Toledo je někdy zastíněno Madridem. V kontrastu k němu je ale dokonalým synonymem bohaté historie, starobylosti a středověké krásy s nádechem Orientu.
Nedaleko přelidněné španělské metropole tepající hektickým rytmem života se nachází starobylé městečko, v němž jako by se zastavil čas. Během procházky křivolakými uličkami na vás z kamenných zdí dvoupatrových neomítnutých domků dýchá atmosféra temného středověku, známá z děl zdejšího rodáka malíře El Greca. Ve své době tu vedle sebe žili příslušníci tří významných kultur – křesťanské, židovské a islámské. Vítejte v Toledu, městě marcipánu a kovářského umění.
Toledo se rozkládá na kopci asi hodinu cesty na jih od Madridu. Kolem dokola jej obtéká řeka Tajo, která tak tvoří přirozenou hranici, v minulosti zároveň chránící město před útoky nepřátel. Nezaměnitelné a často fotografované toledské panorama lze spatřit již zdálky a blížící se návštěvník si jej nemůže s ničím splést: ze záplavy střech se do výše vypíná gotická katedrála a napravo od ní čtyři věže pevnosti Alcázar.
Opevněná historie
Do historické části města lze vstoupit jednou z několika bran, jež tvoří součást opevnění. Těm, kteří přijíždějí z Madridu, k tomuto účelu nejlépe poslouží severní brána Puerta del Sol. Hned za ní se nachází první výjimečná památka – mešita El Cristo de la Luz, jejíž unikátnost spočívá zejména v architektonickém provedení. Jedná se totiž o stavbu takzvaného mudéjarského stylu, který představuje ojedinělou symbiózu islámských a křesťanských uměleckých prvků.
Historie Toleda sahá daleko do minulosti a jeho původ je opředen četnými legendami. Podle jedné z nich Toledo existovalo již v době, kdy Bůh stvořil slunce; další říká, že město založil vnuk starozákonního Noeho, podle jiných to byl Herkules, či dokonce Židé. Fakta nicméně hovoří o tom, že prvními známými dobyvateli Toleda byli Vizigóti, kteří z něj učinili hlavní středisko Toledského království. To však bylo počátkem 8. století vyvráceno muslimy, kteří centrum své říše – pozdějšího Córdobského chalífátu – přenesli na jih do Córdoby. Toledo na čas ztratilo svou autonomii, tu se ale jejím obyvatelům podařilo získat zpět začátkem 11. století, kdy se chalífát rozpadl. Půl století na to však město padlo do rukou katolického krále Alfonsa VI., což byl definitivní konec muslimské nadvlády v Toledu.
I přes bouřlivé dějiny a rychlé střídání vládců se Toledu podařilo uchovat si zásadní postavení na poli kultury. Mnoho muslimů a Židů ve městě zůstalo i po jeho ovládnutí křesťany. Největším plodem společného soužití těchto tří skupin byla bezpochyby oblast překladatelství: ve 12. a 13. století bylo město nejdůležitějším překladatelským centrem celého středověkého Západu. Do latiny zde byly překládány dávno zapomenuté spisy antických filosofů, od Aristotela po Ptolemaia, do té doby zachované jen v arabských překladech. Po rozpadu Córdobského chalífátu sem navíc přišlo mnoho vzdělaných arabských učenců z Córdoby, kteří zde působili především ve vědeckých oborech jako medicína, matematika, astronomie či alchymie.
Autorka textu je jednou z organizátore Festivalu arabské kultury v Plzni 2012. Již třetí ročník tohoto festivaluproběhne ve dnech 23. – 30. března 2012 na několika místech v Plzni a tentokrát ponese podtitul „Stopy (v) šafránu“. Organizátoři slibují bohatý program v podobě přednášek českých i zahraničních odborníků, debat, koncertů, tanečních vystoupení, výstav, workshopů či soutěží. Součástí bude i „Den Andalusie,“ během kterého proběhne také přednáška doktora Juana Amorettiho z Granadské univerzity. Festival dále nabídne například besedu „Kam po arabském jaru?“, divadelní představení „Humorné příběhy arabského středověku“ taneční semináře a workshop „Arabská vizáž,“ ochutnávku syrské a libanonské kuchyně či pravé orientální trhy. Podrobný programa další informace naleznete na arabfest-plzen.cz.
