvadoru. Chcete li si tedy chvilku odpočinout, zasurfovat a užít klidné atmosféry, volte La Costa del Balsamo.
Nikaragua – León
Město se spolu s Granadou řadí právem k nejkrásnějším sídlům v této zemi, vše je založeno na koloniální architektuře. Spolu s příjemnými lidmi a okolní přírodou jednoznačná volba k odpočinku. Pláže Tichého oceánu nejsou příliš vzdálené a ceny vypadají i pro našince velmi příznivé. León byl dříve ustanoven hlavním městem státu, ale co je více než podstatné, soutěžil vždy s Granadou o výstavnost, důležitost. Já dávám svůj hlas Leónu. V centru se nachází mnoho sakrálních staveb a památek, je zde doslova „překostelováno“, ale krásně.
Nikaragua – dolů z Cerro Negro
Zcela ojedinělý zážitek, sjíždění sopky na jakémsi volcano boardu. Nasednete na dřevěné prkno, které je zespodu pobito plechem, zakloníte se dozadu (donutí vás sklon terénu) a držíte se lan, která vedou z přední části. Změnu směru, pokud na ni máte v rychlosti čas a chuť provádíte stejně jako na dětských sáňkách, nohama. Před jízdou si musíte ve vlastním zájmu obléct oranžovou celokobinézu z hrubého plátna oranžové barvy a ochranné brýle. Ochrání vás při pádu od krvavých odřenin a od nepříjemného sopečného prachu v očích. Případnou mrtvolu pak najdou také rychleji díky barvě kombinézy.
Pohled dolů ze sopky není nepodobný Hahnenkammu, můžete rozeznat drobnou tečku, to nákladní auto přejelo ke druhé straně svahu. Jede se po jemném čedičovém písku a štěrku, pády nejsou výjimečné, ale žádná vážná zranění zatím nebyla evidována. Až na jednoho, který dosáhl maximálky na boardu a stanovil tak rychlostní rekord 92 km/h jako téměř nepřekonatelný limit. Pravda, strávil poté tři měsíce v nemocnici, ale hned potom se vrátil a sjel to taky na kole. Zřejmě ze slušného oddílu a žádný posera. Takových lidí je zapotřebí.
Nikaragua – ostrov Ometepe
Na samotný ostrov se dostanete za několik desítek minut trajektem. Tvoří jej vlastně dvě sopky a jejich ostrovy, které jsou v období sucha spojeny. Vulkány pojaly následující názvy: Mohutně vyhlížejícíConcepcióna menší, ale lesnatější Madera. Hlavní nápor je samozřejmě na větší části ostrova. Můžete zkusit túru na stále aktivní Concepcion, líně se povalovat na plážích jezera – ve kterém plavou lidožraví žraloci býčí adaptovaní na sladkou vodu – nebo jen vychutnávat atmosféru barů a uvolněné atmosféry. Doporučuji výstup mlžným lesem na sopku Madera a výlet kajakem do porostů mangrovů mezi oba ostrovy.
Kostarika – Nicoya
Poloostrov je jaksi sám pro sebe a se svým rytmem a tropickými plážemi vás naprosto pohltí. Byly tady vyhlášeny jedny z prvních rezervací v Kostarice a natáčely se zde profláknuté surfařské filmy. Samotné vnitrozemí má celou řadu kouzelných překvapení. Ať už se jedná o cesty (hlavně necesty) s kameny a prachem nebo řeky bez mostů. Časté brody, některé říčky se dají přejet na kole, mají pevné dno a nejsou hluboké. Ovšem na některých se kolo zaboří do drobného štěrku a následuje pád do vody. Vyplatí se taky sledovat chvíli hladinu a případně na podezřelá místa naházet kameny a přesvědčit se tak (nebo si namluvit), že žádní krokodýlové tady nejsou.
Takové cestování se mi líbí. Pořád nějaké dobrodružství, žádný monotón. Chvilku tlačit kolo do kopce přes kameny, potom delší sjezd a brodění řeky nebo třeba hledání správné cesty. A to vše téměř bez lidí. Pokud se dostanete k moři, narazíte většinou v dolní části poloostrova na opuštěné pobřeží, spát se dá venku pod hvězdami. Praskající oheň na pláži a šumění příboje. Co více si přát? Volit pětihvězdičkový hotel, nebo noc pod širákem kde nad hlavou máte pět bilionů opravdových záhadných hvězd a planet? Jasná volba.
Panama – Bocas del Toro
Korálové ostrovy v karibském moři. Příroda tady díky ustanovení nejstaršího námořního národního parku Parque Nacional Marino Isla Bastimento nedostává tolik zabrat a tak je možnost vidět spoustu zvířat, jak nad, tak i pod hladinou. Šnorchlování mezi kanici, barakudami a hvězdicemi, to vše u drobných korálových útesů. Mnoho mladých lidí, zábava a dlouhé noci – to je především ostrov Colón, pokud si chcete vychutnat atmosféru Karibiku bez ruchu barů, volte ostrov Bastimento s červenými šípovými žábami.
| Autor Jan Evják je dobrodruh, sportovec, cyklotramp a tvrdohlavý Valach. Od útlého dětství má silný vztah k přírodě, původní výlety se stanem do Beskyd a Javorníků vystřídalo posléze poznávání krás blízkých pohoří. Při utváření svého pohledu na svět opakovaně navštěvoval slovenské, ukrajinské a rumunské Karpaty, pohoří Bulharska, východní Pyreneje či pohoří Norska. Procestoval také několik zemí Jižní Ameriky, na kole projel Střední Ameriku, ale také třeba Norsko. Cestování na kole má podle něj „hlavu a patu“ zvláště pro svou šetrnost k přírodě. Nemá vyhraněný styl, dech beroucí horské štíty Alp, Kavkazu nebo And rád střídá s historickými sídly, nebo krajinou se zajímavými lidmi a příběhy. Nejraději je na místech, kde se současno nesype ze všech stran – především v Jižní Americe. Jeho cestovatelské srdce zůstalo v pralesích Venezuely. |
